Válka je odpovědí na upřímnou hrůzu, že Rusko není Západem považováno za velmoc, tvrdí rusista Glanc
Ukrajinská vláda, novináři a občané poskytují rozhovory, sdílejí fotografie a videa. Z ruské strany se na veřejnost dostanou vesměs jen kontrolované výstupy oficiálních představitelů. Rusista Tomáš Glanc zdůrazňuje, že ruská společnost je pod brutálním tlakem a i nezávislé průzkumy veřejného mínění je třeba brát s rezervou: „Jsme v situaci válečného stavu. Každý ruský občan ví, že špatná odpověď na položenou otázku může znamenat trestní stíhání.“
Nepochybuje přitom, že válka zvýšila domácí popularitu ruského prezidenta Vladimira Putina. Stalo se tak ale pod tlakem, jaký si lidé v Česku nedokážou představit ani z 80. let.
Paragrafy o diskreditaci ozbrojených sil nebo o propagaci nacismu, což je v ruském pojetí cokoli, co je ukrajinské, podle Glance mobilizují nízké sklony i u lidí, kteří by jinak byli naprosto mírumilovní.
„Propaganda pracuje velmi primitivně s pojmy, jako je nacismus, genocida nebo kolektivní Západ. A ukazuje se, že její strategie funguje. Lidé, kteří to prohlédnou, se snaží Rusko opouštět, pokud si to mohou dovolit. Vlna emigrace je obrovská a další jsou zahnaní do vnitřní emigrace, kdy prostě mlčí,“ míní v Interview Plus rusista, který působí i na univerzitě v Curychu.
V prvních dnech invaze byly zatčeny tisíce demonstrantů proti válce, ovšem agresivita ruského establishmentu prý exponenciálně stoupá. K zatčení či pokutě podle Glance stačí vyjít na ulici s byť jen metaforicky pomalovaným papírem formátu A4 bez explicitně protiválečných hesel.
Hrůza z ponížení
Z Ruska nyní masově odcházejí například pracovníci sektoru IT. V březnu jich podle odhadů bylo asi 70 tisíc, v dubnu by to mělo být dalších asi 100 tisíc. „Establishment dokonce na tento odliv reaguje různými ekonomickými výhodami, ale tito lidé jsou vzdělaní a vědí, co dělají,“ poznamenává Glanc.
Na druhou stranu ale připomíná výrok prezidenta Putina, v němž přirovnal odpůrce války ke zrádcům, které ruská společnost vyplivne jako mušku z úst.
„Součástí tohoto imperiálního projektu jsou dokonce i násilné přesuny velkých částí obyvatelstva, což jsme v Rusku nezažili od stalinismu. Desítky tisíc dětí bez rodičů, které jsou odvlečeny z ukrajinského území, pravděpodobně mají kompenzovat těch pár stovek tisíc vyplivnutých mušek,“ konstatuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Putin a jeho okolí prý skutečně věří tomu, že rozšiřování NATO je hrozbou pro Rusko. Zásadní je ovšem moment ponížení vyplývající z vítězství Spojených států ve studené válce.
„Ministr zahraničí Sergej Lavrov to nedávno rozšířil na celé poválečné období a prohlásil, že tato válka je reakcí na samolibost Západu už po druhé světové válce. To, že Rusko není Západem pokládáno za dostatečně silnou velmoc, je upřímně zažívaná hrůza, na kterou reaguje tato brutální válka,“ soudí akademik působící na univerzitě v Curychu.
Změna režimu?
Glanc současně pochybuje o tom, že by tamní opozice mohla dosáhnout změny režimu v Rusku.
„Ví se o tom, jaká panika zavládla v ruském establishmentu po protestech v letech 2011 a 2012, kdy vyšlo do moskevských ulic 100 tisíc demonstrantů. A jedním z důvodů nynější agresivní války proti Ukrajině jsou události z roku 2014, kdy Ukrajinci změnili režim právě demonstracemi v ulicích,“ upozorňuje.
Vojenský analytik: Kdyby Ukrajinci měli zbraně a techniku jako Rusové, válka už by dávno skončila
Číst článek
Příliš si neslibuje ani od sankcí a navazujícího poklesu životní úrovně, který, pokud je správně ideologicky prezentovaný, prý nebude dostatečně silným impulzem k odporu.
„Samozřejmě nikoho netěší, že si nemůže koupit určitý druh telefonu nebo kosmetiky. Ale není to nic tak zásadního, jako by to bylo v Německu nebo v jiných společnostech, které jsou úplně jinak strukturované než ta ruská,“ uzavírá.
Za jakých podmínek může dojít k demokratizaci ruského státu? Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
