Lavrov obvinil Evropu a Spojené státy, že vedou válku proti Rusku. Vedení USA přirovnal k Hitlerovi

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes obvinil Spojené státy a evropské země, že na Ukrajině vedou válku proti Rusku. Konflikt na Ukrajině je výsledkem amerických příprav na hybridní válku proti Moskvě, tvrdil ministr zahraničí na výroční tiskové konferenci věnované výsledkům ruské diplomacie v uplynulém roce. Lavrov a další nejvyšší ruští představitelé opakovaně kritizují Západ, který Kyjevu poskytuje finanční, humanitární i vojenskou pomoc.

Tento článek je více než rok starý.

Aktualizováno Moskva (Aktualizováno: 20:39 18. 1. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov | Zdroj: Reuters

„Spojené státy prostřednictvím Ukrajiny vedou zástupnou válku proti naší zemi s jediným úkolem: konečné řešení ruské otázky,“ řekl podle agentury Reuters Lavrov. Americké vedení přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi a francouzskému císaři Napoleonovi, kteří se kdysi také o podrobení Ruska pokusili.

Nehoda vrtulníku u kyjevské školky má 14 obětí, zahynul ministr vnitra i jedno dítě

Číst článek

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby později na tiskovém brífinku přirovnání označil za „vskutku urážlivé“.

„Je to téměř tak absurdní, že na to ani nemá smysl reagovat,“ dodal.

Šéf ruské diplomacie rovněž prohlásil, že Moskva dosud od Kyjeva neobdržela žádné seriózní návrhy na mírové řešení konfliktu, a znovu vyjádřil obavy o bezpečnost Ruska.

NATO vyzval, aby z Ukrajiny a dalších zemí v blízkosti ruských hranic odstranilo svou „vojenskou infrastrukturu“. Severoatlantická aliance kvůli ruské invazi posílila obranu zejména v členských státech na svém východním křídle a žádost o členství loni v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině podaly Švédsko a Finsko.

„Musíme vyvodit závěry ze vstupu Finska a Švédska do NATO. Pokud k němu dojde, na naší straně hranice přijmeme příslušná vojensko-technická opatření,“ uvedl podle agentury TASS Lavrov. Rusko s Finskem sdílí hranici o délce 1300 kilometrů.

‚Absurdní‘ podmínky

Ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě už loni na jaře. Kyjev opakovaně trvá na tom, že rozhovory podmíní obnovením své územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně Krymského poloostrova, který Rusko anektovalo už na jaře 2014, a té části Donbasu, kterou Rusové posledních osm let ovládali prostřednictvím proruských separatistů. Moskva tyto podmínky odmítá.

„Budeme připraveni na vážné nabídky,“ řekl Lavrov. Dosavadní návrhy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za „absurdní“, zejména desetibodový mírový plán, který ukrajinská hlava státu představila loni v listopadu.

Hovoří se v něm o stažení ruských jednotek z celého ukrajinského území nebo o zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny, jichž se Rusové na Ukrajině dopouštějí.

Lavrov také prohlásil, že vztahy Ruska se Západem „už nikdy nebudou stejné“, a naopak vyzdvihl vazby Moskvy na Peking, které podle něj nikdy nebyly silnější.

Vztahy Ruska s Čínou mají pro Moskvu zásadní strategický význam, jelikož jeho invaze na Ukrajinu způsobila zpřetrhání ekonomických vazeb se západními zeměmi a vlnu sankcí, poznamenala k tomu agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ohlásili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme