Ve Francii zemřel poslední gay deportovaný za války do koncentračního tábora
Ve věku 98 let zemřel ve Francii Rudolf Brázda, který je poslední známou obětí nacistických deportací, jež byly zaměřeny na lidi s odlišnou sexuální orientací. Brázda se narodil v roce 1913 do české rodiny žijící v německém Sasku. Byl deportován do koncentračního táboru Buchenwald, kde se mu prý podařilo přežít pouze díky přátelství s komunistickým kápem a většímu dílu štěstí, než měli jiní, jak sám tvrdil.
Nacisté považovali homosexualitu za nemoc, která výrazně ohrožuje zachování rasy. Podle investigativního novináře Stanislava Motla tak byl Rudolf Brázda jedním z mnoha gayů, které potkal tento osud.
„Odhaduje se, že jenom v letech 1935-40 bylo zatčeno asi 100.000 lidí jako homosexuálové a zhruba 50 000 z nich bylo odsouzeno. V koncentračních táborech, tam se pořád to číslo různí, mělo být 5000 až 15 000 těchto lidí,“ uvedl Motl ve Světě o desáté, který zároveň připomněl, že homosexualita byla v Německu trestná ještě před příchodem nacionálních socialistů k moci; s nástupem Adolfa Hitlera byl ale rozpoután vůči těmto lidem teror a byli kriminalizováni.
„Oni tomu říkali, preventivní policejní vazby proti zločincům z povolání, a to vlastně byli ti homosexuálové. Představte si, že třeba výnosem říšského ústředního kriminálního úřadu byli z toho nařízení vyjmuti pouze vykastrovaní homosexuálové, u nichž ‚pohlavní pud odezněl‘. Oni tomu doslova říkali, že musí vymýtit homosexualitu jako škodlivou, degenerující epidemii.“
Homosexuálové, kteří koncentrační tábory přežili, se po válce - na rozdíl od Židů - k důvodům své deportace moc nehlásili. Sám Brázda o motivech své deportace mlčel až do roku 2008, ale poté, co byl v Berlíně odhalen pomník homosexuálům, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce, se rozhodl vystoupit z anonymity. Podle Stanislava Motla byl důvod jasný: homosexuálové byli ještě v 50. letech minulého století ve Spolkové republice zavíráni a teprve v roce 1973 přestala být tato sexuální orientace trestná.
