Věčný disident Ján Čarnogurský

Disidentem byl a disidentem zůstal. Ve svých názorech, které stojí mimo střední proud. Ján Čarnogurský sedí ve své nevelké advokátské kanceláři a z okna se dívá na budovu Klubu umělců. Nad hlavou mu visí v rámu fotografie z roku 1968, kde na Klub umělců míří hlavně invazních tanků Rudé armády. K Rusku ale Ján Čarnogurský pociťuje náklonnost a obdiv.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ján Čarnogurský | Foto: Milan Kopp

"Nikdy jsem nebojoval proti Rusku, ale proti komunismu", říká bývalý čelný představitel slovenského disentu, vězeň komunistického režimu, pozdější místopředseda federální vlády a zakladatel Křesťansko demokratického hnutí.

"Disent se na Slovensku opíral o křesťanství na rozdíl od Česka, kde tím hnacím motorem byly občanské liberální kruhy. Charta proto neoslovila mnoho Slováků, ale neříkejte, že na Slovensku bylo méně disidentů. Když srovnáme český disent s polským, tak i ten český vyzní takřka směšně".

Čarnogurský připomíná, že první masový odpor proti komunismu v Československu byla Svíčková manifestace v Bratislavě 25.března 1988, kterou organizovaly katolické kruhy. Té se zúčastnily tisíce lidí a policie je tvrdě rozehnala.

"Takovou demonstraci Charta nikdy nedokázala zorganizovat".

Přehrát

00:00 / 00:00

Cesty ke svobodě: Ján Čarnogurský.

Čarnogurský zastupoval jako advokát disidenty. Kvůli tomu musel z advokacie odejít a živil se jako dělník. Vydával samizdatové Bratislavské listy, ale za mřížemi skončil za proslov, ve kterém vyzýval ke svobodným volbám. Z vězení vyšel 25. listopadu 1989.

"Na zdi už stály nápisy Žádáme svobodné volby. Z jednoho z bodů, za který mně zavřeli, se stal všeobecný požadavek".

Po Sametové revoluci Čarnogurský založil KDH a byl 10 let jeho předsedou. Založil také Slovensko-ruskou společnost a je členem Valdajského klubu, jehož členové se každoročně scházejí na diskusi s ruským prezidentem. Do Ruska jezdí na vědecké konference a středoevropské politiky včetně českých kritizuje za patolízalství vůči Spojeným státům.

"Ruská organizace státu je taková jaká je, ale je to díky sociálním podmínkám v té zemi. To vyžaduje pevnou vládu".

Podle Čarnogurského i Stalinovo Rusko sehrálo pozitivní roli při tvorbě československých hranic. Bez ruského vlivu by poválečná mapa nikdy takhle nevypadala.

"Dovolte mi vyslovit údiv nad tím, že Česko dělá takovou spíše protiruskou politiku. Navíc když mezi Českem a Ruskem leží dva státy Slovensko a Ukrajina. Vzdálení spojenci vás nechají na holičkách jako v minulosti Poláky."

Čarnogurský to dokumentuje i postojem Baracka Obamy, který dal k ledu protiraketovou obranu v Česku a Polsku. Opět se podle Čarnogurského ukázalo, že obě země hledaly spojence někde daleko a v každém případě proti Rusku.

"Všechny ty řeči, že základna míří proti Iránu jsou zbytečné. Rozhodující je, že Rusko to vidělo jako namířené proti sobě. Amerika vymačkala Česko jak bylo třeba - a když potřebovala zohlednit svoje zájmy, pustila Česko k vodě".

Ján Čarnogurský se narodil 1. ledna 1942 v Bratislavě. O sobě říká, že vztah k politice zdědil po svém otci Pavoľovi, který byl poslancem sněmu za Slovenského státu. Dnes Čarnogurský stojí mimo praktickou politiku, živí se advokacií a přednáší v zahraničí o střední Evropě.

Milan Kopp, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme