Pět měsíců války na Ukrajině. Od bojů ‚na bodáky‘ k bezkontaktní vzdálenosti a těžkým zbraním
„Oba protivníci jsou odhodlaní pokračovat v boji a dosáhnout maxima možného vojenskou cestou.“ Ani po pěti měsících nespěje válka na Ukrajině ke konci. Setrvalé jsou i požadavky obou zemí, které nechtějí jedna druhé ustoupit ani o píď. Přesto pozorujeme změnu v charakteru bojů. Díky dodávkám západních zbraní si Ukrajinci mohou dovolit proti Rusům útočí z větší vzdálenosti. Server iROZHLAS.cz se ohlíží za vývojem z pohledu vojenské strategie.
Dosavadní vývoj války na Ukrajině by se podle bezpečnostního analytika Michala Smetany dal rozdělit na tři fáze. První, zahájená 24. února třemi směry a poháněná maximalistickými ruskými cíli, kterou ukončilo stažení vojsk od Kyjeva. Druhá byla charakteristická intenzivními boji na východě Ukrajiny s poupraveným cílem dobytí regionu Donbasu. Posun do třetí fáze nastal dobytím Luhanské oblasti.
„První začala ruskou invazí na území Ukrajiny ze tří hlavních směrů v ranních hodinách 24. února s maximalistickým cílem změny režimu na Ukrajině, a skončila ruským stažením se od Kyjeva počátkem dubna. V druhé fázi se hlavní boje přesunuly na východ Ukrajiny, kde Rusko vyhlásilo jako svůj hlavní cíle dobytí celého Donbasu. Po dobytí v zásadě celé Luhanské oblasti se nyní nacházíme na počátku třetí fáze, kde se Rusko bude pokoušet o dobytí zbytku Doněcké oblasti a Ukrajina se bude pokoušet o větší protiofenzívu na jihu země, v první fázi s cílem osvobodit Ruskem okupovanou Chersonskou oblast.“
Michal Smetana (Institut politologických studií Univerzity Karlovy)
Neočekávaný odpor. Celkem jednoduchý důvod, kterým lze vysvětlit, proč je ruské vedení nuceno měnit taktiku. „Ruská strana v úvodní fázi naprosto selhala a nepočítala s tím, že by se Ukrajina postavila na takový odpor, k jakému došlo. Síly na to vyčleněné byly naprosto nedostačující,“ poznamenává pro server iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Univerzity obrany Richard Stojar.
Když začal boj o Azovstal, věděli jsme, že je náš poslední, říká voják pluku Azov zajatý v Mariupolu
Číst článek
Rusku se však podařilo zaznamenat i úspěchy. Za ten největší taktický Stojar považuje vytvoření koridoru mezi Krymem a Donbasem. Několik týdnů se ale Rusové potýkali s odporem pluku Azov v obleženém Mariupolu.
„Po úspěšném obsazení Mariupolu a kapitulaci zbytku ukrajinských sil se i těmto ruským jednotkám trochu uvolnily ruce k postupu do dalších regionů,“ vysvětluje. Strategický záměr se pak zúžil na Donbas, což podtrhlo vyjádření politického vedení.
Oba vojenští analytici se shodují, že následovat budou boje ve zbytku Doněcké oblasti. Konkrétně pak v dvouměstí Slovjansk a Kramatorsk.
Vzkaz: nejste v bezpečí
Rusko dalo najevo útokem z minulého týdne na město Vinnycja, které se nachází ve střední Ukrajině, že nehodlá omezit boje pouze na východní území. S jakou motivací? Perspektivou logistiky vývoje dalších bojů dává větší smysl zasáhnout vojenský materiál než civilní dům.
„Ruská strana chce těmito útoky vyvolat paniku mezi civilní populací. Dosáhnout toho, aby byl narušen ukrajinský týl už v relativně větší blízkosti frontové linie,“ myslí si Stojar. Může za tím podle něj být ale také snaha vytvořit tlak na ukrajinského protivníka, donutit ho k reakci a tím pádem odhalit své pozice.
Expert Smetana upozorňuje, že se však nejednalo o zdaleka první případ, kdy Rusko zaútočilo na civilní cíle vzdálené frontě. „V některých případech je to důsledek používání nepřesné munice, v jiných se jedná o záměrné zvolené cíle, kde snahou může být stupňování psychologického nátlaku na civilní ukrajinské obyvatelstvo a udržování pocitu, že na žádném místě v zemi nejste v bezpečí,“ podotýká.
Používané zbraně
Charakter bojů se mění i v důsledku zbraní, které mají obě strany k dispozici. Tam došlo k posunu zejména z pohledu Ukrajiny, která je do značné míry závislá na jejich dodávkách od Západu. Na začátku války byly hojně používané ruční protitankové střely Javelin.
