Děti ve válečné zóně. Malá Káťa z Vuhledaru bydlí už tři měsíce s rodiči ve sklepě
Nejsmutnějšími oběťmi každé války jsou děti. Ani na Ukrajině to není jinak. Nejhůř jsou na tom děti ve válečných zónách, například v Donbasu.
Káťa je sympatická dívenka, která bydlí už tři měsíce s rodiči ve sklepě. Říká, že nechce odjet, protože tady má domov, své hračky, počítač, i když nejde elektřina. Chtějí tady zůstat, nemají kam jít.
Káťa z Vuhledaru provedla po krytu našeho zvláštního zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína. Poslechněte si reportáž
Je tu málo místa, člověk se nezvládne ani postavit. Těžko si tady dovedeme představit život. Káťa ukazuje, kde spí ona, táta a strýček Míša. Babička spí v bytě nahoře.
Když je ostřelování silné, spí děda tady, popisuje děvče. Ve sklepě mají také přepravku na kocoura a hasicí přístroj, kdyby něco začalo hořet.
Ten, kdo přijde po Putinovi, může být ještě daleko horší, varuje britský politolog Clackson
Číst článek
Každý den před vchodem do paneláku vyhlíží Olega Tkačenka, který vozí do Vuhledaru humanitární pomoc. A vždycky přiveze něco jenom pro ni.
Lidé tady mezi sebou diskutují o tom, jaké je podle nich východisko z této strašné situace. Pan Viačeslav říká, že řešením by byly zelené humanitární koridory. Ať si každý odejde, kam chce. Kdo chce do Ruska, do Ruska. Kdo na Ukrajinu, ať jde tam.
V domě naproti, ve sklepě, kam dopadla raketa, zahynuli čtyři lidé. Přiletěla do prvního patra a prorazila i podlaží. Žena ukazuje na ohořelý vršek paneláku, kde v 6. patře byl její byt. Nezůstalo z něj nic, není obyvatelný.
