Velikonoce v Polsku a USA
Největší křesťanské svátky velmi intenzivně prožívají v převážně katolickém Polsku. Týden před Velikonocemi je obdobím půstu a příprav na oslavy Kristova zmrtvýchvstání. Ve Spojených státech by zase české lidové velikonoční zvyky zřejmě vyvolaly u tamních obyvatel přinejmenším rozpaky.
Polsko ctí tradice
Přípravy i samotné svátky provázejí v Polsku u nás už zapomenuté rituály, mystéria a samozřejmě charitativní akce. Více vám o tom teď poví náš zpravodaj v Polsku Martin Dorazín. Polské Velikonoce mají svou mystiku a zároveň jsou i velkou a barvitou podívanou. O Velkém pátku přitahuje množství lidí křížová cesta, doprovázená ukázkami středověkých mystérií, zobrazující poslední dny Ježíše Krista. Mystéria se tradičně inscenují v přírodě v Zebrzydovické Kalvárii nedaleko Krakova.
"Je to takové povzbuzení ducha, tato představením nám umožňují hlouběji prožít to, co se odehrálo před dvěma tisíci lety. Je to náboženské představení s uměleckými prvky. Mystéria ale už nejsou jen záležitostí Zebrzydovické Kalvárie. Stále více klášterů organizuje mystéria Kristových muk. Centrem ale zůstává naše Kalvárie," vysvětluje otec Pawel z kláštera řádu bernardýnů.
Před Velikonoční nedělí si polští věřící hromadně nechávají požehnat sváteční pokrmy - vejce, chléb, klobásy, křen a beránka. V košíku, se kterým přicházejí ke kostelům, může být ale prakticky cokoli. Na krakovském náměstí žehnal pokrmům kardinál Stanislaw Dziwisz: "Z celého srdce vám přeji, aby na vašich stolech nikdy nechyběl chléb náš vezdejší."
V Polsku proto Velikonoce provázejí četné charitativní akce. Lidé, kteří se ocitli v nouzi nebo osamění, se scházejí ke společné snídani u svátečně prostřených tabulí. Přicházejí starší ženy, které nemají děti, jsou tu lidé, o které se jejich děti nestarají, bezdomovci, mladí i staří. "Nejdůležitější možná není jídlo, ale naděje, že přijde nový začátek," říká Barbara Sadowská z nadace Barka, která v Poznani organizovala snídani pro čtyři sta lidí. Velikonoční tradice se v nejčistší podobě zachovaly v polských horách a podhůří, i když i sem pronikají moderní vlivy. Polští horalé slaví Kristovo vzkříšení petardami a ohňostrojem - zahánějí tím zlé síly. Čím více rámusu, tím lépe. Do Velikonoc proniká i politika. Primas polský kardinál Józef Glemp v televizním poselství žádal média, aby mluvila pravdu: "Média by neměla být prostředkem k falešným svědectvím proto bližním."
Kardinál Glemp vyzval k modlitbám za vládnoucí politiky: "Často si stěžujeme na politiky, ale odpovídá počet našich stížností počtu modliteb, která v jejich jménu proneseme? Buď zapomínáme na modlitby, nebo se nemodlíme dostatečně za ty, kteří na svých bedrech nesou břímě starostí o společné dobro. Přejme si, aby na té škále převážily modlitby nad nářky."
O Velikonoční neděli pak celé Polsko sledovalo první poselství papeže Benedikta XVI. a zvláště pak slova "Kristus vstal z mrtvých." Tím skončil Velký půst a začaly oslavy. "S Velkou nedělí se to má tak, že se nedělá nic," předestřel další průběh svátků jeden z návštěvníků chrámu svaté Anny ve Varšavě.
Zatímco neděli slaví většina Poláků v rodinném kruhu nebo nedělá nic, pondělí patří návštěvám vzdálenějších příbuzných a známých. Cesta za nimi se ale často mění v divoký útěk před skupinami výrostků, kteří se baví tím, že nic netušící chodce polijí vědrem studené vody. Bezbranní lidé na autobusových zastávkách už je přestávají bavit - skutečně hodnotnou trofejí se stali cyklisté: "Kdykoli se mi poštěstilo být o Velikonocích doma, vracela jsem se z tréninku úplně mokrá a nebylo to kvůli dešti. Snažím se vyhýbat zalidněným místům, ale vždycky mě někdo překvapí vědrem s vodou," popisuje své zážitky závodnice na horských kolech Maja Wloszcowska.
Zahrady Bílého domu patří o Velikonocích dětem
Amerika je z velké části křesťanská země, ale jak se dočtete v deníku našeho zpravodaje v USA Alexandra Píchy, jiná země jiný mrav.
Přiznám se, že poprvé nemám koho honit s pomlázkou. Měl jsem sice jet do Pensylvánie natáčet za českými au pair, ale raději jsme si hezké Velikonoce popřáli jen po telefonu. Američané by náš zvyk považovali za barbarský, a kdybych veřejně honil děvče se spleteným prutem, nezachránila by mě asi ani ta mašle na něm. Určitě bych skončil v okresním vězení za napadení, nemístný fyzický kontakt a možná i za harashment.
Velikonoční pondělí se tady v Americe drží tak napůl. Federální vláda se ho neodváží vyhlásit za státní svátek, co by tomu řekli třeba muslimové nebo hinduisté. Samozřejmě, že mi v čínské čistírně řekli, že košile budu mít vyžehlené právě dnes v pondělí. Ale George Bush je křesťan, a tak se na velikonoční pondělí v Bílém domě nepracuje a dokonce otevřou jeho park pro tradiční "Koulení vajíček".
Američtí prezidenti dodržují tento sympatický zvyk už déle než století. Zaměstnanci Bílého domu schovají do trávníku spoustu vajíček a děti odevšad je sem přicházejí hledat. A nebo s nimi dokonce soutěží. Pro Washington je to velká událost, v Bílém domě není žádná politika, do mnoha prostor je volný přístup, je tu spousta dětí a chodí tady velcí velikonoční zajíci a spousta pohádkových figur.
Mimochodem, když jsem své známé ujistil, že tady nikoho nebudu honit s pomlázkou nebo polévat lidi, jak to prý tady předvedli užaslým Američanům nějací Slováci, nakonec mě na Velikonoce pozvali. Obarvená vajíčka si holt podle místních tradic budu muset najít pokojnou cestou v trávě. Naše Velikonoce už tady popisuji jen ústně. Trochu nad námi kroutí hlavou. Když jsem jim ale řekl, že se u nás na Velikonoční pondělí nejde do práce, začali nám Američané i s těmi našimi pohanskými tradicemi závidět.
