Sýrie je ve válce 11 let, teď nabízí podobnosti s Ukrajinou: intervence Ruska a brutalita vůči civilistům

Válka v Sýrii, fotografie z března 2022 | Foto: Khalil Ashawi | Zdroj: Reuters
  • Na 400 tisíc mrtvých si vyžádala jedenáct let trvající válka v Sýrii, velkou část tvoří civilisté.
  • Do války se na straně Bašára Asada zapojilo Rusko. Syrský prezident se díky náklonnosti Vladimira Putina udržel u moci.
  • Syrský vůdce nyní „splácí svůj dluh“ Rusku. Do války na Ukrajině se verbují Syřané.
  • V konfliktu na Ukrajině navíc najdeme víc detailů, které přímo odkazují na bojové zkušenosti právě ze Sýrie.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Damašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrská válka vstoupila do nové dekády, která „bude drtivá“, predikuje National Geografic. Hlavní zastánce Asadova režimu – Rusko – obrátil svou pozornost na invazi na Ukrajinu. Západem uvalené sankce navíc srazí schopnost Moskvy financovat ještě konflikt na Blízkém východě. To všechno může mít za následek výrazně vyšší nestabilitu v celém regionu.

Členění Sýrie

Sýrie rozdělena na tři hlavní územní celky. Vláda v čele s prezidentem Bašárem al-Asadem se koncentruje v Damašku v centrální a jižní části země. Těší se podpory Ruska a Íránu. Lídr opozice Haját Tahrín al-Šám se zdržuje na severozápadě s podporou Turecka. Syrské demokratické síly se silným zastoupením Kurdů a podporou Spojených států a západních spojenců našly zázemí na východě, kde se snaží zabránit před rozšířením ze strany Turecka. V zemí operuje také Islámský stát.

„Nemůžeme zklamat syrský lid. Konflikt musí ustat. Musí být respektováno mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v pátečním prohlášení generální tajemník OSN António Guterres a vyzval k politickému řešení občanské války v Sýrii.

Syrský konflikt má kořeny v polovině března 2011. Navazoval na události kolem Arabského jara, když se Tuniskem a Egyptem přehnala lidová povstání. Skupina studentů v malém syrském zemědělském městečku Deraa, které se nachází jižně od Damašku, namalovala na místní zeď vzkazy proti prezidentovi Asadovi.

Krátce na to byli zadrženi vládní tajnou policií a údajně zbiti a mučeni. Rozhořčení nad zacházením s nimi zrodilo vlnu protestů proti Asadovu režimu přímo v obci Deraa i mimo ni.

Reakce syrského prezidenta a bezpečnostních sil byla rychlá a brutální. Jako z „příručky pro drcení disentu“ popsala americká nezisková organizace PBS. Místo potlačení protestů se však zformovalo ozbrojené opoziční hnutí. Výsledek? Více než deset let trvající konflikt a statisíce mrtvých.

Ruská podpora

Rusko - klíčový hráč a stěžejní spojenec syrského prezidenta - se do konfliktu otevřeně zapojilo v roce 2015. „V Sýrii intervenovala Moskva proto, aby spřátelený Asadův režim udržela u moci,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.

Ruský prezident Vladimir Putin se svým syrským protějškem Bašárem Asadem | Foto: Mikhail Klimentyev/Kreml | Zdroj: Reuters

V následujících letech se Asad a jeho spojenci v Sýrii pokoušeli potlačit revoluci různými prostředky, včetně leteckého bombardování namířeného proti civilistům. Organizace pro zákaz chemických zbraní pak nejméně v sedmnácti případech zdokumentovala použití chemických zbraní.

„Asad je zavázán Rusům za to, že se udržel u moci. Vznikla tam díky tomu zvláštní symbióza,“ popsal minulý týden specialista na Rusko a postsovětský prostor Jan Šír.

Podobně tragického vývoje se nyní Západ obává také na Ukrajině, odkazuje přitom právě na syrskou zkušenost. Financial Times připomněl zejména ruské užití chemických zbraní v případě plynového útoku na předměstí Damašku ovládaného rebely v roce 2013, tedy ještě před tím, než se Rusko oficiálně zapojilo do konfliktu. Kreml tehdy útok odmítl s tím, že šlo o akci zinscenovanou „pod falešnou vlajkou“.

