V Sowetu oslavují Mandelův odkaz tancem. Netruchlíme, ale slavíme, říkají
Do Jižní Afriky se na pohřeb Nelsona Mandely chystají desítky státníků z celého světa, sami Jihoafričané se s Madíbou loučí po svém. A v Sowetu označovaném za symbol boje proti apartheidu pak lidé Mandelův život oslavovali tancem.
Netruchlíme, ale slavíme, říkají mnozí Jihoafričané v reakci na smrt Nelsona Mandely. První černošský prezident Jihoafrické republiky zemřel v noci na pátek ve věku 95 let. Hlavně v místě jeho dlouholetého bydliště, Sowetu, které se stalo symbolem boje proti apartheidu, se pak lidé s Madíbou loučili hlavně zpěvem a tancem.
Ulici vedoucí kolem domu Nelsona Mandely lemují obchůdky, kavárny a restaurace. Jejich terasy v prvních patrech se ale doslova přes noc proměnily ve vysílací stanoviště médií z celého světa. V přízemních prostorách pak vypukla obrovská party.
Reportáž o loučení Jihoafričanů s Nelsonem Mandelou natočil přímo v Sowetu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Místní tančí a zpívají, několik žen v žluto-zelených tričkách, tedy v barvách vládnoucího Afrického národního kongresu, pak dokonce i na stolech. Chtějí vidět a být slyšet:
„Pro mne Mandela neodešel, stále ve mně žije. Jeho duch i jeho duše. Měla bych ho snad nechat jít? Ne. To nejde. Je to člověk, který bojoval za rovnost. On nemůže zemřít,“ vysvětluje jedna z žen a dál pokračuje v oslavě života Nelsona Mandely.
„Byl ikonou. Přinesl demokracii do Jižní Afriky. Bojoval za nás za všechny. Dokonce i když byl ve vězení. Proto oslavujeme jeho život, proto netruchlíme,“ dodává další z tanečníků a zároveň někdejších Mandelových sousedů.
Dva nositelé Nobelovy ceny míru v jedné ulici
Přímo naproti nám stojí dům Nelsona Mandely, dnes muzeum, ve kterém Madíba žil v letech 1946 až 1962. Mimochodem ve stejné ulici jako arcibiskup Desmond Tutu. Jde tak o jedinou třídu na světě, ve které bydleli dva nositelé Nobelovy ceny míru.
Jihoafrické úřady uvedly, že nyní připravují Mandelovo tělo na to, aby mohlo být od středy do pátku vystaveno v sídle vlády v Pretorii. V sobotu ostatky držitele Nobelovy ceny za mír přepraví vojenský speciál do města Mthatha, odkud budou převezeny do Qunu.
„Chci, aby si moje děti tento den navždy zapamatovaly, proto jsem přišla k Mandelovu domu,“ vysvětluje 40letá běloška, která právě položila květiny u Mandelova domu.
A proudí sem další a další. Bez rozdílu barvy pleti, víry a pohlaví. Většina se fotí před portrétem Mandely, jeho obličej také dominuje na šatech starší paní, která se pohupuje v rytmu další z písní znějících ulicí.
„Nosím jeho fotku, protože bojoval proti apartheidu,“ říká osmiletá dívenka, která drží velký potrét Nelsona Mandely.
Usměje se a odchází s otcem, který má na zádech jedno z Madíbových hesel: Nehleďme do minulosti, ale do budoucnosti.
Na pohřeb Mandely poletí s prezidentem Hollandem i jeho předchůdce Sarkozy
Číst článek
