Václav Klaus v německých novinách o cizím vojsku v Česku
Německý deník Süddeutsche Zeitung přináší ve svém dnešním vydání rozhovor s českým prezidentem Václavem Klausem. V něm se Klaus vyslovuje proti plánovanému rozmístění amerických vojáků v České republice.
Spojené státy uvažují o přesunu vojáků z území Německa dále na východ. V Polsku je jejich případné umístění vnímáno pozitivně, naopak Václav Klaus v rozhovoru pro německý list připomíná pobyt sovětských vojsk v bývalém Československu a tvrdí, že obnovené rozmístění cizích vojsk nenajde v České republice podporu. "Na základě naší historie jsme velmi citliví, pokud jde o pobyt cizích vojenských jednotek na našem území", uvádí dále Klaus.
Od plánovaného přijetí země do Evropské unie očekává Klaus ztrátu suverenity. Češi by si podle něj měli uvědomit, že podstatná část rozhodnutí se bude dít mimo jejich zemi a bez účasti demokraticky zvolených představitelů parlamentu a vlády, uvádí také v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung prezident Václav Klaus.
Zajištění míru v Iráku bude těžší než vojenské vítězství, domnívá se list International Herald Tribune. Milióny Iráčanů čelí zhroucení pořádku a práva v zemi, nedostatečnému zajištění životně důležitých služeb - dodávek pitné vody, elektřiny a chybějící zdravotní péče. Bezpečnost zůstává kritickým problémem na většině území Iráku - důkazem jsou nedávné těžké srážky mezi americkými vojáky a demonsturjícími iráckými civilisty, vypočítává list a pokračuje: Snaha Pentagonu co nejdříve jmenovat přechodné irácké vedení je dobrým záměrem, který by však mohl demokratický proces v zemi oslabit, pokud by se do vedení dostaly jenom dobře organizované exilové a náboženské skupiny.
Delší přechodné období by naopak podpořilo vznik politických sil uvnitř Iráku a vzrostly by tak šance na dlouhodobou stabilitu. Otázkou zůstává, zda Bushova administrativa má k přestavbě Iráku dost trpělivosti. Chaotická situace v Afghánistánu není pro Američany dobrou vizitkou, dodává International Herald Tribune.
Palestinci a Iráčané jsou v podobné politické situaci, uvádí izraelský list Haarec. Oba národy se pokouší obnovit zbytky existujícího pořádku, přestavět zruinovanou ekonomiku a dosáhnout normalizace poměrů v zemi. Ale situace v obou státech je stejně paradoxní: Nový režim, od kterého se očekává, že přinese nezávislost a prosperitu, je ustanoven jakýmsi virtuálním zprostředkováním nebo přinejmenším po dohodě se zahraničními okupanty.
Bushova administrativa nahlíží na Blízký východ jako na Lego, které může rozebrat na části a znovu libovolně složit, soudí Haarec. Tento pohled vychází z evropského novověku, který postavil lidskou individualitu nad všechny ostatní hodnoty. Arabská kultura však nahlíží na osobnost jiným způsobem. Kdokoliv chce určovat nová politická pravidla hry na Blízkém východě, musí nejdříve pochopit základní filozofie o autoritě, státu a individualitě v blízkovýchodním regionu. Pokud těmto filozofiím porozumí, pak se zbaví dojmu, že metody vládnutí používané na Západě jsou jedinou alternativou, uzavírá izraelský deník Haarec.
Veřejné výzvě polských biskupů k hlasování v referendu o vstupu do Evropské unie se věnuje varšavský deník Rzeczpospolita. Z jeho komentáře cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
S jídlem roste chuť. Tak se jmenuje komentář slovenského deníku Pravda, který kritizuje hamižnost slovenských poslanců. Ti si nechali zřídit na Bratislavském hradě poslanecké kanceláře, ale nechtějí se vzdát dvaceti sedmi tisíc slovenských korun, což je příspěvek na provoz jejich stávajících kanceláří. Replika tereziánské stavby, ve které se kanceláře nacházejí, stála státní rozpočet téměř miliardu korun - o takové sumě by si skutečné historické památky mohly nechat jenom zdát, podotýká slovenský list. Poslanci by se měli vzdát bez diskuze nadbytečného finančního příspěvku. Jinak bude na Slovensku stále platit, že vysoká politika je především prostředek k vlastnímu obohacení, píše slovenský list Pravda.
