Mírové vyjednávání nepřineslo žádný posun. Opět by se měly vytvořit humanitární koridory
V Bělorusku skončilo třetí kolo mírového vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, informuje ruská agentura TASS s odkazem na ruskou ambasádu v Minsku. Podle ukrajinského vyjednávače Mychajla Podoljaka jednání přineslo malý pokrok v otázce evakuace civilistů. Nebylo dosaženo ale žádného zásadního rozuzlení, které by vedlo k ukončení konfliktu, informuje agentura Reuters. Jednání o příměří tak budou pokračovat i nadále.
Ruský vyjednávač Vladimir Medinskij po ukončení jednání řekl, že je brzy mluvit o něčem pozitivním. „Nedělejme si žádné iluze, že další krok (vyjednávání) přinese konečný výsledek.“
Medinskij komentoval i opětovném vytvoření humanitárních koridorů. „Doufáme, že další pokus o vytvoření humanitárních koridorů bude brzy.“ Začít by měly fungovat opět v úterý.
Poradce ruského prezidenta Medinskij pro ruskou státní televizi již dříve během dne řekl, že Ukrajina brání evakuacím záměrně – ukrajinští nacionalisté prý používají civilisty jako lidské štíty – což označil za válečný zločin.
Koridory měly už o víkendu zajistit bezpečný odchod obyvatel obklíčených a těžce ostřelovaných ukrajinských měst – s tím také souviselo dočasné příměří v okolí vybraných evakuačních tras. Jenže to trvalo jen několik minut, pak se zase začalo střílet.
„Ruské ozbrojené síly pokračovaly s bombardováním a raketovými útoky na Kyjev, Mariupol, Volnovachu, Sumy, Mykolajiv, Charkov a další města a vesnice. Brání to v bezpečném odjezdu humanitárních konvojů s Ukrajinci a cizími občany, stejně jako v dodávkách léků a potravin,“ uvedlo podle ČTK ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Zřejmě po domluvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Moskva souhlasila, že koridory opět vytvoří v pondělí. Podle ukrajinské vlády je ale ruská představa bezpečného koridoru nemorální. Britský poslanec James Cleverly ji nazval cynickou.
Zaminované cesty
V souvislosti s humanitárními koridory jsou zatím jenom informace o lidech, kteří se snažili utéct z přístavu Mariupol. Tam čeká na evakuaci asi 300 tisíc lidí. Dochází jim jídlo a voda a jsou odříznuti i od elektřiny a zdroje topení.
Stanovený koridor je ale podle Mezinárodního výboru Červeného kříže navedl na zaminované cesty.
Dále se mluví o zhruba 2000 civilistech, které se podařilo evakuovat z města Irpiň poblíž hlavního města Kyjeva. Oznámila to ukrajinská policie. Jestli to ale dokazuje funkčnost koridorů, zatím stále není jisté. Když se lidé snažili z Irpini utéct v neděli, zastavila je ruská palba.
OBRAZEM: Lidé prchající před raketami i rozbitá města. Ukrajinští obyvatelé čelí ničivým útokům
Číst článek
Problematické je, že Moskva naplánovala únikové trasy z některých měst přes Rusko nebo Bělorusko. Třeba jeden koridor z Kyjeva vede do Běloruska a pak do Ruska a odtamtud údajně do jakékoliv destinace, kterou si uprchlíci zvolí. Z jihoukrajinského přístavu Mariupol mohou lidé například utíkat přes vybraná ruská města.
Ukrajinská vicepremiérka Irina Vereščuková řekla, že je to nepřijatelné, a vyzvala k otevření skutečných humanitárních koridorů vedoucích přes ukrajinské území a ústících do Lvova na západě země.
Obyvatelé menších měst si takovou trasu můžou vybrat. Lidé z Kyjeva a Charkova ale takovou možnost nemají. Moskva reagovala tím, že prý se Ukrajina musí s nastavenými pravidly smířit.