„Pro Rusko je Sýrie cvičištěm pro muže a vybavení,“ vysvětlil pro France24 analytik Fabrice Balanche. „Sýrie byla malé divadlo,“ citovala zase agentura AFP svůj vojenský zdroj. Analytici se tak shodují v tom, že taktiku uplatňovanou nyní na Ukrajině si už ruská armáda vyzkoušela v menším měřítku v Sýrii, jde především o testování zbraňových systémů a rovněž o bojovou zkušenost. 

„Na začátku invaze (na Ukrajinu) se Rusové pokusili o bleskovou vojenskou operaci s použitím výsadkářů, komplexním útokem na objekty velení, infrastrukturu, letectvo, protivzdušnou obranu. Ta se nepovedla, a tak ruská armáda sáhla po vyzkoušené taktice, kterou historicky uplatňuje: počínaje Afghánistánem přes Čečensko až po Sýrii,“ popsal pro iROZHLAS.cz Emil Aslan z Institutu politologických studií na Karlově univerzitě.

Civilní cíle

Zpráva Rady pro lidská práva OSN uvádí, že během deseti let konfliktu v Sýrii se provládní síly, ale i další válčící strany uchýlily k metodám, které minimalizovaly rizika pro jejich bojovníky a zároveň měly výrazný dopad na civilní obyvatelstvo.

Jak před několika lety v Sýrii, tak aktuálně na Ukrajině můžeme vystopovat podobnou taktiku, pro kterou je podle Ondřeje Ditrycha společná brutalita a bezohledné cílení na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu včetně například nemocnic.

Rusové bombardovali dětskou nemocnici a porodnici v Mariupolu. Zelenský chce bezletovou zónu

Číst článek

Ruské bombardování nemocnic a škol je totiž dalším aspektem syrského konfliktu, který můžeme takřka online sledovat v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Jak píše France24, jde o součást strategie „terorizovat“ civilisty - podobně jako před lety v Sýrii.

Pro připomenutí: nejméně 270 zdravotnických zařízení v Sýrii bylo od roku 2011 napadeno Asadovým režimem, odkazuje se France24 na Syrský archiv (nezisková organizace, která archivuje digitální materiál z války, pozn. red.).

A to samé se nyní děje na Ukrajině. „Ničení civilní infrastruktury včetně kobercových náletů na celé obce s cílem vystrašit obyvatelstvo, přimět je k tomu, aby přinutila obránce ke kapitulaci či odchodu a tlačit na politické vedení, aby přistoupila na ústupky,“ komentoval pro iROZHLAS.cz Aslan současné obrázky z Ukrajiny.

Přehled ruských válečných spojenců. Na Ukrajině za Putina bojují Bělorusové, Vagnerovci a Čečenci

Číst článek

„Moskva k tomu v Sýrii i na Ukrajině neváhala a neváhá zřejmě použít třeba i zakázanou kazetovou munici,“ vyjádřil obavy ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.

Svržení ukrajinského režimu

Podle Ditrycha je hlavní rozdíl v nyní paralelně probíhajících konfliktech, že zatímco v Sýrii intervenovala Moskva kvůli udržení stávajícího režimu, který je jí nyní zavázán, na Ukrajině ho chce svrhnout.

„V situaci, kde je Ruská federace vystavena destruktivním západním sankcím,... Rusko nemá dostatečné rezervy na ovládnutí Ukrajiny,“ domnívá se politolog Aslan. 

Minulý týden nicméně The Wall Street Journal informoval, že Rusové verbují Syřany pro válku na Ukrajině. Jedním z důvodů by mohly být zkušenosti v městských bojích. Kreml v pátek uvedl, že zahraniční dobrovolníci, včetně těch ze Sýrie budou vítáni, pokud se zapojí po boku ruské armády do bojů na Ukrajině. Podle prohlášení ruského ministerstva obrany se tak stalo na popud desítky válečných veteránů, kteří se právě ukrajinského konfliktu chtěli zúčastnit.

Provázanost konfliktů v Sýrii a na Ukrajině přes společného jmenovatele - Rusko, tak bude pravděpodobně pokračovat.

Lidé stojí u sochy bývalého prezidenta Háfeze Asada v Damašku a drží syrské a ruské vlajky na znamení solidarity s Ruskem po invazi na Ukrajinu | Foto: Yamam Al Shaar | Zdroj: Reuters

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme