Válka skončí, až osvobodíme celou Ukrajinu, říká poradce ukrajinského prezidenta

Ruská invaze na Ukrajinu nepředvedla ruské ozbrojené síly v nejlepším světle. Podle britského ministerstva obrany Rusko proto v posledních týdnech zbavilo funkce několik vysoce postavených vojenských velitelů. Jak dlouho bude ještě válka trvat a na čem bude záviset její výsledek? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře a poradce prezidenta Zelenského Ihor Žovkva.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ihor Žovkva, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta

Ihor Žovkva, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta | Foto: Anna Duchková | Zdroj: Český rozhlas

Prezident Zelenský minulý měsíc varoval, že pokud ruské jednotky neodejdou i z východních částí Ukrajiny, mohou se kdykoli sebrat a opět napadnout zbytek země včetně Kyjeva. Znamená to, že neukončíte bojové operace, dokud nebudete mít pod kontrolou celé ukrajinské území?
Rozhodně, my v žádném případě nechceme vyměnit část našeho území za mír, protože tady se jedná o válku, která se odehrává na našem území a může být skončena jen tehdy, až Ukrajina získá zpět veškerá svá území.

Přehrát

00:00 / 00:00

Unii posílíme, proevropští jsme více než některé členské státy, míní Ihor Žovkva z ukrajinské prezidentské kanceláře

Rád bych vám v tuhle chvíli připomenul, že tato válka nezačala 24. února letošního roku, začala už v roce 2014, kdy Rusko začalo okupovat ukrajinský Krym a potom podniklo invazi do části krajinského Donbasu. Takže nejdůležitějším bitevním polem zůstává Donbas. Bitva o Donbas je velmi důležitá pro Rusko, protože si chce připsat nějaké vítězství, ale ještě důležitější je pro Ukrajinu, protože jde o naše území.

Je to území, na kterém se aktuálně nacházejí - a jsou tam již osm let nasazeny - ty nejschopnější ukrajinské vojenské jednotky, které mají zkušenosti s bojem proti ruské agresi a ruským jednotkám, ony se určitě nevzdají.

Rozhodně se nechceme vzdát jakýmkoliv ruským útokům, ale je jasné, že následující dva až tři týdny bude situace velice obtížná, protože nám aktuálně scházejí těžké zbraně, a právě proto potřebujeme - čím dříve tím lépe - velké dodávky zbraní od zemí, jako je třeba Česká republika, ale i od dalších partnerů. Potřebujeme dělostřelecké systémy, raketové systémy, obrněná vozidla, tanky. Vy nás v tomto ohledu intenzivně podporujete. Takže ano, až Ukrajina zvítězí v bitvě o Donbas, tak se přiblížíme konečnému vítězství.

Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta: Česko dodá Ukrajině další zbraně

Číst článek

Dále je potřeba osvobodit jižní části Ukrajiny, ale v tuto chvíli k tomu nemůže dojít, protože nám chybějí těžké zbraně, ale příští dva tři týdny, jak už jsem říkal, budou zásadní, pokud jde o dodávky těchto těžkých zbraní. Snad se posuneme blíže k vítězství nad Ruskem.

Jak dlouho to při vší úctě k ukrajinské armádě může trvat? Nemluvíme jen o Doněcku a Luhansku, ale také o Krymu.
Ukrajina nemá žádný zájem na prodlužování války byť jen o jeden jediný den. Ukrajinští vojáci i civilisté umírají každý den, takže rozhodně není v zájmu Ukrajiny, aby válka byla delší.

Ale pokud jde o teritorium, teritoriální ústupky nebo obětování části Ukrajiny, tak pokud jde o nějaký krátkodobý stav, řekněme na Donbasu, o tom můžeme mluvit, až začnou skutečná - pokud tedy začnou skutečná jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.

My jsme byli připraveni od prvního dne, ale asi si vzpomenete, že jsme připravili delegaci, probíhalo několik kol jednání, ale bohužel jsme nedospěli k žádnému výsledku, protože ruská strana nebyla připravena na seriózní úrovni.

