Apel na „skutečné vlastence“, kteří bojují na Ukrajině. Agrese vyprovokovaná Západem. A částečná mobilizace jako východisko vůči „adekvátním hrozbám“. „Vladimir Putin by rád ze speciální vojenské operace udělal Velkou vlasteneckou válku 2.0, k tomu ale nikdy nedojde,“ předpokládá odborník Pavel Havlíček. Jak číst středeční projev ruského prezidenta v širším kontextu, napoví analýza serveru iROZHLAS.cz.

Analýza Kreml 19:08 21. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Původně avizoval Kreml projev Vladimira Putina na úterý večer. Nezačal ale ani včas, ani s několikaminutovým zpožděním, ruský prezident ho přednesl až ve středu ráno. Oznámil v něm zásadní rozhodnutí, ke kterému dospěl: vyhlásil částečnou mobilizaci.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. ‚Použijeme všechny zdroje, abychom ochránili naše lidi‘

Číst článek

Odborníci i lidé na sociálních sítích okamžitě začali diskutovat, co může být příčinou. Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro iROZHLAS.cz zmínil dva aspekty.

První z možností je podle něj potřeba pevné opory představitelů ruského režimu a jeho elit, druhou pak mohla být „sonda“, jak zareaguje mezinárodní společenství.

„Tento krok je velmi riskantní dovnitř ruské politiky. Dokážu si představit, že to zejména vyžadovalo nějaký další dialog uvnitř a koordinaci s těmi, koho se to bude týkat,“ řekl Havlíček o částečné mobilizaci.

Ta zahrnuje rizika, která pro kremelský režim vyplývají z „transformace“ speciální vojenské operace na konflikt, který se bude týkat celé ruské společnosti. Do bojů na Ukrajině mají být od středy zapojeni nejen profesionální ruští vojáci. Částečná mobilizace se dotkne občanů v záloze a těch, kteří sloužili v řadách ozbrojených sil a mají nějakou vojenskou profesi nebo odpovídající praxi.

Společenské turbulence

Nasazení nových sil bude předcházet další intenzivní výcvik, předestřel Putin. Přestože se projeví až v řádu týdnů nebo měsíců, jedná se o zásadní krok, ke kterému ruský prezident přistoupil.

A vyžádal si už i reakci. Na středu večer byly do ruských měst svolány protesty proti válce a snaze verbovat občany. Zvýšilo se také vyhledávání možných „únikových cest“ ze země, rapidně narostla poptávka po letenkách prakticky kamkoliv.

Jednosměrné letenky na přímé spoje z Moskvy do Istanbulu z nějakého důvodu mizí jako teplé housky... v přepočtu za 33 tis. Kč. Business class za více než dvojnásobek. pic.twitter.com/5dlzng8PGd

— Vaclav Cernohorsky (@Vcernohorsky) September 21, 2022

„Bude obrovský problém lidi dostat do náborových center a potom – což by si měl uvědomovat každý – když špatně proškolené a narychlo přepravené lidi pošlete do války, dá se očekávat, že ztráty na životech budou veliké. Má to společenský dopad, který snižuje ochotu se do tohoto vůbec zapojovat,“ upozornil pro iROZHLAS.cz Havlíček.

Putin tedy mobilizací donutil Rusy, aby byli součástí tohoto konfliktu, který začal už téměř před sedmi měsíci. Dopady nyní pocítí nejen formou sankcí nebo nuceného utahování opasků, ale i tím, že budou vysláni na nejistou misi do předních linií. Což z pohledu odborníka AMO může způsobit turbulence uvnitř společnosti.

Trendy internetového vyhledávání v Rusku: jak si zlomit ruku či jak opustit zemi

Číst článek

Vývoj bojů

Otázka mobilizace se přitom neskloňuje v souvislosti s válkou na Ukrajině poprvé. Tento krok přichází ale až nyní, kdy Rusové ztrácí dobytá území, nedaří se jim v Charkovské nebo Chersonské oblasti.

„Dostali jsme se do paradoxní situace. Nejen že ruské vedení a Kreml na začátku předpokládaly, že Ukrajina bude snadno poražena a snadno dojde ke svržení Zelenského. Dnes se situace úplně otáčí a ruské síly na Ukrajině začínají prohrávat,“ upozornil Havlíček. „Nejdeme o 90, ale o 180 stupňů zpátky. Rusko se stává opět tou zesměšňovanou zemí, která není schopná vůbec ničeho kromě zabíjení a terorismu, který uplatňuje vůči ukrajinské společnosti,“ podotkl.

Kolika lidí by se měla částečná mobilizace týkat, doplnil po Putinovi ministr obrany Sergej Šojgu. Uvedl, že má zahrnovat 300 tisíc rezervistů.

Pro Kreml to je problematické z toho důvodu, že si nemůže dovolit prohrát. Analytik Havlíček zdůraznil, že by to znamenalo politický konec Putinova režimu. A v tom vidí motivaci, která donutila ruského vůdce sáhnout po opatření vyhlášení částečné mobilizace, kdy si „vynucuje“ podporu obyvatelstva.

„Doplňování jednotek o živou sílu bylo vesměs vedeno rekrutací národnostních menšin Ruské federace. Putin a vedení Kremlu se záměrně vyhýbali tomu, aby nějakým způsobem násilně povolávali do armády i etnické Rusy, protože se obávali, aby to nevyvolalo vlnu odporu,“ vyzdvihl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz akademik z Univerzity obrany Zdeněk Petráš.

