Je ostřelování civilistů či fosforová munice válečným zločinem? ‚Není to vždy jednoznačné,‘ říkají odborníci
Moskva i Kyjev se navzájem obviňují, že se během konfliktu na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Mezi ně patří ostřelování a bombardování civilních cílů nebo používání zakázané munice nebo bomb. Experti, které oslovil server iROZHLAS.cz, se ale shodují, že situace není vždy jednoznačná. „Pro laika se zdá, že je všechno jasné – byl zasažen civilní cíl nebo zahynulo dítě, je to jasný válečný zločin - reálně to tak prosté není,“ říká právnička.
Zásahy civilních cílů
Středa 16. března: Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo až na 1400 lidí, uvedla radnice města. „Letadlo shodilo bombu na budovu, kde se skrývaly stovky mírumilovných obyvatel Mariupolu. Prozatím nelze odhadnout rozsah tohoto strašného a nelidského činu, protože pokračuje ostřelování obytných čtvrtí města,“ sdělila ve středu radnice přístavního města.
Šedivý: Útoky na civilisty jsou ruská strategie. Bezletovou zónu by musely podpořit hlavně USA
Číst článek
Čtvrtek 17. března: Nejméně 21 lidí přišlo o život při ruském ostřelování ukrajinského města Merefa u Charkova. Z 25 zraněných je deset ve vážném stavu, oznámila ukrajinská agentura Unian s odvoláním na oblastní prokuraturu. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Pátek 18. března: Při ruském ostřelování v noci na pátek přišli o život nejméně dva lidé a šest utrpělo zranění v Severodoněcku a Rubižném na východě Ukrajiny, kde palba ruských raketometů poškodila dvě desítky domů, uvedla agentura Unian s odvoláním na místní úřady, loajální ke Kyjevu.
Každý den se objevují nové zprávy o tom, že ruská armáda znovu bombardovala nebo ostřelovala města a vesnice. A samozřejmě přitom umírá celá řada civilistů.
Ruské ministerstvo obrany opakovaně popírá, že by docházelo k úmyslným útokům na civilní cíle. K útoku na divadlo v Mariupolu v pátek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla, že se Kyjev snaží svést vinu za útok na ruskou armádu, což je podle ní lež.
Biden ‚mluvil od srdce‘ a nazval Putina válečným zločincem. ‚Nepřijatelné,‘ reagoval Kreml
Číst článek
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, který vede katedru bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO, ale říká, že bombardování a ostřelování civilistů je součástí ruské taktiky. A právě tyto útoky jsou podle něj válečným zločinem.
„Střílelo se do panelových domů, do bytů, což si myslím, že je skutečně válečným zločinem. A poslední případ v Mariupolu… To, že Rusové palbou de facto brání tomu, aby se lidé zachránili z úkrytu pod divadlem, je samo o sobě zářný příklad válečného zločinu,“ popsal serveru iROZHLAS.cz.
A právník a politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně mu dává za pravdu. „Rusové tam útočí na civilní cíle a cíle, které jsou chráněné mezinárodním právem, podle Ženevských konvencí i jiných,“ řekl.
Jako příklad uvedl také útok na mariupolské divadlo. „Podle dostupných informací bylo jasně označeno, že tam jsou civilisté, že to není vojenský cíl,“ popsal s tím, že bude všechny tyto útoky potřeba ještě řádně vyšetřit.
Podle vedoucí Centra mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů Veroniky Bílkové ale právě útoky na civilní cíle jsou z hlediska práva velmi složité a je potřeba je důkladně vyšetřit a ověřit veškerá fakta.
Senát USA vyzval soud v Haagu k vyšetřování ruské armády. Putina označil za válečného zločince
Číst článek
„Potřebujeme vědět, jaký cíl byl zasažen, to znamená, že byl skutečně zasažen civilní cíl. Potřebujeme mít potvrzeno, že civilní cíl nebyl v daný moment využíván jako vojenský objekt – například tam bylo umístěno dělo, nebo jsou tam lidé, kteří aktivně bojují. Musíme zjistit, jestli v okolí nebyl nějaký vojenský objekt a civilní cíl nebyl zasažen jako takzvaná vedlejší škoda. Dále potřebujeme vědět, jakými zbraněmi se bojovalo, jestli zbraně dovolily rozlišit mezi civilním a vojenským objektem.
Musíme vědět, jaké informace měla k dispozici strana, která útočila. I kdyby to byl civilní objekt, jestli útočící strana neměla dobrý důvod se domnívat, že se jednalo o vojenský objekt, jestli to nebyl omyl. A pak potřebujeme vědět, jaká všechna preventivní opatření byla realizována ze strany útočící strany, aby se minimalizovali civilní ztráty a vyloučilo riziko omylu,“ vysvětlila členka vyšetřovací mise OBSE.
Zakázaná munice
Rusko nasadilo při útoku na město Popasna v Luhanské oblasti na východě země fosforovou munici. Podle agentury Reuters to před týdnem uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová.
Putin se chová jako internetový troll, tvrdí finská novinářka. Používá stejné argumenty i obsahy
Číst článek
„Bombardování civilního města ruskými útočníky těmito zbraněmi je válečným zločinem a na základě římského statutu i zločinem proti lidskosti,“ uvedla Denisovová v prohlášení.
A nejde o jediné zbraně, které podle Kyjeva ruská armáda používá v rozporu s mezinárodním právem. Vyčítá jí také použití takzvaných kazetových bomb. Rusové také měli opakovaně bombardovat město Ochtyrka s asi 50 000 obyvateli na severovýchodě Ukrajiny vakuovými bombami.
A Jiří Šedivý dává Ukrajině za pravdu. „Pokud se tyto bomby, případně munice používá tam, kde je živá lidská síla, tak je to v každém případě také válečný zločin. I když je potřeba říct, že termobarická munice, o které se mluví - buďto jsou to vakuové bomby nebo mají i jiné názvy -, je na hraně používání proti lidem a zároveň zakázané munici. Ale fosfor a fosforová munice ta stoprocentně ano,“ myslí si bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.
Členka vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy Bílková ale upozorňuje, že v případě zbraní je potřeba si nejprve zjistit, jestli patří mezi obecně zakázané v jakémkoliv prostředí ze strany jakéhokoliv státu. A to není ani fosforová munice, ani kazetové a vakuové bomby.
Domy se hroutí, lidi sedí ve sklepích a záchrana nikde, popisuje situaci v Mariupolu uprchlice Anna
Číst článek
„Kazetová munice je sice zakázaná smlouvou z roku 2008, ale tou není vázaná ani Ruská federace, ani Ukrajina, takže ji můžou používat. Ovšem nesmějí ji používat způsobem, který by neumožnil rozlišení mezi civilisty a kombatanty, nesmějí ji úmyslně použít vůči civilistům, nebo tam, kde by bylo vysoké riziko, že budou nepřiměřeně zasaženi civilisté,“ popsala omezení Bílková.
„Není ani vyloučeno používání bílého fosforu proti vojenským cílům. Čili použití této zbraně samo o sobě není porušení Mezinárodního humanitárního práva. Opět musíme zase znát kontext – kdo to použil, proti komu to použil, v jakém rozsahu, jaká preventivní opatření byla přijata, aby se minimalizovaly vedlejší škody,“ dodala.
A potvrzuje to i Mareš: „Tam jde o to, jaké cíle to zasahuje. Obecně je zakázáno mezinárodním právem použití nerozlišujících prostředků mezi civilisty a vojáky. Jde o to, v jakém kontextu je to použito a zda to primárně zasahuje vojenské cíle. Nemyslím si, že samotné použití těchto bomb je válečný zločin, jde o to, zda je používáno s nerozlišujícími účinky vůči civilistům.“
Videa se zajatci
Ukrajinské úřady svým zacházením s ruskými válečnými zajatci porušují Ženevské úmluvy a měly by ukončit zveřejňování videozáznamů se zajatými vojáky na sociálních sítích, protože těm kvůli tomu hrozí zastrašování a ponižování. Vyzvala k tomu ve čtvrtek organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch a později i Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Zajatci často na videích zjevně pod nátlakem uvádějí svá plná jména, identifikační čísla, adresy i jména rodičů. Podobná videa zveřejňují také ruské úřady.
Uprchlíci z Mariupolu pod palbou. Ruská vojska podle nich ostřelují auta na silnici do Záporoží
Číst článek
„Mezinárodní humanitární právo mluví jasně. Váleční zajatci nesmějí být vystaveni zvědavosti obecenstva. To je přímo z Ženevské úmluvy, která se týká válečných zajatců. Nesmějí se také dostat do ponižujících situací,“ potvrzuje Bílková.
Podle ní by nemělo docházet k „vystavování zajatců veřejnosti“. „Není problém, když jsou z dálky zabráni kamerou, když je ukázáno, že existují, ale neměli by být prezentováni v médiích, zejména ne v situaci, která by pro ně mohla být nepříjemná, ponižující a podobně,“ dodala.
Podle Mareše je to ale sporné. „V době, kdy byly přijímány Ženevské konvence, tak se nepočítalo s takto masivním mediálním šířením. Je otázka, zda ta videa jsou točena na bázi dobrovolnosti. Pak si myslím, že by s tím problém nebyl. Pokud by k tomu ti lidé byli nuceni, tak si myslím, že tam problém vzniká,“ popsal.
Šedivý se ale domnívá, že by proti zveřejňování neměl mít nikdo žádné výhrady. „Ti lidé přišli zabíjet občany, kteří brání svoji zem. A nevidím důvod, proč by měli brát ohled na to, jestli je zveřejnit ve sdělovacích prostředcích a ukázat ty, kteří přišli vraždit nebo zabíjet. To si myslím, že je přehnané,“ myslí si.
A zdůrazňuje, že ani v dřívějších konfliktech nebyl problém zveřejnit fotografii nepřátelského vojáka. „To považuji za přehnané a nesprávné hodnocení,“ dodal.
