Ve Štrasburku demonstrují odboráři
Chtějí ovlivnit znění směrnice o poskytování služeb o kterém jedná Evropský parlament. Stoupenci uvolnění služeb říkají, že jde o jednu ze základních svobod, na kterých je postavený společný evropský trh. Odboráři oponují tím, že liberalizace povede k podkopání sociálního systému.
Směrnice o službách, tak jak ji původně předložil komisař Bolkestein, počítala s tím, že se poskytovatelé služeb budou moci řídit pravidly země svého původu. To znamená, že například česká firma bude působit v Polsku, Francii nebo Británii, ale řídit se bude pravidly České republiky. To je podle nás na hlavu postavené a odporuje to staré moudrosti, že když jste v Římě, máte se chovat jako Římané. Naše původní obavy nebyly ani tak o tom, že by třeba české podniky takhle fungovaly v Londýně, Šlo nám o to, že by se například britská firma zaregistrovala v zemi, kde je nejlevnější pracovní síla a kde jsou nejnižší standardy pro - řekněme ochranu životního prostředí. A to by podle mne byla zásadní chyba.
Jenže pravidla pro ochranu životního prostředí se ve všech členských zemích Evropské unie řídí v podstatě stejnými zásadami. Podobně je to s bezpečnostními opatřeními a tak by se dalo pokračovat. Není odpor odborářů ve starších zemích založený spíš na strachu z levnější konkurence?
Strach tu existuje - nemusíte moc zkoumat třeba výsledky francouzského referenda o evropské ústavě, abyste poznali, že se Francouzi velmi obávají přesunu pracovních příležitostí do levnějších zemí a imigrace lidí, kteří budou ochotní pracovat za méně peněz. Ale nejde jen o strach z nových členských zemí. Dám vám jiný příklad: v Británii můžete pracovat přes 48 hodin týdně. Ve Francii existuje zákon to 35-ti hodinovém pracovním týdnu. Podle principu země původu by mohla britská firma ve Francii zaměstnávat lidi déle, než místní podniky. Chcete vytvořit podmínky pro britsko-francouzský konflikt, pak přesně tohle umožníte.
Namítám, že největší obavy ve Francii nebudí britští, němečtí nebo rakouští dělníci. Ale pověstný polský instalatér. Na mne to působí tak, že francouzský, německý nebo belgický zaměstnanec odvede nějakou práci za řekněme několik tisíc eur - Čech, Maďar nebo Polák je schopný odvést tutéž práci za méně peněz. Nejde odborům ve starých členských zemích právě o tohle?
To je velmi přesný postřeh. Ale my říkáme, pokud český zaměstnanec přijede do Francie, měl by mít stejné podmínky, jako francouzský zaměstnanec. Měl by mít stejný plat a neměl by se být zaměstnancem druhé třídy. To je pro nás důležité.
Evropa ovšem čelí v globalizované ekonomice především asijské konkurenci. Pokud budou trvat odboráři na relativně velmi vstřícných pravidlech pro zaměstnance, mohou podniky buď odejít jinam, nebo jednoduše podlehnout tlaku konkurence zvenčí. A to by znamenalo v konečném důsledku nižší zaměstnanost. John Monks je předseda největší evropské odborové centrály - nebojí se, že odborové akce v konečném důsledku povedou ke snížení zaměstnanosti a hospodářské stagnaci?
Dobře - možná dostanete navíc pracovní místa, když budete levnější. Ale zároveň můžete čekat odpor lidí, kteří jsou zvyklí na lepší zacházení. A to se politicky projeví v odporu proti volnému pohybu pracovních sil. Namísto abyste pomohli lidem cestovat za zaměstnáním po Evropě, to zhoršíte.
