‚Zemřeli, aby Rusko bylo mocné.‘ Ruský opoziční server popsal průběh pohřbů padlých Rusů na Sibiři
V Burjatsku na Sibiři se skoro denně koná pohřeb vojáka, který padl ve válce na Ukrajině. Chudá a řídce osídlená ruská republika ležící podél jezera Bajkal má totiž podle průzkumu médií ze subjektů Ruské federace druhý nejvyšší počet obětí současné války, zatímco například Moskva a Petrohrad, v nichž žije 12 procent obyvatel země, v bilancích téměř nefigurují.
Přestože se Burjati vysokému počtu obětí podivují, na místních pohřbech zní proválečná rétorika, popsal server Meduza.
V hlavním městě Burjatska Ulan-Ude se poslední rozloučení s vojáky padlými na Ukrajině koná od začátku března v lukostřeleckém areálu. Děti se dál chodí věnovat tomuto tradičnímu burjatskému sportu do vedlejších prostor v centru, přestože rodičům se zdejší pohřby moc nezamlouvají. „Před nedávnem se tam, kde děti trénují, už také objevil mrtvolný pach. Celé to tu nasáklo pachem mrtvých,“ říká Taťjana, jejíž syn chodí do areálu na tréninky.
Většina padlých ruských vojáků je z chudých oblastí, stojí v analýze. Server napočítal 1744 mrtvých
Číst článek
Za organizaci pohřbů zodpovídají pracovníci místní radnice. V pondělí 28. března se podle místních médií měl v areálu uskutečnit jeden pohřeb, nakonec se ale konala čtyři rozloučení najednou. U rakví tří padlých vojáků se shromáždili příbuzní. Jen u té, v níž ležel 20letý Vladislav, který vyrůstal v dětském domově, skoro nikdo nebyl. Část lidí musela stát - lavice pro 600 přítomných nestačily.
Obhajoba války
Tři z padlých vojáků byli buddhisté a obřad tedy vedou čtyři buddhističtí duchovní - lámové, kteří odříkávají, nebo spíš zpívají modlitby. Přítomen je i pravoslavný duchovní, který dorazil kvůli Vladislavovi. Pop se ale do obřadu nezapojuje a stojí po straně spolu s úředníky. Pláč slyšet není, poněvadž buddhisté by na pohřbech plakat nebo jinak silně hořekovat neměli. Výrazná vůně kadidla se mísí s nepříjemným mrtvolným pachem. Převoz padlých trvá dlouho a ode dne úmrtí do pohřbu někdy uplyne i měsíc nebo dva.
„Nezemřeli zbytečně. Zemřeli, aby Rusko bylo mocné a aby se na Ukrajině přestala prolévat krev,“ říká po obřadu na smutečním shromáždění zástupce hlavního představitele burjatské republiky Bajir Cyrenov. „Zemřeli, když bránili svobodnou budoucnost naší země,“ přidává se starosta Ulan-Ude Igor Šutenkov. Hlavní zodpovědnost za pohřby leží na Larise Stěpanovové z vedení města, která podle soukromého profilu na sociálních sítích zjevně válku na Ukrajině podporuje. Blízcí všech čtyř padlých vojáků se s novináři odmítají bavit.
Ruské ztráty
Burjatsko je v počtu padlých vojáků na Ukrajině na druhém místě po Dagestánu, zjistil ruský internetový portál Mediazona po přezkoumání zveřejněných informací o padlých Rusech. Mediazona napočítala 85 padlých obyvatel Burjatska a 125 obyvatel Dagestánu. Rusko informovalo o celkovém počtu obětí od začátku války pouze dvakrát. Naposledy přiznalo 1351 padlých. Skutečná bilance ruských ztrát ale bude pravděpodobně vyšší. Například NATO koncem března odhadlo, že na Ukrajině zemřelo 7 000 až 15 000 ruských vojáků.
Rusko přiznalo 1351 mrtvých vojáků. Podle Ukrajiny jsou ale jeho ztráty výrazně vyšší
Číst článek
O úmrtí vojáků z Burjatska informují povětšinou noviny městských částí nebo o nich někdo náhodně napíše na sociálních sítích, například škola, kam voják chodil, v dalších případech jsou to příbuzní či kamarádi. Někdy se informace objeví až po pohřbu. Nekrology poté přebírají regionální média. Na webu místní vlády informace o počtu padlých není.
Důvody, proč ve válce na Ukrajině zjevně umírá mnoho Burjatů, se podle Meduzy v sibiřské republice probírají za každým stolem a nespokojenost se někdy projeví i veřejně.
Do války za výdělkem
Tiskový mluvčí místního divadla například po veřejné přednášce s rozhořčením mluvil o tom, že na čestné stráži v Moskvě nikdy nejsou k vidění vojáci se "šikmýma očima", což je typický rys pro Burjaty. „Je tam přísný výběr - modroocí, vysocí chlapci slovanského vzezření. A našim krajanům, křivonohým, malým a s velkými lícními kostmi, je cesta na čestnou stráž uzavřena. Ale jak přijde na umírání, tak to ano,“ citovala jeho slova Meduza.
Nutno však dodat, že Burjaté tvoří jen 30 procent obyvatel Burjatska a mnozí padlí z této republiky jsou etničtí Rusové. Obyvatelé Burjatska mohou mít pro účast v bojích finanční motivaci. „Práce tu vůbec není a chlapci tam jdou jako smluvní vojáci,“ říká sestra jednoho ze zabitých vojáků.
Po pohřbu odvážejí všechny čtyři vojáky včetně Vladislava na hřbitov na okraji Ulan-Ude. Průvod za černými mikrobusy je dlouhý asi kilometr. Za rakvemi jdou ženy s věnci, ale přímo na hřbitov podle tradice během pohřbívání nesmí. Lámové u hrobů rozdělávají ohně, do nichž se potom hází rozbalené bonbony a sušenky, aby se pohostili duchové, kteří budou na mrtvé dohlížet. Burjati, kteří se většinou hlásí k buddhismu, už po pohřbu na hřbitovy nechodí. Na hroby neumisťují náhrobní kameny, ale vysokou tyč s bílým nebo modrým kusem látky. Čím rychleji se hrob vyrovná s okolní zemí a zaroste trávou a stromy, tím lépe.