Generál Šedivý: Sladění vojáků bude Rusku trvat nejméně měsíc. Kvalitnější vojska mít ale nebudou

Číst článek

Havlíček to vnímá jako bod zlomu: „Přichází šance pro ruskou společnost, aby dala jasně najevo, na jaké straně stojí. Jestli je to strana, která podporuje Vladimira Putina a je ochotna pro něj zemřít – těch lidí nebude moc. Anebo se projeví ta část obyvatelstva, která byla dlouhé roky zastrašována, ale rozhodně by nikdy nechtěla překročit tuhle linii, aby odešla bojovat za režim, kterému úplně nevěří a spíš se ho bojí.“

Na Putinův projev reagoval také ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který si v současné době odpykává trest ve vězení. Na sociálních sítích zveřejnil částečné závěry průzkumu veřejného mínění FBK. Ptal se na to, zda považují hromadnou výzvu občanů k vojenské službě za krok spíše správným, nebo špatným směrem. Odpovídalo tisíc zletilých respondentů v období od 22. srpna do 4. září. Na 48 procent z nich uvedlo, že by to byl krok spíše špatným směrem.

Druhá otázka se týkala toho, co by se podle Rusů muselo stát, aby se vojáci museli povinně zapojit do vojenských akcí. Odpověď „tomu je třeba se vyhnout všemi možnými způsoby“ zvolilo 74 procent respondentů.

„Tyto výsledky ukazují, proč by mobilizace mohla být poslední Putinovou chybou,“ komentoval je Navalnyj.

Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází válečné plány. „Rusové namísto zničení Ukrajiny, které chtěli, dostali po 210 dnech války mobilizaci, uzavření hranic, zablokování bankovních účtů a tresty vězení za dezerci,“ napsal ve středu Podoljak na twitteru.

Cíl: Donbas

Ruský prezident Putin se ve středečním rozhovoru odvolával na region Donbas jakožto oblast zájmu, ke kterému chce upínat následující snahy. Prvně tak od zahájení únorové „speciální operace“ deklaroval geograficky ukotvený cíl, který se netýká celé Ukrajiny, kterou by rád „osvobodil od neonacistů“.

Reflektoval tak vývoj, kdy se ruské síly nachází daleko od ukrajinského hlavního města Kyjeva. Velkou část území, které zpočátku ruská armáda obsadila, již neovládá.

„Z hlediska přiznání nebo uvědomění si je to skutečně zásadní. Rusko nikdy nebude kontrolovat Ukrajinu. Nepřichází v úvahu, že by svrhli vládu v Kyjevě. Ukrajinskou společnost si nijak nenaklonili, naopak ji zatvrdili a stmelili. Ona není ochotná věnovat skoro nic, nejen území, ale i svou čest,“ podotkl odborník z AMO.

Argumentovat převzetím moci v celé Ukrajině je tedy ze strany Moskvy za současné situace nemyslitelné. Naopak ale Donbas je něco, co by mohlo na část lidí v Rusku zapůsobit. Ostatně jak vzpomínal Putin ve svém projevu, ruská armáda se tam angažuje už od roku 2014. S apelem „přece to teď nevzdáme“ pak ospravedlňuje své rozhodnutí. „Myslím, že to byla ona skrytá zpráva, skrz kterou se režim snažil promlouvat ke svým občanům,“ doplnil Havlíček.

Ne útok, ale obrana

Závěrečná část projevu se pak týkala možného užití jaderných zbraní. „Má to vysílat signál o potenciální eskalaci, ke které je Rusko ochotné, když dojde na lámání chleba,“ řekl k tomu Havlíček. Stále to ale považuje za rétorický krok, který v praxi neznamená příliš mnoho. Váhu těmto prohlášením nicméně dává fakt, že je pronáší nejvyšší představitel, který s kamennou tváří adresuje Západu, že „neblafuje“.

Nicméně ani podle plukovníka Petráše ale reálné riziko jaderného úderu nehrozí. „Je mnoho důvodů, proč k tomu jedna ani druhá strana nepřistoupí, týká se to i otázky ostřelování ukrajinských jaderných elektráren. Z hlediska operačního umění a vedení války by to nedávalo smysl,“ komentoval.

Dopady na aktuální situaci na frontě nebude mít středeční projev okamžité. Bude trvat několik týdnů, než se mobilizovaní občané do bojů zapojí. Reflektovat ho však bude ukrajinské vedení, proti kterému se v dohledné době může vzedmout vlna nových vojáků.

„Myslím si, že se ukrajinská strana bude chovat jinak. Zřejmě bude více kriticky nazírat na to, co se může stát v budoucnu. V krátkodobém horizontu bude jistě snaha získat zpět pod svou kontrolu některé strategické opěrné body. Ale už tam bude i myšlenka, že musí počítat s možným náporem a protiofenzivou z ruské strany,“ předpokládá odborník AMO.

Ukrajina se může snažit upevnit svůj vliv i před blížícími se referendy v samozvaných republikách. Ta jsou naplánována od pátku do úterý. Putin v projevu jejich konání podpořil.

Přestože většina západních zemí uvedla, že je nehodlá respektovat a nepovažuje jejich konání za legitimní, jejich výsledek ovlivní postavení Ruska a jeho reflexi i v dalších zemích v Africe nebo Asii. Což může a pravděpodobně bude určovat následný vývoj.

Praha| 21. 9. 2022 |Kateřina Gruntová |Zprávy ze světa |Rozhovor

Částečná mobilizace válku prodlouží, na vítězství ale stačit nebude, říká Petráš z Univerzity obrany

„Doposud bylo doplňování jednotek o živou sílu vedeno rekrutací národnostních menšin Ruské federace,“ vysvětluje Zdeněk Petráš s tím, že nyní se poprvé dotkne etnických Rusů.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít