Kreml kvůli vlastní propagandě už nemůže uznat chybu nebo změnit taktiku, říká analytička Soušková
Rusko a Ukrajina se dohodly na vývozu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů, přesto se ale Oděsa v sobotu stala terčem raketového úderu. Ten podle Moskvy mířil na vojenské cíle, což Kyjev odmítá. „Je otázka, co to bude do budoucna znamenat. Žádná ze stran ale neřekla, že by od dohod chtěla odstoupit,“ upozorňuje Tereza Soušková z Asociace pro mezinárodní otázky v pořadu Interview Plus na Českém rozhlasu Plus.
Zdůrazňuje přitom, že prostředníkem dohody je Turecko a OSN, protože Ukrajina odmítá s Ruskem uzavírat jakoukoli smlouvu, dokud probíhají boje.
Poslechněte si celé Interview Plus Lukáše Matošky s Terezou Souškovou z Asociace pro mezinárodní otázky
„Rozhodně bych to neoznačovala za nějakou předzvěst mírové dohody. Prezident Volodymyr Zelenskyj jasně řekl, že žádnou dohodu o příměří podepisovat nebude, protože by to pro Ukrajinu bylo v tuto chvíli velmi nevýhodné,“ dodává.
Útok na oděský přístav byl podle Souškové překvapivý, protože dohoda je pro Rusko výhodná. „Rusko dlouho tlačilo na to, aby také mohli vyvážet obilí a průmyslová hnojiva na světové trhy, což je součástí té dohody,“ připomíná.
Než začne Ukrajina opět vyvážet obilí, může trvat týdny. Dohoda s Ruskem ovšem platí jen 120 dní
Číst článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je v těchto dnech na návštěvě v několika afrických zemích, kterých se obilná blokáda silně dotýká.
„Snaží se ukázat, že Rusko není izolované a je stále světovou velmocí. A z druhé strany se Rusko poté, co bylo odstřiženo od euroatlantického trhu, potřebuje domluvit na vývozu komodit a další obchodní výměně,“ vysvětluje.
Rusku dochází dech
Západní sankce podle ukrajinského ministerstva zahraničí oslabily schopnost Putinova Ruska vést válku.
„Sankce dopad mají. Pokud si představujeme, že se Rusko za 14 dní propadne do totálního kolapsu, tak takovým způsobem sankce nefungují,“ uvádí Soušková s tím, že sankce se dotýkají firem a technologií potřebných pro moderní válčení, ale například i automobilového průmyslu, kdy auta začínají postrádat prvky a systémy dávno považované za běžné.
Rusku prý na Ukrajině postupně dochází dech a má stále větší problémy s nahrazováním techniky a vojáků. A vše by navíc mohla dále zhoršit avizovaná ukrajinská ofenziva v Chersonské oblasti.
Při rekrutování vojáků Rusové apelují na nacionalismus a nutnost pomoci obyvatelům Donbasu v boji proti „fašistické“ vládě v Kyjevě. Tento apel je prý ale už velmi vyčpělý a je otázka, zda vůbec kdy fungoval. Ruská vláda proto přichází i s materiálními pobídkami a nábor probíhá i ve věznicích s příslibem prominutí zbytku trestu.
Naopak propaganda funguje od vypuknutí války stále stejně a rétorika je vyhnána do absolutních intencí. „Obraz o válce, Ukrajině a Evropě je postaven do natolik absolutních pozic, že kdyby teď Kreml chtěl uznat chybu nebo zmírnit taktiku, tak to není možné,“ míní analytička.
Vydrží odhodlanost ukrajinské společnosti vstříc ruské agresi? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus.
