‚Nevěří, že to je reálné, ale že se bombardujeme sami.‘ Ruský vpád na Ukrajinu rozděluje rodiny
Ruská agrese na Ukrajině trvá již čtvrtý týden a informační válka mezi oběma stranami sílí. Těžké zkoušce jsou podrobeny i rodinné vztahy, které narušuje odlišný pohled na válku. Zatímco lidé žijící na Ukrajině se stali na vlastní oči svědky brutální ruské agrese, jejich známí v Rusku jim často nevěří a spoléhají se na informace z ruských oficiálních zdrojů.
Rusko-ukrajinské rodinné vztahy sahají hluboko do historie. Podle výzkumu Research & Branding Group mají více než dvě třetiny Ukrajinců v Rusku rodinu nebo známé. Britský deník The Guardian poskytl svědectví jedinců, kterým válka na Ukrajině razantně zasáhla do rodinných vztahů.
Čtyřiatřicetiletý Alexander Serdyuk, který se před 10 lety přestěhoval z Ruska na Ukrajinu kvůli popírání ruské agrese vůči Ukrajině, přestal mluvit se svojí matkou. Ta tvrdí, že za válku nesou zodpovědnost ukrajinští nacisté, kteří se navzájem zabíjejí. Podobnou zkušenost má i uprchlice z Charkova Nataša Henova, které její sestřenice žijící v Rusku tvrdí, že jim ukrajinská strana lže a že je vše vina Spojených států amerických.
Když Natalie Ivanivna, které ještě do vypuknutí války žila v Charkově, psala svým ruským rodičům, že je Ukrajina bombardovaná, odpověděli jí: „Kdo ji bombarduje? Naše armáda nebo vaše?" Natalie věří tomu, že pohled na svět za ruskými hranicemi utváří ignorance a strach. „Lidé se bojí Putinova režimu stejně jako se báli za Stalina.“ Její rodiče jí nyní neodpovídají. „Nejsem na ně naštvaná, je mi jich jen líto“, říká Natalie.
Pronásledování Židů na Ukrajině? ‚Jsou to choré teorie,‘ říká o ruské propagandě učitel Tóry z Dnipra
Číst článek
Ruské televizní vysílání je natolik přesvědčivé, že mu dokonce zpočátku věřili i někteří lidé žijící na Ukrajině. Maria Kryvosheyeva dosvědčila, že její babička žijící v Charkově, byla zpočátku války klidná a nebála se protože „Putin řekl, že je vše v pořádku". Poté co začali Rusové bombardovat i Charkov začala sledovat ukrajinskou televizi. Když viděla záběry zničených budov, rozbrečela se a uznala, že „nemůže uvěřit tomu, že jí Rusové všechny ty roky vymývali mozek“.
Rodinné vztahy byly narušeny také u příbuzných Ukrajinců a Rusů žijících v zahraničí. Matka rusky Natashy, která žije ve Velké Británii, opakuje ruské propagandistické informace o utrpení ruských obyvatel na východní Ukrajině a o potřebě je chránit. Reálným záběrům z Ukrajiny nevěří.
Artur Kolomišev, 28letý fotograf z Charkova, je na své příbuzné v Rusku natolik naštvaný, že s nimi už nechce mluvit ani vidět. „Nevěří tomu, že tato válka je reálná. Věří tomu, že se bombardujeme sami a že je naše vláda na drogách”, dodává.
Někteří lidé, jako například již zmiňovaná Nataša Henova, jsou přesvědčeni, že svým příbuzným poté, co válka skončí, odpustí.
Orysia Lutsevych, výzkumnice z Chatham House, tvrdí, že odpuštění může trvat velmi dlouho. Ukrajinci jsou podle něj velmi odhodlaní a budou chtít potrestat válečné zločiny spáchané na jejich území i ty, kteří jsou za ně zodpovědní. Myslí si, že smířlivý proces bude pravděpodobně podobný tomu po aparteidu v Jižní Africe.
