V Srbsku se po volbách rodí nová proevropská vláda
Srbsko zřejmě bude mít po nedělních parlamentních volbách proevropskou vládu. Demokratická strana prezidentského kandidáta Borise Tadiče jedná o koalici a podpoře s menšími stranami.
Podporu Borisi Tadičovi v prezidentských volbách už slíbily dvě menší strany, které se dostaly do parlamentu - Preokret a Sdružené srbské regiony.
To znamená, že tyto strany společně s poslanci za národnostní menšiny budou jednat buď přímo o účasti ve vládě, nebo ji budou podporovat z parlamentních lavic. Vláda tím bude mít zajištěnu nadpoloviční většinu 126 poslanců.
Nejasný zatím zůstává postoj socialistů, třetí nejsilnější srbské strany, kteří podle Tadiče vznášejí příliš velké požadavky na vládní funkce. Šéf socialistů, bývalý mluvčí Slobodana Miloševiče Ivica Dačič řekl, že dokonce pomýšlí na premiérské křeslo. A to jim Demokratická strana pravděpodobně nechce slíbit.
Povolební jednání v Srbsku sleduje zvláštní zpravodaj na Balkáně Martin Dorazín
„To by mohlo znamenat vážné komplikace v kontaktu především se zahraničím, protože socialistická strana je ta strana, jejímž předsedou byl Slobodan Miloševič, který zemřel ve vězení haagského tribunálu pro válečné zločiny a socialisté se dosud této nálepky nezbavili. Strany, která vedla v 90. letech válečnou rétoriku a zavedla Srbsko do té propasti, ve které se dnes nachází,“ říká zvláštní zpravodaj na Balkáně Martin Dorazín.
Socialisté se všemožně snažili proměnit, ale podle Dorazína by na Západě, zejména v evropských strukturách, velmi špatně přijali zprávu, že se předseda této strany stal premiérem: „Demokratická strana rozhodně nechce přistoupit na toto, jak to oni nazývají vydíráním.“
Pokud se socialisté, kteří byli součástí i bývalé koalice, dohodnou s Borisem Tadičem, předsedou Demokratické strany a pravděpodobným příštím prezidentem, pokud vyhraje druhé kolo prezidentských voleb 20. května, pak bude mít vláda širokou podporu v parlamentu a bude pokračovat ve svém proevropském kurzu.
Pravicová nacionalistická Srbská pokroková strana získala ve volbách 24 procent hlasů, 22 procent dosud vládnoucí, proevropská Demokratická strana a třetí socialisté dostali 15 procent.
Ústava dává stranám 90denní lhůtu na sestavení vlády.