Ukrajina bude s Rusy jednat, pokud se stáhnou z celého jejího území, říká Dorazín
Kyjev má podle vyjádření prezidenta Zelenského zájem o mírové rozhovory s Ruskem, ovšem za podmínek, ke kterým patří i obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně okupovaného Krymu. Rusko mezitím oznámilo, že stáhne své vojáky z pravého břehu řeky Dněpr na připravené pozice, které se nachází na levém břehu. Manévrem by tak armáda opustila okupované město Cherson. Ukrajinci zatím sdělení přijali zdrženlivě.
Údajné stahování ruských vojsk z Chersonu je zatím potvrzené pouze oficiálním vyjádřením ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, který armádě nařídil, aby se stáhla. Půjde přitom o logisticky složitou operaci, ať už kvůli šířce řeky nebo absenci mostů.
Kyjev v návaznosti na vyjádření prezidenta avizuje, že má zájem o jednání s Ruskem, ale za předem daných podmínek. Poslechněte si celé Téma dne.
„I kdyby se Rusové opravdu odhodlali stáhnout, potrvá to několik dní. Podle různých odhadů je na místě totiž deset až 20 tisíc dobře vycvičených elitních ruských vojáků. Obyvatelé města hlásí, že se vojáci stáhli. Armáda je však stále v okolí Chersonu, protože je slyšet dělostřelecká palba,“ popisuje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Dorazín dodal, že v Chersonu začínají docházet potraviny a začíná být i problém s vodou. To je zřejmě i jedním z důvodů, proč se Rusko rozhodlo opustit pravý břeh Dněpru.
Léčka?
Druhou příčinou je pravděpodobně soustředěný tlak ukrajinských ozbrojených sil, které pomalu postupovaly směrem k Chersonu.
Podle vojenských poradců prezidenta Zelenského si ukrajinská armáda uvědomuje i nebezpečí možné válečné lsti, kterou mohli Rusové vymyslet, aby porazili nepřítele. „Ačkoli byla nařízena evakuace, ve městě ještě zůstává spousta civilistů. Zůstali především ti, kteří věří, že ukrajinská armáda město opravdu osvobodí,“ vysvětluje Dorazín.
Pro případná jednání si Ukrajina vytyčila několik podmínek. Tou hlavní zůstává obnovení integrity země, tedy odchod ruských vojsk ze všech území obsazených od roku 2014. Jde přitom o obnovení ukrajinské suverenity podle hranic, které zemi přiznala OSN včetně Ruska.
Oddělení dětí od rodin nebo násilný přesun obyvatel. Amnesty popisuje svědectví ukrajinských obyvatel
Číst článek
Mezi dalšími podmínkami je pak například potrestání pachatelů válečných zločinů nebo zaplacení škod, které Rusko Ukrajině působí.
Rusko musí odejít
„To jsou podmínky, které pravděpodobně pro Rusko nebudou úplně přijatelné, především pokud jde o odchod z okupovaných území. V tuto chvíli se však z ukrajinské strany jedná o určitý ústupek, protože Volodymyr Zelenskyj zdůrazňoval, že s tímto ruským vedením a s tímto ruským prezidentem jednat nebude,“ říká Dorazín.
Ukrajinské veřejné mínění je nakloněné mírovým jednáním s Ruskem, ale pouze za podmínky, že se Rusové stáhnou z celé Ukrajiny, tedy i z Donbasu a Krymu.
Nenávist proti Rusku však na Ukrajině stále sílí, a je tudíž i argumentačním motivem pro prezidenta Zelenského, proč s Rusy v tuto chvíli nezasedat za jednací stůl.
„Ukrajinci vědí, že Rusko v dohledné době podmínky nesplní a nestáhne se. Žádná mírová jednání si tak za této situace nepřejí. Je ale možné, že se povedou nějaká tajná jednání, protože se vždycky v případech takových konfliktů vedou. K čemu dospějí? To uvidíme,“ míní Dorazín.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
