Ve vlámské škole v Belgii zavedli tresty za používání francouzštiny
Jazykové rozdělení Belgie už došlo tak daleko, že v jedné vlámské škole v Bruselu zavedli tresty pro děti, které mezi sebou mluví francouzsky. Nejde o tresty fyzické, ale o dodatečné hodiny nizozemštiny, která je v této škole vyučovacím jazykem. Ředitelka školy ve čtvrti Jette, která je součástí oficiálně dvojjazyčného bruselského regionu, vydala zákaz mluvit francouzsky i o přestávkách. Podle rodičů dětí z frankofonních rodin, které do vlámské školy chodí, je to skandál.
Ředitelka školy říká, že to má děti spíše motivovat, aby mluvili nizozemštinou. Že je nechce nijak trestat, ale spíše je přimět, aby nizozemštinu používali i v běžném životě. Děti totiž sami přiznávaly, že bez nějakého tlaku ve škole spontánně přecházely do francouzštiny.
Jedná se o školu, která je financovaná vlámskou komunitou, takže chce vychovávat k respektu k jazyku. Dá se říci, že má nárok vyžadovat používání nizozemštiny, protože když tam rodiče děti zapisovali, byli srozuměni s tím, že se tam mluví nizozemsky.
O tématu na Rádiu Česko mluvil bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
Rodiče některých dětí navštěvujících školu v Jette ovšem označili nařízení o používání nizozemštiny za skandální.
Brusel, tedy region kolem hlavního belgického města, je oficiálně dvojjazyčný. Jsou tam dvojjazyčné nápisy, názvy ulic, zastávek. Francouzsky i nizozemsky se dá domluvit na městských úřadech, na federálních úřadech. Ne všichni prodavači nebo poštovní úředníci mluví oběma jazyky.
„Dá se ale říci, že v obchodě nebo na úřadě je vždy někdo, kdo rozumí tomu druhému jazyku. V Bruselu se většinou používá francouzština, proto je potřeba najít někoho, kdo rozumí nizozemštině. Čím více na periferii, tím více se používá nizozemština. Většina Vlámů umí francouzštinu, ale naopak to neplatí,“ vysvětluje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
