Ve Srebrenici pohřbili 520 nově identifikovaných obětí tamního masakru

Bosenská Srebrenica si připomíná 17 let od masakru, který se stal během balkánského konfliktu v 90. letech. Město uctilo památku 8000 obětí genocidy vzpomínkovou akcí. Při této příležitosti tam pohřbili ostatky 520 nově identifikovaných muslimských mužů a chlapců, povražděných srbskými jednotkami.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakve s ostatky 520 nově identifikovaných obětí masakru v bosenské Srebrenici | Zdroj: Reuters

Srbské jednotky Srebrenici obsadily v červenci 1995, v době, kdy platila za bezpečnou zónu OSN. Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale na 8000 mužů a chlapců zmasakrovaly. Nizozemští příslušníci mírových jednotek tomu nedokázali zabránit.

Na 1000 lidí ze Srebrenice se nadále pohřešuje, z dob tehdejší války se ale stále postrádá skoro 100 tisíc těl obětí. Podle forenzního genetika Daniela Vaňka, který v poválečné Bosně a Hercegovině vedl laboratoř Mezinárodní komise pro pohřešované osoby, je naděje na nalezení a identifikaci všech těl poměrně nízká. Větší je jen v případě masových hrobů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O práci forezního genetika v Bosně a Hercegovině při identifikaci obětí válečného konfliktu mluvil Daniel Vaněk v Odpoledním Radiožurnálu

„Navíc, my když ta těla nalezneme, nemusí se nám je podařit identifikovat. Protože pokud nemáme srovnávací vzorky, to znamená vzorky od přeživších příbuzných těch osob, tak těla zůstanou neidentifikovaná,“ uvedl Vaněk v Odpoledním Radiožurnálu.

To, že se podaří objevit další masové hroby, je ale podle něj reálné.

„Ve zprávách se to objevuje vlastně každý rok, samozřejmě nejvíc toho bylo na začátku, kdy byla čerstvá paměť těch lidí o tom, kde se ten masakr udál. Ale dodneška, jak se zpracovávají informace nebo se provádějí stavby a podobně, tak se přichází na nová místa, zejména v oblasti Bosny a Hercegoviny, tam je masových hrobů nejvíc,“ poznamenal Daniel Vaněk.

Z genocidy ve Srebrenici se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávií zodpovídají tehdejší vrchní velitele bosenskosrbských sil Ratko Mladič, který obsazení města sám velel, a politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič.

Zdenka Turková, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme