Nádraží ve Lvově je plné uprchlíků. Někteří míří do Evropy, část lidí chce ale zůstat na Ukrajině

Západoukrajinské město Lvov je kvůli ruské invazi přeplněné uprchlíky. Lidé tam přijíždějí z různých částí země, aby unikli před válečnými hrůzami. Někteří pak ze Lvova míří dál do Evropy, jiní volí cestu do klidnějších částí Ukrajiny. Všichni se ale většinou potkávají na jednom místě. Tím je lvovské vlakové nádraží.

Tento článek je více než rok starý.

Od zpravodaje z místa Lvov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V budově vlakového nádraží se tísní davy lidí. Jedni míří s kufry na nástupiště, další naopak z vlaku vystupují a prodírají se ven. „Máme v plánu jet do Chmelnické oblasti,“ říká pro Radiožurnál Tanya, která chce jako spousty dalších ve Lvově jen přesednout na vlak a pokračovat co nejdál od místa, kde se bojuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nádraží ve Lvově je v těchto dnech plné uprchlíků. Na místě natáčel reportér Patrik Salát

Pochází totiž od města Irpiň, které čelilo silnému ostřelování a jeho obyvatelé byli dlouho bez vody, elektřiny a topení. „Evakuovali nás, přešli jsme přes poničený most a potom jsme jeli z Kyjeva do Lvova vlakem.“

Uprchnout se jí podařilo s celou rodinou. „Máma, dcera, vnuk, babička a syn,“ vyjmenovává.

Babička, které je 91 let, se jmenuje také Tanya. Jak složité bylo odejít z domova? „Když vás bombardují, tak je potřeba utéct.“

Uvnitř haly se prakticky nedá hýbat. Lidé do sebe pořád narážejí. Venku na lavičce sedí dvě dívky se smutným výrazem ve tváři. Vypráví, že utekly ze Žytomyrské oblasti, ale musí se tam vrátit, protože doma nechaly cestovní dokumenty, a nedostanou se proto přes hranice.

Může Čína působit jako prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou? ‚Chce se předvést jako důvěryhodný lídr‘

Číst článek

Do Polska chce také paní Irena, která nasedá na autobus vedle vlakového nádraží. Davy lidí musí koordinovat dobrovolníci. Uprchlíkům předávají informace, vaří jim nebo rozdávají humanitární pomoc.

Jako paní Bohdana, která má na ruce pásku červeného kříže. „Všichni, co mohli, tak něco přinesli. Rozdáváme to těm, kteří to potřebují. Prvořadé jsou pro nás děti.“

Humanitární pomoc je lidem rozdělována ze stanů, které tvoří část centra pro uprchlíky v parku mezi vlakovým a autobusovým nádražím. I tady jsou stovky lidí. Někteří si čekání na odjezd krátí třeba i hraním na kytaru.

Patrik Salát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme