Navštívili jsme stovky ukrajinských i ruských zajatců, zbývají tisíce dalších, říká mluvčí Červeného kříže
Mezinárodní výbor Červeného kříže působí na obou stranách ukrajinské frontové linie. Jeho pracovníci mohou jako jediní navštěvovat válečné zajatce, ne vždy jim to ale válčící strany umožní. „Nemůžete vstoupit do zajateckého tábora, pokud od něj nemáte klíče,“ tvrdí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz mluvčí výboru Achille Després. Kromě toho popsal, jak funguje princip neutrality a proč organizace zjištěná pochybení nesděluje veřejně.
Mezinárodní výbor Červeného kříže je apolitická humanitární organizace. Jeden z vašich principů je neutralita. Co to znamená v praxi?
Kdykoliv je někde ve světě ozbrojený konflikt, nevybíráme si jako instituce jednu nebo druhou bojující stranu. Nevybíráme si mezi trpícími komunitami, mezi oběťmi, my jsme na jejich straně, existujeme kvůli nim, abychom jim pomáhali.
Neříkáme, že každá organizace by měla být neutrální tak jako my. Tento princip nám umožňuje dělat věci, které bychom jinak dělat nemohli.
Dřív se na humanitární pracovníky nestřílelo. Nyní jsou terčem, říká šéfka české pobočky UNICEF
Číst článek
Například jaké?
Umožňuje nám to přístup k lidem, kteří nás potřebují, k detenčním zařízením, umožňuje nám to přinést lidem úlevu, umožňuje nám to dopravit pomoc do špatně přístupných míst. Potřebujeme informovat armády na obou stranách, když tam jedeme. Umožňuje nám to dělat operace na obou stranách fronty, což žádná jiná organizace dělat nemůže.
Naším úkolem je být přítomní pro komunity, které jsou nejvíce zasažené, být nablízku lidem, kteří jsou poblíž frontové linie. Tato (na Ukrajině) linie je velmi dlouhá, je to více než tisíc kilometrů. Naše role je tam být a poskytnout jim základní věci: pitnou vodu nebo oblečení.
Potřeba humanitární pomoci se pořád zvyšuje. Někteří lidé museli domovy poprvé opustit už v roce 2014 a teď ztratili domovy znovu. Mnoho lidí zůstalo, velmi často jsou to ti nejvíce zranitelní: děti, staří lidé, hendikepovaní.
Když říkáte, že působíte na obou stranách fronty, znamená to, že Mezinárodní výbor Červeného kříže poskytuje pomoc také na okupovaných územích Ukrajiny?
Ano, máme jednu kancelář v Luhansku a jednu v Doněcku. Jsme v těchto oblastech už od roku 2014, takže naše přítomnost je tam dobře zavedená. Ani Ruský Červený kříž, ani Ukrajinský Červený kříž tam nepůsobí, je tam Mezinárodní výbor Červeného kříže. Poskytujeme tam humanitární pomoc.
Achille Despres
Pochází ze Švýcarska. Mluvčím Mezinárodního výboru Červeného kříže pro aktivity organizace na Ukrajině je od srpna 2022. Sídlí v Kyjevě. Během rozhovoru pro iROZHLAS.cz byl na výjezdu v Dnipru.
Tohle je příklad, proč je důležité, aby existovali nezávislí mezinárodní humanitární aktéři. Jsme jediná mezinárodní humanitární organizace přítomná na Ukrajině na obou stranách fronty.
Na územích Ukrajiny, která kontroluje ukrajinská vláda, spolupracujeme s Ukrajinským červeným křížem. Ukrajinský červený kříž má tisíce dobrovolníků. Je to něco velmi vzácného, že my jako mezinárodní humanitární organizace máme silného, dobře přijímaného lokálního partnera, usnadňuje nám to práci.
Klepání na dveře
Mezinárodní výbor Červeného kříže je jediná organizace, která má možnost navštěvovat válečné zajatce na obou stranách. Spolupracují s vámi ukrajinská i ruská strana a umožňují vám navštěvovat zajatecké tábory?
Ano, jsme jedinou mezinárodní organizací, která k tomuto má mandát prostřednictvím Ženevských konvencí. To znamená, že v případě válečného konfliktu, jako je tento, válčící strany, v tomto případě Ruská federace a Ukrajina, mají zákonnou povinnost zaručit nám přístup k válečným zajatcům a do míst, kde je drží.
Děláme to čistě z humanitárních důvodů, abychom mohli zkontrolovat podmínky, ve kterých žijí, a zkontrolovat jejich zdraví. Také abychom je mohli zaregistrovat, aby nemohli prostě jen tak zmizet. Informujeme také jejich rodiny a nastavujeme nějaký mechanismus mezi zajatci a rodinami, který jim umožní zůstat propojení i v tak obtížném období.
Takže abych odpověděl na vaši otázku: máme přístup k ukrajinským i ruským válečným zajatcům. Navštívili jsme stovky z nich, ale budu upřímný: dodnes nemáme plný, pravidelný a neomezený přístup, jaký bychom měli mít. Opakujeme oběma stranám konfliktu, že mají závazek nám toto umožnit.
