Děti si musejí zvykat na novou realitu po útěku z Ukrajiny, v Polsku pro ně vznikají přípravné třídy
Mezi více než dvěma miliony uprchlíků z Ukrajiny, kteří se uchýlili do bezpečí v Polsku, je také asi 700 tisíc dětí školního věku. Polský školský systém se je snaží začlenit do výuky. Například ve Varšavě pro ně vzniklo 100 přípravných tříd na 60 školách, ve kterých se učí polsky, aby chápaly, co jim učitel vykládá. Jedna taková funguje i v základní škole na varšavském sídlišti Ursynów.
Končí velká přestávka. Na chodbě je ještě doznívající ruch, ale děti už jdou do tříd. Ty jsou označeny polskými nápisy. Jsou tady třeba dveře s nápisem „čítárna“ anebo přímo „sekretariát“ paní ředitelky.
Ředitelka školy na varšavském sídlišti Ursynów Wioletta Krzyžanowska vede vzdělávací ústav, do kterého chodí 1070 žáků. Od zahájení války Ruska proti Ukrajině přijali z řad uprchlíků 22 nových studentů.
„Na to, čím si ty děti musely projít, si vedou docela dobře. Samozřejmě první dny jsou pro ně těžké. Ale podle toho, co pozorují učitelé, si ty děti po několika dnech začínají ve škole zvykat a navazují kontakty se spolužáky a spolužačkami,“ vysvětluje ředitelka.
Hlavní překážkou ve výuce je podle ředitelky Krzyžanovské neznalost polštiny. Je to problém pro učitele, samotné ukrajinské studenty i jejich polské kamarády. Nejsnazší pozici mají přitom učitelé.
„Mnoho učitelů si ještě vzpomíná na hodiny ruštiny ve škole za socialismu. Starší studenti si berou na pomoc mobily a překladače. Také se ale hodně dorozumíváme posunky a gesty. Mladší děti k té jazykové bariéře přistupují tak nějak přirozeně. Polština a ukrajinština si jsou docela podobné. A třeba při hodinách tělocviku je řeč těla a sport jazykem mezinárodním,“ dodává Krzyžanowská.
Prožily válku
Ukrajinské děti jsme nechtěli stresovat přítomností novináře z Česka. Proto o nich mluví pedagožka a výchovná poradkyně Maria Siladji.
„Ty děti jsou velmi samostatné a pilné. Prožily válku. Je tu chlapec, který zažil v Žytomiru bombardování ve sklepě. Další se na cestu do Polska vydal sám. Babička ho na Ukrajině posadila do vlaku a tady ho z něj zase vyzvedla jeho matka,“ popisuje Siladji.
Jak dodává, děti jsou zpočátku většinou zamlklé. „Jsou někdy vystrašené, ale postupně se zase otevírají světu. Hlavně s pomocí našich polských žáků,“ dodává výchovná poradkyně.
Pomoc polských kolegů bude pro ukrajinské studenty velmi důležitá. Varšavský primátor Rafal Trzaskowski věří, že přátelské vazby, které se mezi polskými a ukrajinskými studenty vytvoří, vydrží i několik desítek let.
