Západ dlouhodobě ignoroval chování Ruska. Válka na Ukrajině to změnila, hodnotí filozof Němec

Jak rozumíme po roce ukrajinsko-ruské války příčinám jejího vzniku? A dělá Západ dost pro to, aby Rusko ukončilo svou agresi vůči Ukrajině? Politolog Pavel Barša je přesvědčen, že ano, filozof Václav Němec vítá západní pomoc Ukrajině, ale podle něj není stále dost rychlá ani účinná.

Tento článek je více než rok starý.

PRO A PROTI Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Putin navštívil vojenský výcvik mobilizovaných záložníků v Rjazani

O povaze budoucích jednání rozhodne výsledek vojenské konfrontace | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Naším cílem by mělo být, aby se ruské jednotky stáhly z území Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích. NATO by se nemělo přímo zapojovat do konfliktu, ale mělo by ukrajinské vládě poskytnout vše potřebné, včetně zbraní delšího doletu a protivzdušné obrany. Máme také velké rezervy v tlaku na ruský režim,“ uvádí filozof.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dělá Západ dost pro to, aby Rusko ukončilo svou agresi vůči Ukrajině? Debatují politolog Pavel Barša a filozof Václav Němec

Barša souhlasí, že by pomoc mohla být rychlejší a účinnější. „Ale hovoříme tu v případě Evropské unie o 27 zemích, v případě Západu o 50 zemích, které jako demokratické společenství musí jednat. Například zdržení s dodávkami tanků nás mrzelo, ale byla otázka dohody mezi USA a Německem.“

„Na začátku měl Západ obavy, že hrozí nukleární konflikt, snažil se proto nedat Rusku záminku k eskalaci. Pak ale západní činitelé dospěli k závěru, že Putin sám eskalaci na přímý konflikt se Západem nechce a obává se jí. V té chvíli jsme začali dodávat dělostřelecké systémy a pak tanky,“ vysvětluje politolog.

„Dlouhodobá politika ústupků Rusku se projevovala vzhledem k dění v Čečně, Gruzii, okupaci Krymu a krvavému angažmá v Sýrii.“

Václav Němec

S tím ale Němec nesouhlasí, na začátku konfliktu byly prý vidět obavy zejména Německa a Francie. „Dokonce se ukázalo, že si některé země přály rychlý vývoj, tedy okupaci a ovládnutí Ukrajiny Ruskem. Nevěřily, že to země ustojí, ale to se naštěstí změnilo a objem pomoci je dnes impozantní a i dále by země měla dostat, co potřebuje.“

„Západ by si měl uvědomit, že Ukrajina skutečně bojuje za nás. Hledisko eskalace je třeba brát v úvahu, ale neměli bychom se nechat vydírat hrozbou použití jaderných zbraní, protože víme, že je ruský režim agresivní a pokud si bude chtít najít záminku, najde si jí kdykoliv,“ dodává filozof.

„Problém byl hlouběji, ve dvojznačnosti západního postoje například na bukurešťském summitu NATO v roce 2008. “

Pavel Barša

Aktuální nedostatek munice na ukrajinské straně je projevem hlubšího problému, věří Barša. „Západní státy samy nejsou dostatečně vyzbrojeny, takže ve chvíli, kdy například poskytnou Ukrajině tanky, tak se samy budou muset dozbrojit. Kořeny tedy jsou v nedostatečném vyzbrojení zejména evropských zemí.“

Jednání o dohodě včetně bezpečnostních záruk pro Rusko předpokládá únavu a „vykrvácení“ obou válčících zemí. „Ale to se bavíme o budoucnosti. Když to před několika měsíci řekl prezident Macron, vrhla se na něho oprávněně média, ale protože to řekl v nevhodnou dobu.“

„Dnes se bohužel rozhoduje situace zejména na bojišti a o povaze budoucích jednání rozhodne výsledek vojenské konfrontace. Ale po odhalení masakrů nejen v Buče Ukrajina není ochotna k jednání a nelze se jí divit. Západ by ale měl požadovat dodržování mezinárodního práva,“ připomíná filozof.

OBRAZEM: Rok války na Ukrajině skrze objektiv. Masakr v Buče, zničená města nebo setkání politiků

Číst článek

Podle něj odpovědnost Západu leží v dlouhodobé politice ústupků a tolerance agresivního chování Ruska.

„Ta se projevovala vzhledem k dění v Čečně, Gruzii, okupaci Krymu a krvavému angažmá Ruska v Sýrii. To mohlo v Putinovi a jeho juntě vzbudit dojem, že mohou beztrestně páchat zločiny. To byl základní a dlouhodobě chybný přístup k Rusku který se nevyplatil,“ konstatuje filozof Václav Němec.

„Problém byl hlouběji, ve dvojznačnosti západního postoje například na bukurešťském summitu NATO v roce 2008. Na žádost Ukrajiny a Gruzie se jim slíbilo v budoucnu přistoupení, ale zároveň protože byl odpor většiny členů Aliance, se upekl neslaný nemastný kompromis. Ten nepomohl Ukrajině a vytvořil neurčitou situaci, která pak dala Rusku možnost jednat tak, jak teď jedná,“ odhaduje politolog Pavel Barša.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu na začátku článku. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme