V Somalilandu volí nového prezidenta
V konflikty zmítaném Africkém rohu působí třímiliónová, de facto nezávislá země Somaliland, jako oáza stability. Už 19 let má vlastní ústavu, funkční parlament a vládu, vlastní měnu. A dnes si obyvatelé Somalilandu vybírají nového prezidenta. Vzhledem k tamní situaci a předchozím zkušenostem se jen málokdo obává, že to budou volby svobodné a poklidné.
Somaliland, ležící na severu Somálska působí v porovnáním s ním a zejména sousedním regionem Puntland, rájem pirátů, jako zjevení - má vládu, parlament zvolený ve svobodných volbách, a v porovnání se Somálskem fungující hospodářství.
V Africe možná více než v jiných regionech záleží na osobnosti politického vůdce. Takže podle mě měl Somaliland štěstí na poměrně dobré politické elity,“ uvedl na Rádiu Česko afrikanista Vladimír Kváča ze Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka VŠE v Praze.
O Somalilandu jsme na Rádiu Česko hovořili s afrikanistou Vladimírem Kváčou ze Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka VŠE v Praze.
Přestože se tvrdí, že ekonomika země vzkvétá, tak podle něj Somaliland patří mezi nejchudší africké země. „Hlavní exportní komoditou je dobytek, významný zdroj příjmů je také strategický přístav Berbera a významnou část HDP také pokrývají také remitence od obyvatelů Somalilandu působících v zahraničí,“ přiblížil.
Mezinárodní úznání nezávislosti Somalilandu
Somaliland vyhlásil nezávislost v roce 1991, ale žádný stát ji dosud neuznal. Přitom třeba Africká unie bez problémů uznala nezávislost mnohem nestabilnější Eritrei nebo Jižního Súdánu. Podle afrikanisty neexistují pravidla, v jakém případě uznat stát.
„Ten stát musí přesvědčit dostatečný počet důležitých hráčů na mezinárodní scéně a to se Somalilandu nepovedlo. Zásadní rozdíl proti Eritrei byl v tom, že ta získala nezávislost se souhlasem tehdejší etiopské vláfy. V případě Somalilandu však somálská vláda s jeho nezávislostí nesouhlasí,“ vysvětlil.
Nedávné průzkum ukázaly, že Somaliland má pobřežní zásoby ropy a zemního plynu. Těžařské společnosti ale zatím nemají zájem tam těžit, protože podle afrikanisty tam chybí právní jistota pozemků.
„V situaci, kdy není mezinárodně uznávaný stát, tak si pravděpodobně těžařské společnosti nemohou dovolit investovat velké prostředky, protože nevědí, jestli nedojde k opětovnému spojení se Somálskem a koncese vydané somalilandskou vládou by byly neplatné. Nicméně, pokud by se ukázalo, že zásob ropy je tam významné množství, pomohlo by to Somalilandu získat nezávislost,“ uvedl Kváča na Rádiu Česko.
