Ve vazební cele v Haagu zemřel bývalý jugoslávský prezident Miloševič
Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič je mrtev. Čtyřiašedesátiletý Miloševič byl nalezen ve své vazební cele v Haagu. Před tamním Mezinárodním soudem pro bývalou Jugoslávii čelil obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z doby občanské války v devadesátých letech.
Miloševiče našli v jeho cele v deset hodin dopoledne. Podle předběžných informací byl už několik hodin mrtvý. "Miloševič byl nalezen bez života na lůžku ve své cele v zadržovacím zařízení OSN. Stráž okamžitě upozornila velitele a lékaře. Ten později potvrdil, že Slobodan Miloševič je mrtev," konstatuje prohlášení haagského tribunálu.
Na místo se dostavila nizozemská policie a také úřední ohledávač. Úřady zahájily vyšetřování příčin vězňova úmrtí, byla rovněž nařízena toxikologická analýza a soudní pitva zemřelého.
Miloševič, přezdívaný balkánský Machiavelli, byl první hlavou státu v historii, kterou soudil mezinárodní tribunál kvůli obvinění z válečných zločinů. I když soud probíhal od roku 2002, rozsudku se nedočkal. Za vinu mu bylo kladeno rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek v 90. letech na Balkáně. Aktivně se podílel na většině konfliktů v bývalé Jugoslávii.
Obvinění se konkrétně vztahovala na válečné operace, které Srbsko vedlo v letech 1991 až 1995 proti Chorvatsku a v Bosně a v letech 1998 až 1999 v jihosrbské provincii Kosovo. Miloševič, který se haagskému tribunálu dobrovolně vydal v roce 2002, všechna obvinění odmítal. Před ICTY se jako bývalý právník hájil sám, proces se ale neúměrně protahoval, a to i kvůli vážným zdravotním problémům obviněného.
Srbský ministr zahraničí a zapřísáhlý odpůrce bývalého jugoslávského prezidenta Vuk Draškovič necítí nad smrtí Miloševiče lítost. Srbskému rádiu B 92 řekl: "Z osobních důvodů je pro mne těžké událost komentovat, protože Miloševič nařídil tolik vražd členů mé strany, mých nejbližších spolupracovníků i členů mé rodiny. Několikrát nařídil dokonce také mou likvidaci. Je mi líto, že byl souzen v Haagu a že kvůli všemu, co udělal svému vlastnímu národu, nebyl souzen v Bělehradě."
Čtyřiašedesátiletý Miloševič zemřel pravděpodobně přirozenou smrtí. Televizi BBC to sdělil jeden z jeho obhájců Stephen Kaye. "Miloševič měl už dlouho srdeční problémy a vysoký tlak. Nedávno si stěžoval na bolesti hlavy a uší. Před několika týdny mi řekl, že nemá v úmyslu vzít si život. Těžce pracoval na své obhajobě a chtěl v boji pokračovat," uvedl Kaye. Miloševič už dlouho trpěl srdečními problémy a vysokým tlakem. Soudci mu minulý měsíc nedovolili odjet na léčení do Ruska. To Miloševičův bratr Borislav považuje za příčinu smrti.
Další z právníků zesnulého Slobodana Miloševiče Zdenko Tomanovič ale řekl, že bývalý jugoslávský prezident vypadal jako otrávený. Navíc se prý sám Miloševič obával, že se ho v cele haagské věznice pokoušejí otrávit. Podle mluvčího Mezinárodního trestního tribunálu nelze zatím jednoznačně prohlásit, že Miloševič zemřel přirozenou smrtí. Je třeba vyčkat až na zprávu patologů. Pitva by měla proběhnout v neděli. Tomanovič požádal tribunál, aby se pitva uskutečnila v Moskvě. K tomu se soud nevyjádřil, povolil ale, aby se pitvy zúčastnili také dva srbští odborníci.
Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič byl posledním z trojice nacionalistických vůdců, kteří stáli za krvavým rozpadem Jugoslávie. Jako jediný z nich však stanul před soudem. Při podpisu mírových dohod o ukončení bosenské války v Daytonu na podzim roku 1995 byl přitom vnímán jako mírotvorce.
V dubnu roku 2001 byl uvězněn v Bělehradě a v červnu téhož roku byl vydán do Haagu. V čele Srbska a později Jugoslávské svazové republiky stál 9 let, od roku 1991 do roku 2000. K odchodu z funkce jej přinutily až bouřlivé demonstrace po prohraných prezidentských volbách.
Na smrt Slobodana Miloševiče reagují také světové politické špičky. Z vrcholných německých politiků jeho úmrtí komentoval šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
"Jméno Miloševič stojí za porušováním lidských práv, za mnoha oběťmi a celkově za balkánskými válkami v devadesátých letech," míní Steinmeier. Podle něj sahají důsledky těchto událostí až do dnešních dnů. "Smrt Slobodana Miloševiče by nás neměla zadržet na cestě k dosažení míru a stability na Balkáně. Naopak by to mělo naše úsilí znovu nastartovat," vyzývá šéf německé diplomacie.