Unijní ministři pošlou další půlmiliardu eur na zbraně, na šestém balíku sankcí se ale stále neshodli

Číst článek

K tomu se ještě dostaneme, ale co se týká času, šéf vašeho vojenského zpravodajství generál Kyrylo Budanov odhaduje, že většina bojových operací skončí do konce roku. Je to hledisko celého ukrajinského vedení?
Pan generál Budanov je velmi zkušeným válečným generálem, určitě má správná data a informace, ale já bych v tuto chvíli nechtěl spekulovat nad nějakými časovými rámci. Je to velice obtížné. My v diplomacii vždycky říkáme, že to není jen na nás, ale je to také na druhé straně a myslím, že pro ozbrojené složky to platí ještě víc, protože na bitevním poli se může stát cokoliv.

Ale pokud se mě ptáte, jestli Rusové najednou mohou dodat dvojnásobek nebo trojnásobek mužů, musel bych odpovědět, že ano, mají ještě zásoby i pokud jde o vybavení. My od Ruska můžeme v tuto chvíli stále čekat cokoliv, ale můžu vás ujistit, že ukrajinské vojenské složky budou bojovat do konce a naplno o každý metr čtvereční našeho území.

Nebojí se ruských sil, ten mýtus o druhé nejsilnější armádě na světě se, myslím, na Ukrajině rozplynul za první měsíc války. Už víme, že to není nejsilnější armáda na světě, ani druhá, dokonce ani dvacátá druhá nejsilnější armáda na světě.

Bohužel se ale nemůžeme spoléhat jen na sebe, ale potřebujeme také zbraně. Jakmile budeme mít zbraně, tak se více přiblížíme ke konci válečného konfliktu. Jak to bude trvat dlouho, v tuto chvíli netuším.

Česko chce uspořádat evropský summit, kterého by se zúčastnil Zelenskyj

Číst článek

Je jistě velmi obtížné se bránit proti ruským jednotkám, ale asi budete souhlasit, že je ještě obtížnější je zatlačit zpět. Zdůrazňujete nezbytnost vojenských dodávek ze Západu. Takže o tom, jestli Rusy porazíte a vyženete, rozhodnou západní zbraně?
Neřekl bych, že to platí absolutně, protože už tu máme úspěšné příklady, kdy jsme dokázali Rusy vytlačit ze severu Ukrajiny hned po začátku války, kdy Rusové dokázali obsadit oblast okolo Kyjeva a Černivu, odtamtud už jsme je dokázali vytlačit.

Totéž se dá říct, pokud jde o pozitivní dynamiku našich protiútoků v oblasti Charkovu, tam se naši vojáci také dokázali dostat zpátky až na ukrajinsko-ruskou hranici. Pokud jde o bitvu o Donbas, je to trošku jiná situace, protože válka tam probíhá už osm let, Rusové tam mají své stálé pozice.

Ruští vojáci tam byli už od začátku v těch samozvaných republikách, proto je to pro nás obtížnější, a proto je mnohem důležitější ze strategického i vojenského pohledu, dostat tam zbraně. Samozřejmě, že dodávky zbraní jsou velmi důležité, ale na druhou stranu zbraně samy o sobě bez vojáků také neznamenají nic.

Ukrajinská armáda ví, jak bojovat s Rusy, a ví, jak používat tato moderní vybevní, protože na začátku se zpochybňovalo, jestli dodávky takovýchto zbraní na Ukrajinu mají smysl, říkalo se, že nevíme, jak s nimi zacházet, ale teď už to víme. Víme to nejlépe, jak je v aktuální moderní válce proti ruským vojenským složkám používat, takže určitě vyhrajeme.

Kdo je pro vás nejvýznamnějším a nejspolehlivějším dodavatelem? Spojené státy?
Spojné státy jsou velmi zásadní a v nedávné době navýšily dodávky zbraní. Jsme za to velmi vděční, jak prezidentu Bidenovi, že se osobně v této věci angažuje, tak i americkému Kongresu, který by měl schválit novou, opravdu značnou sumu peněz. V americkém Kongresu máme podporu z obou dvou stran, z toho máme velikou radost.

Rakety, opravy a platy vojáků. Rusko denně vydá za válku na Ukrajině devět set milionů dolarů

Číst článek

Samozřejmě ale nejde jen o Spojené státy, jsou tu také Velká Británie, Polsko, Česká republika. Vy nám také dodáváte zbraně a vybavení a dělali jste to už předtím, než začala tato válka, dokázali jste dodávky ještě nevýšit a my si toho opravdu velice ceníme.

Prakticky každá země na evropském kontinentu něco takového v tuhle chvíli dělá. My nežádáme zbraně nebo munici, které by vám potom mohly chybět, a snižovala by se tak vaše obranyschopnost. Chceme jen to, co máte ve skladech, co máte navíc a nevyžíváte to.

Prezident Zelenský mluvil na summitu NATO a říkal, že to, co žádáme, je jen jedno procento souhrnných obranných schopností NATO a myslím, že to si můžete dovolit poskytnout.

Schůzka na základně v Ramsteinu, kde se sešlo více než 40 ministrů obrany, byla také symbolická. Proč se sešli? Sešli se proto, že začali věřit v možnost vítězství Ukrajiny.

Bohužel tomu tak na začátku války úplně nebylo, řekl bych, že ani Ukrajinci si nebyli úplně jistí, že můžeme vyhrát, ale teď už myslím, že když jste se srovnali s fakty a realitou, tak vidíte, jaká je situace. A pokud nás podporujete dodávkami zbraní i finančně, tak věříte v náš národ.

Když už jste se zmínil o Česku. Před více než měsícem jsme vám poslali tanky a obrněná vozidla. Očekáváte od zase podobné zbraně?
Ano, očekáváme jednoznačně podobné zbraně plus další vybavení, o kterém aktuálně jednáme s vaší vládou a s vašimi odpovědnými ministry. Bohužel, v tuto chvíli nemohu sdělit veřejnosti podrobnosti, ale určitě by to mělo být ku prospěchu Ukrajiny.

Kolikrát se mi chce křičet. Nesmíme o válce přestat mluvit, apeluje ukrajinská právnička

Číst článek

Tu dodávku očekáváte už brzy?
Ano.

Ještě k trochu jinému tématu. Je pravda, že se Kyjev dívá na mezinárodní organizace, jmenovitě na OSN, s jistou nedůvěrou? Pokládáte je za pomalé a neefektivní?
Asi si pamatujete řeč mého prezidenta na Radě bezpečnosti OSN, kde kritizoval systém OSN za to, že je příliš pomalý, a ano, myslím, že řekl něco takového, jako že je potřeba reformovat tuto organizaci, nebo ji můžeme rovnou rozpustit. Je mi jasné, že tato kritika se dostala ke správným uším.

V OSN se nic neměnilo několik dekád a tato organizace nefunguje tak, jak by měla. Snad tedy dojde k nějakým změnám. Když například tajemník Gutueres navštívil Guterres poprvé Kyjev, setkal se s panem prezidentem Zelenským a řekl, že si bere jako vlastní iniciativu, vlastní úkol evakuaci lidí ze železáren Azovstal v Mariupolu.

Humanitární oblast OSN se také musí změnit, protože na začátku fungovali velmi, velmi pomalu, ale řekl bych, že teď už začínají být aktivnější a začínají pomáhat Ukrajině také humanitárně, což velmi potřebujeme.

A co Evropská unie? Tam jste s odpovědí spokojeni?
Evropská unie je v mnoha ohledech zásadní. S Evropskou unií už jsme probrali otázku zbraní, aktuálně je to obrovská iniciativa, do které vstupují další země, objem peněz, které do ní jednotlivé členské země dávají, je čím dál větší.