„Byl to fakticky boj téměř na dosah ruky. Protivníci na sebe působili ze vzdálenosti desítek až stovek metrů. Jednalo se o téměř přímý kontakt bojujících stran,“ připomíná vojenský analytik Stojar.
V posledních dnech se na bojišti projevuje efekt nových zbraní. Na Ukrajinu dorazily raketomety HIMARS, díky kterým vojáci odráží ruské útoky. „S tím, jak se změnil charakter boje, třeba v oblasti Donbasu, zvětšila se vzdálenost mezi protivníky. Došlo tedy k masivnímu použití zbraní, které jsou schopny působit na velkou vzdálenost desítek kilometrů,“ popisuje.
Vzdálenost, na kterou válka probíhá, se tak prakticky od počátku neustále prohlubuje a vojáci na sebe útočí z čím dál větší vzdálenosti.
New song about HIMARS from Taras Borovko (author of Bayraktar hit).
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) July 18, 2022
I think the word HIMARS is music to every Ukrainian's ear today.
english subtitles 🇺🇦 pic.twitter.com/9DROiE223u
Smetana z Institutu politologických studií naznačuje, že pro úspěch ukrajinské protiofenzívy budou zásadní další takové dodávky. Zejména salvových raketometů, dělostřelectva, munice nebo obrněných transportérů určených ukrajinské pěchotě.
Nicméně zdůrazňuje: „Žádný jeden zbraňový systém není ultimátním řešením problému a ‚gamechangerem‘, který vývoj situace otočí.“
Čelní představitelé Ukrajiny přesto neustávají v požadavcích, aby jejich spojenci dodávali zbraně dál a víc. Kapacity Západu však mohou narazit na své limity. Důvod je nasnadě: nikdo nepočítal s konfliktem v takové intenzitě a trvání.
„Západní sklady nejsou bezedné, týká se to nejenom Javelinů nebo Stingerů, které byly dodány ještě před konfliktem nebo v jeho úvodní fázi. Týká se to i jiných systémů. A samozřejmě čím sofistikovanější, náročnější, těžší zbraňový systém je, tím možnosti rychlých dodávek Ukrajině jsou problematičtější.“
Richard Stojar (vojenský analytik, Univerzita obrany)
Na druhou stranu, s určitou materiální nouzí se potýká také Rusko. Jednalo kvůli tomu s Íránem o dodávkách bojových dronů. Podle odborníka z Univerzity obrany je právě tento fakt značným překvapením. „Těžko by si někdo před rokem představoval, že to bude Rusko, kdo bude poptávat bezpilotní prostředky, drony z Íránu, ale ta situace nastala,“ komentuje pro server iROZHLAS.cz.
Zatím jsou nicméně debaty o jejich efektivitě v rovině spekulací. Předpokladem ale je, že by posílily ruské možnosti v oblasti průzkumu.
Moskva se učí od Teheránu, jak obcházet sankce. Odlišné země, sdílí ale nepřítele, varuje expertka
Číst článek
Opotřebovací válka
Doplnit zásoby vystřílené munice a pokračovat. V současné době již pět měsíců. Takový je dosavadní scénář války na Ukrajině. Že by v blízké době nastal zásadní zvrat ve vývoji, tomu nic nenaznačuje. „Opotřebovací válka je skutečně asi ten nejpřesnější popis současné situace,“ míní Smetana.
Ani jedna ze stran se zjevně necítí zásadně oslabena, aby přistoupila na požadavky protivníka, které by vedly k ukončení války.
„Ukrajinská společnost doposud motivovaná úspěšnou obranou, rozhodně nebude nakloněna ústupkům ve prospěch ruské strany. Ukrajinské politické vedení v podstatě nebude mít takový manévrovací prostor, aby třeba nějakým způsobem rezignovalo na teritoriální ukrajinskou integritu. A na druhé straně ani ta ruská strana patrně není zcela vyčerpaná,“ posuzuje Stojar.
Objevují se nicméně názory, že by v horizontu dvou měsíců mohly nastat výraznější změny a Ukrajina by přešla do útoku. Před časem tento scénář zmiňoval třeba politický geograf Jan Kofroň. Jiní pozorovatelé zase tvrdí, že válka bude trvat ještě minimálně do konce roku.
„V případě obou aktérů je to asi méně o trpělivosti a více o udržení reálné schopnosti provádět efektivní vojenské operace a dosahovat vytyčených cílů, kde pochopitelně hrají značnou roli ztráty na lidských životech a technice a zásoby munice a dalšího potřebného materiálu pro vedení války,“ uzavírá Smetana pro iROZHLAS.cz.
