Válčení v Gruzii skončilo, mír ale není
Ukončení vojenských operací v Gruzii nařídil ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Připomněl, že úkolem ruské armády bylo přinutit gruzínskou stranu k příměří - a to se podle něj podařilo. Napětí ale neklesá. Tbilisi totiž tvrdí, že ruská armáda dál bombarduje gruzínské vesnice mimo separatistické enklávy, zejména mimo Jižní Osetii, kvůli které koflikt původně vznikl.
Zatím se tak nedá mluvit o míru, pouze o prozatímním klidu zbraní. Moskva a Tbilisi se totiž dosud nedohodly na závazném mírovém plánu, který by s konečnou platností zastavil boj o separatistickou Jižní Osetii, proruský region na severu země.
Prezident Medvěděv doslova řekl: "Cíle operace bylo dosaženo. Bezpečnost našich mírových sil i občanů je obnovena. Agresor byl potrestán a utrpěl značné ztráty. Jeho ozbrojené síly byly dezorganizovány." Dmitrij Medvěděv ale současně dal ministerstvu obrany příkaz bojové operace v Gruzii kdykoli obnovit, pokud to bude zapotřebí: "Při vzniku ohnisek odporu a jiných agresivních případů přijmout rozhodnutí o likvidaci."
Navzdory prohlášení Kremlu o konci vojenské operace tak Gruzii dál sužují chaos a násilí. Tbilisi totiž tvrdí, že Rusko pokračuje v bombardování gruzínských vesnic. Předtím ruská vojenská letadla bombardovala město Gori. Zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová vše sledovala přímo na místě a o bombardování natočila vpravdě válečnou reportáž.
Zvláštní zpravodajka Radiožurnálu Lenka Kabrhelová v bombardovaném gruzínském městě Gori
Gruzínci se museli stáhnout i z Kodorské soutěsky v Abcházii
Gruzínskou armádu, která v boji s Rusy utrpěla těžké ztráty na životech i na technice, vytlačili z jejích pozic v Kodorském průsmyku separatisté z proruské provincie Abcházie. Zprávu potvrdilo i Tbilisi. Gruzínský prezident Michail Saakašvili poslal své vojáky do Jižní Osetie, aby tam obnovili centrální správu. Nakonec ale ztratil kontrolu jak nad Jižní Osetií, tak nad Abcházií.
Po vojácích jsou na řadě politici
V obou znesvářených zemích nyní prosazuje mír francouzský prezident Nicolas Sarkozy jako hlava předsedající země Evropské unie. Dohoda mezi Ruskem a Gruzií předpokládá především slib nepoužití síly a stažení vojáků obou zemí na původní pozice. Pro ruské vojáky to částečně znamená návrat do Jižní Osetie, kde plní roli dohlížitelských sborů.
Co bude s oběma separatistickými provinciemi dál, zatím není jasné. Ve francouzských mírových podmínkách, které v Moskvě schválil prezident Medveděv, se o zachování územní celistvosti Gruzie nemluví.
Do Gruzie odletěli prezidenti Polska, Ukrajiny, Litvy. Lotyšska a Estonska. Jde o iniciativu polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který chce na místě podpořit gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Kaczyński prohlásil, že Evropa musí být solidární s Gruzií a dodal, že Rusko bohužel opět ukázalo svou pravou tvář.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho k rezignaci. Právě ze snah sesadit prozápadního prezidenta Gruzie obvinil Moskvu americký prezident George Bush. Podle něho ruské vojenské akce v Gruzii ohrožují i vztahy Moskvy se západními demokraciemi.
V Gruzii je senátor Jaromír Štětina, v Ozvěnách dne s ním mluvil moderátor Jan Bumba
Češi v Gruzii jsou snad v pořádku
Co se týká českých občanů v Gruzii, první skupina třiceti Čechů spolu s větší skupinou Poláků Gruzii opustila speciálním polským letadlem přes arménský Jerevan a Varšavu už v neděli. Zítra z Jerevanu odletí český speciál s dalšími Čechy, kteří se rozhodli odjet z Gruzie. Recipročně by na palubě našeho letadla měli být zase polští občané. Desítky Čechů pak z Gruzie odjíždějí po vlastní ose, jiní zatím zůstávají. Náš zastupitelský úřad má informace i o několika českých turistech v gruzínských horách. Všichni jsou podle velvyslanectví v pořádku.
Zastupitelský úřad ČR ve Tbilisi mohou čeští občané, nacházející se v Gruzii, případně jejich příbuzní, kontaktovat na mobilu +99577740509, faxu +99532916744 a emailové adrese našeho velvyslanectví v Gruzii.
