Britští poslanci schválili odložení brexitu. Mayová hodlá po schválení ‚rozvodové‘ dohody odstoupit
Šéfka britské vlády Theresa Mayová ve středu řekla, že po případném schválení „rozvodové“ dohody s Evropskou unií brzy opustí premiérský post. Britští poslanci mezitím v Dolní sněmovně hlasovali o alternativních plánech odchodu Británie z Evropské unie. Žádný z návrhů ale nakonec nezískal většinu. Poslanci odhlasovali pouze souhlas s odložením brexitu, a to buď na 12. dubna nebo 22. května.
Na setkání s poslanci vládní Konzervativní strany Mayová řekla, že nebude stát v cestě touze po novém vedení při vyjednávání o budoucích vztazích Británie s EU. Britští novináři její slova interpretují tak, že pokud stávající brexitová dohoda bude Dolní sněmovnou přijata, pak ihned po 22. květnu, tedy po britském odchodu z evropského bloku, začne volba nového lídra konzervativců.
Brexit je nejvážnější krizí od roku 1939, říká bývalý šéf BBC World Service John Tusa. Zažádal o český pas
Číst článek
O tom, že premiérka konzervativním poslancům slíbí svou brzkou rezignaci výměnou za podporu dohody o brexitu britská média v posledních dnech mohutně spekulovala. Před zákonodárci ve středu Mayová neuvedla konkrétní datum svého odchodu, pouze řekla, že je připravena v čele vlády skončit „dříve, než zamýšlela, aby udělala to, co je správné pro zemi a pro stranu“.
„Vím, že je zde touha po novém přístupu a po novém vedení pro druhou fázi brexitových vyjednávání - a já tomu nebudu stát v cestě. (...) Ale musíme prosadit dohodu (o vystoupení z EU) a zajistit brexit,“ cituje z premiérčina projevu televize Sky News.
Podle britských novinářů dala Mayová jasně najevo, že pokud poslanci podpoří brexitovou dohodu, začala by na konci května volba nového lídra.
„Ale co když (dohoda) nikdy neprojde?“ ptá se na twitteru reportér Sky News Lewis Goodall. „Není to jasné,“ odpovídá hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová. Zdroj z úřadu premiérky jí údajně sdělil, že „pak by to bylo úplně o něčem jiném“.
Poslanci Konzervativní strany až do prosince nemohou Mayovou z funkce odvolat, neboť se o to neúspěšně pokusili na konci loňského roku a stranická pravidla říkají, že to opět mohou zkusit až po 12 měsících. Řada prominentních hlasů ve straně však uváděla změnu vedení jako podmínku pro podporu brexitové dohody s Bruselem. V úterý večer například tento přístup jasně formuloval exministr zahraničí a jeden z možných uchazečů o premiérský post Boris Johnson.
Jako před válkou. Britové s obavami z divokého brexitu nakupují zásoby jídla
Číst článek
Hlasování o brexitu
V dolní komoře britského parlamentu se mezitím ve středu hlasovalo o tom, zda bude brexit odložen. Dolní komora nakonec pohodlnou většinou schválila opatření, které jeho datum mění. Z původního 29. března se odsouvá na 12. duben, popřípadě 22. květen, pokud by Dolní sněmovna tento týden schválila dohodu o brexitu. Odklad brexitu podpořilo 441 poslanců, proti jich hlasovalo 105.
„Potvrzeno, brexit tento pátek nebude,“ komentoval výsledek hlasování na twitteru Matt Dathan z bulvárního listu The Sun.
Na obou termínech odkladu se minulý týden v reakci na britskou žádost shodlo zbývajících 27 členských zemí EU. Londýn původně navrhoval prodloužení vyjednávacího období do 30. června, EU27 ale schválila pouze dvouměsíční odklad do 22. května, a to pod podmínkou, že tento týden Dolní sněmovna schválí dohodu o vystoupení z unie.
Pokud k tomuto nedojde, daly zbylé unijní země Británii čas do 12. dubna, aby se rozhodla mezi brexitem bez dohody a delším prodloužením spojeným s účastí v květnových evropských volbách.
Bez shody
V parlamentu se ve středu také hlasovalo o variantách brexitu. Dolní sněmovna jako alternativu k vládnímu postoji posuzovala mimo jiné vystoupení z EU bez dohody 12. dubna, nahrazení premiérčiny dohody jakýmsi alternativním dvouletým přechodným obdobím s pokračujícím bezproblémovým obchodem mezi Británií a unijními státy nebo návrh, podle něhož by Británie setrvala v celní unii s EU.
Žádný model sice nebyl schválen, ale plán na vytvoření trvalé bezcelní zóny s EU a návrh prosazující schválení jakékoli brexitové dohody v referendu podpořilo více poslanců, než kolik jich při druhém pokusu hlasovalo pro navrhovanou premiérčinu dohodu s Bruselem.
Poslanci výjimečně rozhodovali za pomoci hlasovacích lístků a nikoli tradičním způsobem, při němž z hlavního sálu Dolní sněmovny odcházejí do jedné ze dvou místností podle toho, zda jsou „pro“, nebo „proti“.
Mezi předloženými variantami pro některé překvapivě chyběla vládní brexitová dohoda, kterou Dolní sněmovna již dvakrát velkou většinou hlasů odmítla.
