Do Ruska se vrací Wagnerovi žoldáci s rentou a čistým rejstříkem. Pro Kreml představují ‚výbušnou směs‘
Šest měsíců strávili na frontě, a pokud přežili, mají vyděláno. Místo odpykání mnohaletých trestů se nechali uplatit Wagnerovou skupinou a vrhli se do bojů na Ukrajině. Teď míří domů. Jaké dopady to může mít na ruskou společnost, popsal pro iROZHLAS.cz Jan Šír: „Aby se dostali z vězení, zavázali se k tomu, že budou páchat trestnou činnost, byť v zájmu a jménem ruského státu na území třetí země. Budou to lidé, kteří nebudou mít žádnou autoritu.“
Rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina povolit žoldnéřské skupině nábor ruských trestanců na podporu jeho válečného úsilí představuje zlom v jeho 23leté vládě. Deník New York Times v této souvislosti citoval odborníky na ochranu lidských práv a právní experty, kteří vypověděli, že tato politika nabourává ruskou právní tradici.
Rusové podle Kyjeva popravili 21 dezertérů. Uprchli z pozic u vsi Verchnotorecke na Donbasu
Číst článek
„Jsou to psychicky zlomení lidé, kteří se vracejí s pocitem spravedlnosti, s přesvědčením, že zabíjeli, aby bránili vlast,“ komentovala Jana Gelmelová, právnička zabývající se právy ruských vězňů. „Mohou to být velmi nebezpeční lidé,“ podotkla.
Do běžného života se totiž vrací brutální zločinci, kterým byly jejich činy odpuštěny. Ruští představitelé navíc riskují, že návrat Wagnerovců vyvolá větší násilí v celé společnosti. Odráží to cenu, kterou je šéf Kremlu ochoten zaplatit, aby se vyhnul porážce.
Odborník Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pro iROZHLAS.cz uvedl, že návrat Wagnerovců může představovat „výbušnou směs“, která by mohla být potenciálním rizikem pro vedení v Kremlu. „Máloco ilustruje lépe hloubku kulturní degradace ruské společnosti než to, že z lidí, kteří si odpykávali dlouholeté tresty vězení, jsou děláni hrdinové,“ řekl.
Upozornil na fakt, že tím upadají všeobecné lidské hodnoty a vypovídá to o stavu ruské společnosti, nejen státu, který to dopouští.
„Žoldnéři a ozbrojené gangy udávají tón jak vnitropolitické scéně, tak i navenek. Je to něco, čemu je potřeba věnovat pozornost i s výhledem na případná jednání s Putinovým Ruskem,“ zdůraznil Šír.
Lákadlo 200 tisíc rublů
První vězni naverbovaní během léta 2022 polovojenskou skupinou Wagner se začínají vracet do Ruska. Vyprší jim totiž šestiměsíční smlouva se šéfem jednotky Jevgenijem Prigožinem. Po bojích na Donbase se přeživší vrací jako „váleční hrdinové“.
Jevgenij Prigožin
Ruský oligarcha blízký Vladimiru Putinovi, přezdívaný „Putinův šéfkuchař“. Vlastní síť restaurací, cateringovou firmu Concord Catering a firmu Concord Management and Consulting, přes kterou řídí Internet Research Agency zabývající se internetovými aktivitami proti Západu. Jedenašedesátiletý muž vede polovojenskou Wagnerovu skupinu, která za žold válčí proti Ukrajině.
Jeho profil jsme popsali zde.
S příslibem svobody, vykoupení a tučné odměny byli propuštěni z ruského vězení. Ruské řady rozšířili kriminálníci, kteří spáchali několikanásobné vraždy, byli odsouzeni za znásilnění nebo ti, kteří si odpykávali trest za krádeže.
Jedním z nich je Stanislav Bogdanov. Pětatřicetiletý muž byl odsouzen na 23 let vězení za brutální vraždu. Muže, který jeho rukou zemřel, ubil pěstmi a činkami. Sestra zmasakrovaného Olga Pavlovová byla nyní znechucena, když se objevily zprávy o propuštění vraha jejího bratra. Bez poskvrny a s tučnou odměnou.
Mnoho vězňů zlákala finanční odměna v podobě měsíčního platu 200 tisíc rublů a také výplata až pět milionů rublů jejich rodinám v případě úmrtí na bojišti. Také proto nabídku přijali.
Po boku šéfa polovojenské jednotky Prigožina se objevil Bogdanov už na podzim. „V mé situaci jsem si nemohl snít o ničem lepším. Právě jsem strávil deset let ve vězení a ještě mi jich zbývalo třináct,“ vysvětloval v říjnovém videu, proč se k Wagnerovcům přidal. Slova pronášel na střeše luxusního hotelu v Černém moři.
Milost pro Wagnerovce?
Videozáznamy, na kterých jsou vězňům předávány dokumenty označované jako milost nebo zrušení odsouzení, není možné nezávisle ověřit, upozornil deník New York Times. Protože žádný z těchto dokumentů nebyl zveřejněn, vyvolává to otázky ohledně jejich legitimity.
Podle ruské Ústavy může milost udělit pouze prezident Vladimir Putin. Kreml takové výnosy od roku 2020 nezveřejňuje, v roce 2021 udělil Putin milost pouze šesti lidem.
Bogdanov na frontě strávil jen osm dní. Dne 7. srpna začaly ukrajinské jednotky ostřelovat pozici jeho jednotky z tanků. Ve tmě spatřil záblesk a hned na to mu kus šrapnelu usekl nohu v holeni. Brzy poté byl převezen do nemocnice v Luhanské oblasti, kde mu byla noha amputovaná pod kolenem. Od té doby prý žije „život jako z pohádky“. Prigožinem vlastněné médium RIA FAN zveřejnilo v říjnu video, na kterém Bogdanov i jeho kolegové dostávají „medaile za zásluhy“.
Organizace Wagnerovců
Aktivisté, právníci, příbuzní naverbovaných vězňů i vězni sami deníku New York Times popsali sofistikovaný systém pobídek a brutality, který Wagnerova skupina s podporou Kremlu vybudovala.
Přibližný obraz o tom poskytlo svědectví Igora Matjuchina. Šestadvacetiletý odsouzený zloděj si odpykával svůj trest v odlehlém Krasnojarském kraji, když tam v listopadu přiletěl vrtulníkem šéf Wagnerovy skupiny. Prigožin osobně vězňům nabízel svobodu výměnou za vstup do jeho armády.
S vidinou nového života se Matjuchin okamžitě přihlásil. O několik dní později už byl ve výcvikovém táboře. To, čeho tam byl svědkem, ale prý nekorespondovalo s „vlasteneckou skupinou bratrů“, kterou očekával. Popisoval naopak atmosféru strachu, který v táboře šířili Wagnerovci, aby udrželi vykoupené trestance ve svých řadách. Matjuchin mluvil o vyhrožování hromadnými popravami, pokud by vojáci neuposlechli příkazů.
Když se Matjuchinova jednotka ocitla pod nečekaným ukrajinským útokem, využil příležitosti a ve zmatku utekl. Což je opakující se jev. Jan Šír pro iROZHLAS.cz dezerci vysvětloval tím, že se jedná o lidi, kteří byli verbováni na nejšpinavější práci a ne každý, kdo se do této mašinérie zapojil, pak konečný nátlak vydržel.
Kvůli tomu, čeho byl svědkem ve Wagnerově skupině, zběhl také Andrej Medveděv. Podařilo se mu překročit norské hranice a nyní žádá v Norsku o azyl. „Pro vás jsem ničema, ale já vás jen žádám, abyste vzali v potaz, že jsem si to uvědomil, i když opožděně, a jsem proti tomu všemu,“ řekl v rozhovoru s televizí NRK. „Žádám vás, abyste mě neodsuzovali, a každopádně se omlouvám,“ sdělil.
Aby zachránila klesající počty rekrutů, Wagnerova skupina v poslední době zvedla odměnu pro přeživší a zveřejnila také videa, na kterých jsou vězni osvobozeni. „Potřeboval jsem váš zločinecký talent, abych mohl zabíjet nepřítele ve válce,“ říká Prigožin na jednom videu. „Ti, kteří se chtějí vrátit, čekáme, až se vrátíte. Ti, kteří se chtějí oženit, nechat pokřtít, studovat – přidávejte se s požehnáním dál,“ zvolal.
Nábor ve vězení
Motivace začít „jinak“ se prolíná příběhy žoldnéřů. „Budu si budovat život. Je konec, už žádné krádeže. Je čas, abych si vydělal peníze, postavil dům a začal svůj život znovu,“ řekl navrátivší Wagnerovec Bogdanov. Uvedl zároveň, že se plánuje zastavit u hrobu muže, kterého zavraždil, a omluvit se mu.
Srbští dobrovolníci bojují po boku Rusů na Ukrajině. Wagnerovci se snažili rekrutovat inzerátem v televizi
Číst článek
Jevgenij Prigožin, který sám strávil devět let ve vězení během sovětské éry za trestné činy, šel osobně do několika trestaneckých kolonií, aby přesvědčil zadržené k zapojení se do bojů na Ukrajině.
„Kdo vás může dostat z vězení, když vám zbývá deset let k odpykání?“ ptal se v září 2022. „Jsou jen dva lidé, kteří tě odtud mohou dostat: Alláh nebo Bůh, a to v rakvi. Já tě můžu dostat ven živého, i když ani to nemusí být vždycky pravda,“ dodal.
K tomuto způsobu výběru vojáků je kritický odborník na Rusko a postsovětský prostor Šír. „Vypovídá to dost o stavu právního státu v Rusku. Za normálních okolností není běžné, aby soukromá osoba (Prigožin) chodila verbovat trestance a měnila tím rozhodnutí soudu. Narušuje to celý koncept spravedlnosti coby nezbytného tmelu jakékoliv společnosti,“ upozornil Šír. Otázka podle něj v této souvislosti nesměřuje jen na to, co je Rusko za režim, ale jaký tam panuje systém.
Přitom z 50 tisíc zadržených, které Wagnerovci naverbovali, jich už 80 procent dál nebojuje. „Jen deset tisíc z nich je v současnosti na frontě, protože ostatní byli zabiti, zraněni, dezertovali nebo se vzdali,“ uvedla ruská nevládní organizace Russia Behind Bars, která hájí práva vězňů.
Kvůli velkým ztrátám hovořil o ruské operaci jako „mlýnku na maso“ americký generál ve výslužbě Ben Hodges. Aktuální vývoj války na Ukrajině komentoval v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz, ve kterém upozornil na roztříštěnost ruského velení.
To Šír podtrhuje: „Fenomén Prigožina, ale také třeba Kadyrova a jeho ochranky je do budoucna potenciálně nebezpečný. Vznikem těchto tzv. soukromých armád ztrácí stát monopol na legitimní použití síly. Jeho nejzákladnější funkcí je zajišťování bezpečí i za cenu represivních prostředků.“ Proto podle něj představuje návrat – byť jen jednotek Wagnerovců – problém nejen pro ruskou společnost, ale v dohledné době jím mohou být zasažena i vedoucí patra v Kremlu.