Někteří Američané jsou proti posílání zbraní na Ukrajinu. Jsou mezi nimi republikáni i pacifisté

Číst článek

Dále jsou tu sankce ze strany Evropské unie, to je také velice důležitý pilíř pro naše vítězství. Debaty momentálně nejsou jednoduché, v těchto dnech se jedná o šestém balíčku sankcí a tady Evropská unie musí ukázat svou jednotu.

Pořád slyšíme o jednotě v Evropské unii a chceme ji také vidět, ukažte ji. My spoléháme na to, že jeho součástí bude embargo na dovoz ropy, protože bez tohoto embarga šestý balíček nepotřebujeme, to by byl pak k ničemu.

Zatřetí je důležitá finanční a ekonomická podpora při rekonstrukci země, to je iniciativa Fondu solidarity. Slyšeli jsme pana Michela, slyšeli jsme paní předsedkyni Von der Leyenovou, jak o tomto už mluvili.

Peníze jsou samozřejmě důležité, je jasné, že rekonstrukce musí začít hned po vítězství, ale už před ním můžeme dělat důležité věci, které je potřeba udělat hned. Například je potřeba, abychom měli peníze na výplaty našim vojákům, abychom mohli vyplácet důchody.

Další důležitá otázka je členství Ukrajiny v Evropské unii, protože my chceme být součástí, chceme samozřejmě splnit své domácí úkoly, nechceme nikoho a nic přeskakovat, ale očekáváme, že Evropská komise se vyjádří pozitivně a doufáme, že v červnu dojde k důležitému rozhodnutí a získáme status kandidátské země.

Samozřejmě. Nakonec, byl jste to vy, kdo řekl, že Ukrajina získá status kandidátské země na summitu Evropské unie na konci června. Ale bude to platit? Od té doby jsme slyšeli i nesouhlasná vyjádření například z Rakouska.
Ano a bohužel nejen z Rakouska. Je to opravdu otázka shody na úrovni Evropské unie. Jde o rychlost, kterou se Ukrajina bude pohybovat po této cestě. Na konci února jsme podali žádost, za jeden následující měsíc jsme dokázali vyplnit přes pět tisíc pět set stran dalšího dotazníku.

Česko, Slovensko i Maďarsko dostanou výjimku ze zákazu na ruskou ropu, navrhla to Evropská komise

Číst článek

Postupovali jsme velice, velice rychle. 9. května náš prezident toto všechno prezentoval předsedkyni Von der Leyenové a hned ten stejný den společně mluvili na konferenci o budoucnosti Evropy a paní Von der Leyenová tam pochválila Ukrajinu za práci, kterou jsme odvedli. To je teď situace, kde jsme.

Byli bychom rádi, kdyby se ta stejná rychlost udržela i v následujících krocích, pokud se tedy Evropská komise vyjádří pozitivně, pokud splníme kodaňská kritéria.

Jaký by byl tedy důvod nedat nám už v červnu ten další krok? Jaký by byl důvod pro nějaké byrokratické odkládání? Možná by to byl nedostatek vůle, možná by to bylo z důvodu, že některé země se bojí, ale my jsme připraveni na vážnou a otevřenou debatu.

To mi ale připomíná nedávný výrok francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který řekl, že potrvá desetiletí, než bude Ukrajina členem unie. Vy ale jistě nechcete jako Turecko čekat na členství nekonečně dlouho. Jaký kalendář by vám vyhovoval?
Ze všeho nejdřív musím říct, že výrok francouzského prezidenta se skládal ze dvou částí. Ta první část byla o statutu kandidátské země. Ukrajina ho chce získat a prezident Macron nad tímto přemýšlí, a to je velice důležité, protože Francie aktuálně je v čele Evropské unie.

No a druhá část, to je ten časový rámec, teď můžeme samozřejmě jenom odhadovat, protože to, že země získá status kandidátské země, neznamená, že jednání o přistoupení dopadnou pozitivně.

