Vojenský analytik: Kdyby Ukrajinci měli zbraně a techniku jako Rusové, válka už by dávno skončila
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá západní státy k okamžitým dodávkám zbraní a žádá, aby pomoc dorazila co nejdříve, ne až v řádu týdnů. Prodleva opravdu může hrát roli, souhlasí publicista a vojenský analytik Jiří Vojáček, který byl hostem Českého rozhlasu Plus.
„Pro Ukrajinu teď i několik málo dní může znamenat zásadní problém. Ruská ofenziva na jihovýchodě země začíná zatím opatrně, podle západních zpravodajských služeb by ale během dnů měla nabrat na intenzitě. Opravdu velké intenzitě,“ říká Jiří Vojáček.
Západní spojenci dál posílají ukrajinské armádě zbraně a munici na podporu proti ruské invazi
Vojáček zdůrazňuje, že Donbas, kde se nyní vedou boje, představuje typ prostoru, kde záleží na síle úderu mechanizovanými jednotkami. „Rusové jsou si toho dobře vědomi, Ukrajinci také. Bohužel Ukrajinci tahají za kratší konec provazu, protože nemají tolik těžké techniky,“ vysvětluje, co stojí za Zelenského slovy.
Analytik připomíná, že ukrajinská armáda prošla od roku 2014 velkou reorganizací, začala se učit podle standardů NATO, a právě proto je dnes tak efektivní.
„Jenže Ukrajinci mají výzbroj stále o generaci až dvě starší než Rusko, tedy tanky, bojová vozidla, letouny. Rusové samozřejmě na přehlídkách předvádí mnohem modernější techniku, ale i to, co mohou skutečně nasadit ve velkých počtech, je stále minimálně o generaci modernější,“ shrnuje Vojáček a dodává:
„Kdyby Ukrajinci měli tu techniku, kterou mají Rusové, válka už by dávno skončila.“
„Spojené státy od začátku konfliktu přislíbili nebo dodali vojenskou pomoc asi za tři miliardy dolarů, to je zhruba náš rozpočet na obranu.“
Ondřej Ditrych
Evropská unie zatím Kyjevu dodala vojenskou pomoc za v přepočtu 36 miliard korun. Izrael plánuje dodat přilby a vesty pro ukrajinské záchranáře. Další dodávky slibuje třeba Washington, a to munici a dělostřelecké zbraně. Ty Kyjevu přislíbil i britský premiér Boris Johnson. Británie podle něj také hledá cesty, jak ukrajinské armádě dodat protilodní střely.
Další vojenskou pomoc plánuje poskytnout Kyjevu i Finsko a Nizozemsko. Pomoc má přijít i od Německa.
„Je to rozsáhlá pomoc. Například Spojené státy od začátku konfliktu přislíbily nebo dodaly vojenskou pomoc asi za tři miliardy dolarů, to je zhruba náš rozpočet na obranu. A má to dynamiku,“ nabízí kontext Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.
„Zelenskyj postupuje efektivně. Jeho komunikace je tvrdá, pokouší se konflikt vykreslit jako střet dobra a zla, civilizace a barbarství.“
Ondřej Ditrych
Severoatlantická aliance se v dodávkách koordinuje a Západ postupuje vcelku jednotně, soudí Ditrych.
„Projevuje se to třeba v tom, že Spojené státy kompenzují své spojence ve střední a východní Evropě za techniku sovětské provenience, se kterou umí na Ukrajině zacházet. To je třeba systém protiletecké obrany S-300, který dodalo na Ukrajinu Slovensku, a výměnou za to byly na Slovensko přesunuty baterie protivzdušného systému Patriot,“ vyjmenovává a zdůrazňuje:
„Prezident Zelenskyj postupuje velice efektivně. Jeho komunikace je tvrdá, pracuje s efektem demokracie, vytváří tlak na západní politické elity, které by jinak mohly být zdrženlivé. Využívá mobilizačních schémat, pokouší se ten konflikt univerzalizovat a vykreslit ho jako střet dobra a zla, civilizace a barbarství. A tím na svou stranu strhnout veřejné mínění a vytvořit tlak. Myslím, že mu to funguje docela dobře.“
Německo mění svoje paradigma
Debata o dodávkách zbraní na Ukrajinu probíhá i v Německu. To až do samotného vypuknutí války odmítalo na Ukrajinu dodávat zbraně, připomíná Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
„Tradičně se snaží držet zásady, že do krizových oblastí zbraně nedodává. Berlín otočil poté, co došlo k agresi. V současné době ale kancléř Olaf Scholz tvrdí, že nemá na skladech těžké zbraně, které by země mohla bezprostředně na Ukrajinu odeslat. A nabízí, že buď dá Kyjevu peníze, nebo že bude ostatním spojeneckýma armádám později kompenzovat zbraně, které na Ukrajinu dodají.“
Německo podle Lizcové po konci studené války přestalo být frontovým státem a získalo pocit, že se nachází v bezpečí a obklopené spojenci. „Teprve nyní se do Německa vrací představa, že je třeba mít armádu, která bude schopná bránit území vlastního státu. Dosud byla armáda zaměřená především na nasazení v zahraničních misích.“
„Je to změna paradigmatu, která není snadná a vnímáme i určité protitlaky. Ten přerod je dramatický a možná bychom se neměli divit, že není zcela bezbolestný ani lineární,“ uzavírá Ditrych.
České firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku, jak si s tím poradí? Nejen na to se ptá v Tématu dne Martin Matějka, poslechněte si to.