Klepeme na všechny dveře, komunikujeme s ministerstvy zahraničí, obrany, vnitra, někdy také s tajnými službami. Je to naše hlavní priorita, protože víme, že jsme jediná organizace, která k tomu má mandát.
Mezinárodní výbor Červeného kříže
Apolitická, nezávislá a humanitární instituce. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) působí na základě mandátu svěřeného mezinárodním společenstvím jako neutrální zprostředkovatel v humanitárních otázkách v období mezinárodních konfliktů, občanských válek a vnitřních nepokojů. Dohlíží na dodržování mezinárodního humanitárního práva. Poskytuje ochranu a pomoc vojenským, ale i civilním obětem – válečným zajatcům, zadržovaným civilistům, raněným na bojištích a civilnímu obyvatelstvu na okupovaném nebo nepřátelském území. Úloha Mezinárodního výboru je definována čtyřmi Ženevskými konvencemi z roku 1949 a Dodatkovými protokoly k nim. Sídlí v Ženevě.
Odhadnete, kolik válečných zajatců je na ruské a ukrajinské straně?
To neudělám, nesoustředíme se na poměřování válčících stran, ale na humanitární aspekty. Uvádění čísel by to jen více zpolitizovalo. Mohu říct, že jsme navštívili stovky zajatců na obou stranách, ale víme, že to není dostatečné, ze setkání s rodinami víme, že jsou tisíce dalších, které musíme navštívit.
Jaké jsou podmínky v zajateckých táborech?
To je něco, co sdělujeme přímo straně konfliktu v důvěrném, bilaterálním hovoru. Důvod je takový, že když navštívíme zajatecké tábory, mluvíme s vězni, s vězniteli, popíšeme všechno, co vidíme. Když tam je něco, o čem si myslíme, že neodpovídá standardům mezinárodního humanitárního práva, zdokumentujeme to a jdeme s tím přímo za tím, kdo je zodpovědný za daný tábor.
Snažíme se jim vysvětlit, jak by to mělo být, děláme to ale důvěrně, víme z naší práce v jiných zemích, že když bychom to řekli veřejně, nezvratně bychom ztratili přístup k vězňům, protože nikdo nechce, aby tato zjištění byla veřejná.
Neukazujeme prstem
Vedoucí mise OSN pro monitoring lidských práv na Ukrajině řekla loni v listopadu novinářům, že mučení a špatné zacházení se děje na obou stranách, ale týrání ukrajinských zajatců je systematické. Souhlasil byste?
To není něco, co bych mohl komentovat. Oceňuji ale, že jiné organizace, jako například tato, mají jiný mandát. Svým způsobem to vidím jako přístup, který se vzájemně doplňuje. My máme možnost navštěvovat ta místa a dávat konkrétní doporučení stranám konfliktu.
Jiné organizace publikují veřejné zprávy, což vyvíjí veřejný tlak na válčící strany. Tlak vytvářený médii, občanskou společností nebo rodinami zajatců je něco velmi pozitivního. Nemohu to ale komentovat, protože náš mandát je jiný. My neukazujeme na nikoho prstem, neděláme veřejné zprávy. To, co děláme, děláme za zavřenými dveřmi.
Chci ale jasně říct, že jakákoliv forma mučení je hluboce nepřijatelná, absolutně nelegální a v rozporu s mezinárodním humanitárním právem a Ženevskými konvencemi.
Hraje Mezinárodní výbor Červeného kříže nějakou roli ve výměnách zajatců?
Pokud o to budou mít válčící strany zájem, jsme jim v tomto k dispozici. Při posledních výměnách jsme se neúčastnili, v médiích byly zprávy, že to domluvily Turecko a Saúdská Arábie.
My jsme vždy připraveni jednat jako neutrální zprostředkovatel, pokud se strany konfliktu domluví. To je důležité, oni to vyjednávají, ne my, pokud najdou shodu a chtějí, abychom jejich dohodu zrealizovali, abychom to logisticky zajistili, tak to uděláme.
Ukrajinský anesteziolog: Mezi směnami nemohu žít normální život. Nouzový stav mám ale nejraději
Číst článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minimálně dvakrát veřejně kritizoval Mezinárodní výbor Červeného kříže, že nepracuje dostatečně. Naposledy to řekl na konferenci u příležitosti jednoho roku od ruské invaze. Co na to říkáte?
Měli bychom chápat, že politické autority mají politický mandát. Oni jsou političtí, my nejsme, my jsme humanitární organizace poskytující humanitární pomoc.
Kritizují nás například rodiny válečných zajatců, jsou naštvané, že nemáme přístup k jejich blízkým, samozřejmě s nimi soucítíme a rozumíme tomu.
Uznáváme, že bychom ten přístup měli mít, ale nejsme to my, kdo je zodpovědný za aplikaci mezinárodního humanitárního práva, nemůžeme vstoupit do detenčního zařízení, pokud nám příslušné autority neposkytnou přístup. Každý chápe, že prostě nemůžete vstoupit do zajateckého tábora, pokud od něj nemáte klíče.
Jak jsem říkal, tohle téma zůstává naší prioritou. Chci ale také říct, že děláme vše, co je v našich silách, klepeme na všechny možné dveře, používáme veškeré naše diplomatické sítě, s představiteli Ukrajiny spolupracujeme velice úzce.
