První pomoc jsou i právníci a vouchery. Člověk v tísni na Ukrajině spolupracuje s místní organizací
První pomoc nemusí vždy znamenat jen ošetření zranění. První pomoc je i ta, kterou přímo na Ukrajině potřebují běženci prchající před válkou a ruskou okupací. Na jihovýchodě Ukrajiny bývá jejich první zastávkou po strastiplné a nebezpečné cestě město Záporoží. A tam tak také svoji „první“ pomoc zacílila humanitární organizace Člověk v tísni. Ve spolupráci s místní organizací Sto procent pro život lidem pomáhá sehnat lékaře či právní radu.
S místními zástupci společnosti Člověk v tísni jsme přijeli do Záporoží, do jednoho z center humanitární pomoci. Nejenom té fyzické, tedy potravin, ale také pomoci právní, psychologické a zejména pomoci finanční. Tady vymysleli úplně nový projekt. Lidé sami vědí, co potřebují. Právě tady je registrují a vydávají jim vouchery. Jako například paní Valja:
„Tohle jsou poukázky do drogerie sítě Eva, abychom si mohli koupit čisticí prostředky. Trvanlivých potravin z humanitární pomoci je dostatek. Potřebuji si ale koupit například čerstvé máslo, chléb, mléko nebo vajíčka. My už jsme vypadli ze všech programů pomoci – přednost mají rodiny s dětmi a invalidi,“ vysvětluje Valja.
Společně s manželem utekla ze Severodoněcku v Luhanské oblasti. Pracovala v tamní chemičce Azot, její muž je už v důchodu.
„Musíme platit nájem bytu a inkaso - a ty poukázky se nám proto moc hodí. V Záporoží mi jako práci nabídli jenom zametání ulic, ale hodinu cesty od našeho pronajatého bytu. Nikam se už nechystáme. Na západní Ukrajině sice máme známé, ale je tam mnohem dráž než tady. Budu dělat třeba vrátnou. A protože nemáme kam odjet, zatím budeme tady. Náš byt je zničený,“ říká.
Stejné problémy, ale méně peněz
Ve válečných oblastech Ukrajiny žijí i lidé s českými předky. A někteří v těch nejnebezpečnějších
Číst článek
Paní Valja dostává dva tisíce hřiven pomoci od státu stejně jako její manžel. Dohromady tak mají čtyři tisíce od státu, to znamená asi dva a půl tisíce korun na dvě osoby na měsíc. Samozřejmě k tomu mají ještě manželův důchod. Paní Valja se bojí, co bude v zimě: nikoliv, že by zmrzli, ale obává se, jak zaplatí rostoucí náklady za vytápění, za elektřinu a za plyn. Zkrátka mají stejné problémy jako my v Česku, jenom na to mají daleko méně peněz.
Každý den podle oficiálních údajů do Záporoží přijíždí tisíc až tisíc pět set uprchlíků z Doněcké oblasti a z okupovaných částí Záporožské oblasti. Největší nápor tady měli v polovině srpna, kdy za jeden den přijelo dva tisíce čtyři sta lidí, kteří se tady zaregistrovali.
Ne všichni se ale registrují v Záporoží, takže celkové počty budou daleko vyšší. Mnozí prostě městem projedou a pokračují dál a o pomoc požádají třeba v sousedním Dnipru nebo v jiném ukrajinském městě, kam mají namířeno.
Češi dovezli další vybavení na východ Ukrajiny. Potřebné jsou sanitky, nosítka a plicní ventilátory
Číst článek
Lidé se v centru pomoci neshlukují, dohodnou si telefonicky nebo přes internet návštěvu a přicházejí přesně v dohodnutém čase, proto tady není žádná fronta.
Člověka v tísni tady zastupuje pan Konstantin, který se potkává s místními humanitárními pracovníky z organizace Sto procent pro život Arťomem a Serhijem.
„Naše organizace existuje už 16 let a vznikla, aby pomáhala pacientům s HIV. Přiváželi jsme jim léky ze zahraničí, protože v té době nebyly na Ukrajině k dostání. Časem jsme se rozrostli a teď máme 28 stálých zaměstnanců a více než 100 spolupracovníků v celé Záporožské oblasti. Když začala válka, prostě jsme jen přepnuli program na pomoci uprchlíkům. U nás se zaregistrují a pomůžeme jim s právními a sociálními záležitostmi- například jim najdeme obvodního lékaře nebo kam si mají chodit pro humanitární pomoc,“ popisují muži.
Právě tuto záporožskou organizaci si společnost Člověk v tísni vybrala jako svého partnera v tomto regionu.
