V Turecku žijí miliony Kurdů, oficiálně ale neexistují. Často neumí ani kurdsky

Kurdové tvoří v Turecku až 25 procent všech obyvatel, v číslech to znamená až 20 milionů lidí. Přesto jako národ oficiálně neexistují, a dokonce i jejich počet je pouhý odhad. Přes perzekuce ze strany turecké vlády ale Kurdové zažívají svého druhu renesanci. V letošních červnových volbách se prokurdská strana dostala do parlamentu a v nedělních opakovaných volbách hodlá svůj úspěch zopakovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rodný jazyk se Kurdové často učí až v dospělosti | Foto: Jaromír Marek

Ve školní třídě sedí asi dvě desítky žáků, do lavic se sotva vměstnají. Nejmladší má totiž něco přes 20. Odpoledne ve svém volnu dohánějí to, co je ve škole nenaučili, a to rodný jazyk, tedy kurdštinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kurdové tvoří v Turecku až 25 procent všech obyvatel, přesto jako národ oficiálně neexistují. Do parlamentu se ale letos poprvé v historii dostala prokurdská strana

Učitelka vysvětluje, že její žáci mají nejrůznější profese, jsou to vysokoškolští studenti i ženy v domácnosti. Nejstarší student má prý 70 let. Většina z nich umí mluvit, ale neumí v kurdštině číst a psát. Stejně tak jako neovládají gramatiku.

Ne snad proto, že by v mládí chodili za školu. Turecké školství totiž výuku v jiném jazyce než turečtině neumožňuje.

Mladá žena, která dochází na kurzy, vzpomíná, jak se jako dítě v jazycích doslova ztrácela. Doma se nejprve naučila mluvit kurdsky, pak přišla do školy a tam s ní učitelé mluvili jen turecky. Lepší by podle ní bylo, kdyby člověk mohl absolvovat vzdělání ve svém rodném jazyce.

To ale pro Kurdy ani pro příslušníky dalších menšin v Turecku není možné. Není to tak dávno, co končili ve vězení lidé jen proto, že na veřejnosti mluvili kurdsky. Ještě před 12 lety nesměli lidé dávat dětem ani kurdská jména.

Kurdská aktivistka Mori drží v ruce tureckou ústavu, podle ní se musí změnit samotný přístup k menšinám. Dosud platný princip „jeden národ, jedna vlajka, jeden jazyk, jedna identita“ je prý zastaralý. Kurdové podle ní potřebují nejen vzdělání v rodném jazyce.

Prokurdská Lidová demokratická strana chce v neděli obhájit své mandáty | Foto: Jaromír Marek

Do parlamentu se letos poprvé v historii dostala prokurdská Lidová demokratická strana, která chce v neděli obhájit své mandáty.

Její kandidát na poslance Murad Mahče říká, že zredukovat kurdskou otázku jen na jazyk by bylo přílišné zjednodušení.

„Chceme, aby lidé mohli používat svůj jazyk, mohli se v něm i učit. Ale to je zatím v Turecku zcela vyloučené. Z každodenního života se kurdština nevytratila, ale do škol a na veřejná místa se ještě nedostala. Nebojujeme jen za jazyk, především chceme, aby se moc ve státě decentralizovala,“ uvedl Mahče.

Po vypnutí mikrofonu si povzdechnul: „Být Kurdem nebo příslušníkem jiné menšiny není v Turecku snadné.“

Prokurdská Lidová demokratická strana chce v neděli obhájit své mandáty | Foto: Jaromír Marek

Kurdové - Kurdistán | Foto: Český rozhlas

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme