V Sýrii vypršelo ultimátum, které povstalci vyměřili prezidentu Asadovi
V Sýrii hodinou před polednem vypršelo ultimátum, které vyměřili rebelové prezidentu Asadovi. Povstalci pohrozili, že pokud vládní síly nezastaví krvavé útoky, sami naplno obnoví své ozbrojené aktivity. Dosavadní příměří přitom nedodržovaly vládní síly ani rebelové a v Sýrii od dubna zahynuly další stovky lidí.
Samotné ultimátum dokládá stále větší nepřehlednost konfliktu. Lhůtu Asadovi vyměřili rebelové bojující přímo na syrské půdě. Exilový velitel Svobodné syrské armády plukovník Rijád As'ad pak ale v Turecku prohlásil, že žádné ultimátum neexistuje.
Na to jeho podřízení ze Sýrie prostřednictvím plukovníka Kásima Sa'adaddína vzkázali, že platí pouze prohlášení od povstalců na bojišti, a ne od těch, kteří jsou v bezpečí v cizině.
Sýrie je každopádně na dnešním programu ženevské Rady OSN pro lidská práva. Ta se má krizí zabývat za uplynulý rok už počtvrté, a to kvůli týden starému masakru v Húle. Stále ale není jasné, kdo tam desítky dětí a dalších civilistů povraždil. K další mimořádné schůzce se kvůli situaci v Sýrii chystá i Rada bezpečnosti.
O dodávkách zbraní stranám syrského konfliktu mluvil v Ozvěnách dne zpravodaj ČRo na Blízkém východě Břetislav Tureček
Rusko, které má v radě právo veta, však stále opakuje, že nepodpoří žádnou rezoluci vyzývající k jakémukoli tvrdšímu postupu vůči syrskému režimu. Moskva opakuje, že vnější intervence a zásah do konfliktu v Sýrii je z jejího z hlediska nepřípustný. Vina za konflikt podle ní leží na obou jeho stranách, nikoli jen na straně vládnoucího režimu.
Rusko Asadův režim podporuje i zbrojními dodávkami, ty jsou ale jen doprovodným jevem udržování a rozšiřování sféry vlivu; pro Rusko je Sýrie důležitá nejen ekonomicky, ale možná daleko více strategicky. Rusové ale postupují podobně, jako západní státy podporují na Blízkém východě své spřátelené režimy.
Dnes má také americký deník New York Times velmi zajímavý článek o tom, jak v pozadí působí ruská pravoslavná církev. Ta by svržení Bašára Asada považovala za ohrožení syrských křesťanů, a proto prý i ruské náboženské kruhy podporují současnou politiku Kremlu.
Poslední spojenec Ruska na Blízkém východě
V neděli a v pondělí budou jednat na summitu v Petrohradu špičky Evropské unie a Ruska mimo jiné i o situaci v Sýrii a Íránu. Podle bezpečnostního analytika Radka Khola se ale postoj ruské vlády asi nepodaří hned tak změnit. Rusko totiž na podporu Asadova režimu vsadilo dost.
Situaci kolem Sýrie rozebral ve Světě o druhé bezpečnostní analytik Radek Khol
„Sýrie je posledním spojencem, které Rusko zdědilo z doby studené války na Blízkém a Středním východě, kde má ještě nějaký vliv. Zároveň je to podpořeno stávajícími a novými kontrakty na dodávku zbraní a dalšího materiálu v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů, a také Rusko může využívat ten jediný středomořský přístav pro svoje vojenské lodě, syrský přístav Tartus.“
„To znamená, toho, co by Rusové museli obětovat, je relativně hodně, a Západ jim zatím nemůže nabídnout tak velkou protihodnotu,“ poznamenal Khol ve Světě o druhé.
Zahraniční podporu nicméně dostávají i syrští rebelové. Americkým tiskem už proběhlo, že Spojené státy diskrétně koordinují zbrojní zásilky, které povstalcům posílají země jako Katar nebo Saúdská Arábie.
Mezinárodní emisar Kofi Annan dnes zase jedná v Bejrútu o tom, nakolik může Libanon zabránit, aby se zbraně pašovaly do Sýrie přes jeho území. Objevují se ale také informace o tom, že rebelové nakupují zbraně a munici třeba na Kavkaze nebo v Bulharsku.
