Vánoce podle českých tradic slaví i rodina v Barmě. Je asi jediná v zemi
České Vánoce má řada z nás spojené s obrázky Josefa Lady a se sněhem. I když ten málokdy opravdu napadne. Ale české Vánoce pod palmami? I to je možné. Když byla Andrea Hyniová diplomatkou, byla pro ni Barma předmětem profesionálnímu zájmu. Pak se ale pro ni stala životním osudem. Provdala se tam, založila rodinu a v Barmě začala doslova nový život. Svým osmi dětem připravuje Vánoce podle českých tradic.
V obývacím pokoji je docela těsno. Děti sedí kolem kytary a zpívají moravskou lidovku. S výslovností mají trochu potíže, jako Karenové na to ale mají právo. Příslušníci křesťanské menšiny v Barmě Vánoce samozřejmě slaví. Poslední dva roky dokonce podle českých tradic.
„České Vánoce jsme připravovali vloni i předloni. Nejsou zase tak odlišné, máme stromeček, samozřejmě umělý, cukroví se u nás ale nepeče. Pomáhal jsem Andree s pečením, ale žádné jsem nestihl ochutnat. Okamžitě zmizelo,“ směje se Moo.
Cukroví z plechu se podle Andrey do krabic nikdy nedostalo. „Protože po cestě bylo zlikvidováno osmi dětmi. Nakonec jsme uchránili něco po dně krabice, ale to si zase vzaly do školy. Protože české pečivo ve škole nikdo neviděl, a tím se tam staly slavné,“ vysvětluje paní Andrea.
Sníh se koupit nedá
Osm dětí získala do roka po svatbě, i když její vlastní je jen jedno. Ostatní jsou mladší sourozenci jejího manžela, které připravil o střechu cyklon Nargis. Sourozenci od té doby přežívali, každý zvlášť, u příbuzných.
„Jak neměly nikde žádné zázemí, tak nikdy neměly stromeček, nikdy neměly žádné dárky. Při tolika dětech, že bychom si dovolili nějaké obrdary, to nešlo. Ale svým způsobem to není až zas tolik podstatné, důležitý byl zážitek z Vánoc. Potom to děti vykládaly všem kamarádům, byl to velký hit,“ říká Andrea.
A jak doplňuje, české Vánoce je možné slavit i v daleké Barmě. I letos budou mít rybu, bramborový salát a cukroví. Barmské tradice, i když křesťanské se od těch našich trochu liší.
„Tady třeba není problém sehnat umělý vánoční stromeček. Ale tady ho nemívají doma, ale v kostele. A tam každá rodina přinese jídlo, pak mají mši, zpívají spolu koledy. To se příliš neliší. Ale mají to v rámci komunity. Že by si slavili doma, to tady není. To, co se nedá sehnat, je sníh. I když, jak jsem pochopila, loni ho u nás taky moc nebylo,“ poznamenává.
Stejně jako našla Andrea nový život v Barmě, našly tyto děti novou rodinu. Učí se česky a zpívají písničky, které se zrodily v zemi, o které donedávna neměly ani tušení.