Ocelárny Azovstal i mírové rozhovory. Zelenskyj s Macronem mluvili o vývoji války

Číst článek

Ale pokud bychom se tohoto kroku nedočkali, tak by to samozřejmě vyvolalo otázky, protože Ukrajinci by tomu nerozuměli. Ukrajinští vojáci, kteří bojují proti ruské agresi, by nechápali, proč je tu nějaká úřednická bariéra, ukrajinské ženy, které se s dětmi schovávají někde v krytech na Ukrajině, by tomu také nerozuměly, proč - když je to Ukrajina-, kdo bojuje proti ruské agresi, nemůže dojít k tomuto kroku.

My ale nejsme Turecko, jsme mnohem více proevropští. Nejenom v porovnání s Tureckem, ale omluvte mě, jsme proevropštější než mnozí členové Evropské unie. Devadesát jedna procent Ukrajinců aktuálně chce, aby Ukrajina vstoupila do Evropské unie, je to rekordně vysoké číslo.

Když se zeptáte obyčejných lidí v Praze, Berlíně, ve Francii: Podporujete vstup Ukrajiny do Evropské unie? Tak podle Eurobarometru je to aktuálně šedesát sedmdesát procent lidí, kteří jsou pro. V Praze je to osmdesát procent, v Polsku je to devadesát procent, v Německu a Francii šedesát sedmdesát procent. Proč by vlády měly být proti vůli svých vlastních občanů?

Nechceme spekulovat nad kalendářem, rozumím, že je to obtížná cesta, kterou před sebou budeme mít poté, co získáme status kandidátské země, ale bez něj se na tu cestu nemůžeme ani vydat.

Je pro vás členství v Evropské unii důležité kvůli poválečné rekonstrukci? Nebo i kvůli válce, kterou vedete?
Z obou dvou důvodů. Rozhodně poválečná rekonstrukce je věc, kde nám Evropská unie bude muset pomoct. I pro Evropskou unii přece dává mnohem větší smysl pomáhat nám jakožto zemi, která má kandidátský status, a nechcete přece jako členové Evropské unie utrácet vaše peníze v nějaké cizí, třetí zemi.

Naše závislost na bezpečnostních garancích USA je neudržitelná, tvrdí exministr Petříček

Číst článek

Pokud jde o bezpečnostní záruky, tak myslím, že Ukrajina po vítězství v této válce může Evropskou unii vojensky posílit. Ukrajinská armáda zůstane jednou z nejsilnějších evropských armád a bude pořád ve střehu, protože se, pokud jde o Rusko, nemůžeme v žádném případě vrátit do situace, která byla pře válkou, a tvářit se, že se nic nestalo.

Jsme připraveni tu být pro vás a být v první linii. Podívejme se na další kritérium kodaňských úmluv, na kritérium bezpečnosti, tam bychom ze sta možných dostali aktuálně pět set bodů.

Takže ano, posílíme unii. Posílíme ji také ekonomicky, protože máme válku, ale nad čím přemýšlí Ukrajinci kromě války proti agresorovi? Chceme se připojit ekonomicky a energeticky k Evropě, chceme se odstřihnout od energetického systému Ruska a Běloruska, chceme být naopak součástí evropského systému a vyváže energie směrem do unie.

Ukrajinci také přemýšlejí nad exportem obilí do světa, do Evropské unie, do Afriky a na Střední východ, abychom dokázali zabránit krizi s nedostatkem potravin, již teď jsme užiteční pro jednotný trh. Nebojte se Ukrajiny.

Jaký je váš obraz poválečné Ukrajiny? Celá léta jste bojovali s korupcí. Nemůžete popřít, že to byl problém. Myslíte, že po válce to bude v tomto směru lepší?
Ano, to samozřejmě nemohu popřít. Nemohu popřít, že to byl problém, ale také nemůžete zase vy popřít, že za poslední roky, kdy je v úřadu prezident Zelenský, se ta situace výrazným způsobem zlepšila. Nikdo neříká, že přestaneme s reformami, hlavně s politickými, ekonomickými, chceme v tom pokračovat.

Chceme reformovat a upravovat legislativu, je před námi spousta tvrdé práce, víme o tom. Asociační dohoda je tu samozřejmě pořád, pořád bude platná, než budeme moci dokončit jednání o přistoupení. Ale už v tuto chvíli máme pozitivní hodnocení ze strany Evropské komise.

Ukrajinský prezident Zelenskyj podepsal zákon o zákazu proruských stran

Číst článek

Zvládli jsme šedesát pět procent našich úkolů, třetina nám ještě zbývá, budeme na tom tvrdě pracovat. Rozhodně se nezastavíme, pokud jde o naši integraci, o integraci našeho trhu směrem k jednotnému, trhu, chceme pokračovat v liberalizaci například našeho transportního nebo meteorologického systému.

Je tu několik paralelních věcí, které budou probíhat dál, ale po nás je důležité, abychom měli to politické uznání, aby bylo jasně řečeno, že Ukrajinci jsou stejnými Evropany jako Češi, Slováci, Němci nebo Francouzi, to chceme slyšet.

Mluvme ještě o Rusku. Prezident Zelenskyj Rusy přirovnal k „alkoholikům, kteří popírají svůj alkoholismus“, čímž chtěl říci, že Rusové si nechtějí přiznat, co jejich vojáci na Ukrajině páchají. Může někdo nebo něco Rusy přinutit, aby to udělali?
Asi ne, asi nikdo takový neexistuje. Je to jejich taktika, popírají cokoliv zlého, co udělají. Moc dobře si pamatujeme rok 2014, kdy podnikli invazi na Krym a viděli jsme tam ty zelené mužíčky.

Rusové říkali, že to nejsou ruské ozbrojené složky, že tam nejsou žádní ruští vojáci. Potom popírali, že jsou na Donbase. Když jsme je chytili, tak Rusové řekli: Jsou to nějací lidé z armády, ale jsou tam na dovolené, potom zase řekli, že nejsou na dovolené, ale že se ztratili, potom ne že se ztratili, ale že to nejsou lidé z armády.

Ruský propagandista Solovjov: Česko dodávalo zbraně nacistům, teď v tom pokračuje i u Ukrajinců

Číst článek

Tohle neustálé lhaní, fake news, propaganda, to je úplný základ toho, jakým způsobem Rusové žijí a komunikují. Takže ano, budu popírat, co se stalo v Broďance, Buči, Irpini, Hostomelu.

A i když se samotní vojáci přiznávají svým matkám po telefonu, tak ty matky říkají: Ne, to neděláte, my se přece díváme na televizi, posloucháme zprávy, to nedělají Rusové, to dělají lidé z jiné planety. Ne, tohle s nezmění. V čase války jde podpora Putina nahoru o deset patnáct procent. Podporují ho, umřou pro něj, padnou pro imperialismus, je to jejich politika

Je Volodymyr Zelenskyj s touto zkušeností a na tomto pozadí ochoten sejít se osobně s Vladimirem Putinem?
To je dobrá otázka. Pro prezidenta Zelenského nebo jakéhokoliv jiného ukrajinského představitele je psychicky velmi obtížné sednout si ke stejnému stolu s prezidentem Putinem nebo jakýmkoliv členem oficiální ruské delegace, protože každý člen, každý představitel Ruska, ať už je to gubernátor nebo náměstek a ministerstvu, všichni jsou zodpovědní za tuto agresi.

Každý z těch dvou milionů členů strany Jednotného Ruska je zodpovědný za to, co se děje. Ale můj prezident říká, že pokud to bude potřeba, pokud jsou Rusové připraveni pro vážná jednání, tak on je připraven to podstoupit.

Petr Dudek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme