Den do hlasování. Johnson se svou brexitovou strategií hraje o vše. Co na to průzkumy a odborník?

Nadcházející parlamentní volby ve Velké Británii mají prolomit patovou situaci, kvůli které se vládě v Londýně dosud nepodařilo vyvést zemi z Evropské unie. Volební průzkumy naznačují, že konzervativci premiéra Borise Johnsona budou slavit vítězství, zda se jim podaří získat parlamentní většinu a dotáhnout brexit do konce, ale stále není jisté. Co hlasování naplánované na čtvrtek 12. prosince přinese?

Analýza Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boris Johnson ukazuje plakát k předvolební kampani | Zdroj: Reuters

Jde o první parlamentní volby za posledních téměř sto let, které se v Británii konají v prosinci. Obyvatelé ostrovního království jsou zvyklí chodit k hlasovacím urnám hlavně na jaře – v tomto ročním období se konalo přesně 11 ze 13 posledních parlamentních voleb. Nezdá se ale, že by kvůli tomu účast voličů měla utrpět výraznější ztráty. Důvod je jasný – ožehavá otázka odchodu Británie z Evropské unie.

Platí rozhodnutí většiny, myslí si podporovatel brexitu. Debaty o referendu považuje za zbytečné

Číst článek

Výsledky voleb, do kterých pravděpodobně promluví vysoká účast zejména mladých voličů, se britská veřejnost dozví v pátek 13. prosince. Kterým britským politikům přinese tento den smůlu a komu naopak štěstí, se tedy dozvíme až koncem týdne, předvolební průzkumy ale naznačují leccos už nyní.

Čtyři nové předvolební analýzy zveřejněné první prosincovou sobotu ukazují, že si britští konzervativci udržují vedení a poměrně značný náskok před opozičními labouristy – zhruba osm až 15 procentních bodů.

Aby Boris Johnson pohodlně protlačil svůj brexitový plán přes parlament, potřebuje většinu ve výši 326 mandátů. Některé průzkumy ale naznačují, že by na ni Johnson dosáhnout nemusel. V době, kdy Spojené království už čtyři roky neřeší téměř nic jiného, je totiž řada voličů stále nerozhodnuta.

Pomoc Johnsonovi

Určité rozložení sil naznačil už průzkum společnosti YouGov pro deník The Times zveřejněný na konci listopadu, podle něhož by vládní konzervativci v Dolní sněmovně získali 359 křesel, tedy pohodlnou hlasovací většinu a nejlepší výsledek od roku 1987. Opoziční labouristé Jeremyho Corbyna si s 211 mandáty naopak o 51 křesel pohoršili a dočkali se nejhorší porážky od konce druhé světové války.

Vedl Belgii, teď se stává nejmladším šéfem Evropské rady. Kdo je muž, který bude řídit summity EU?

Číst článek

Zatímco skotští nacionalisté by podle průzkumu mohli dosáhnout na 43 mandátů, tedy o osm víc než před dvěma lety, liberální demokraté mohou podle YouGov získat zhruba 13 křesel. S cílem posílit své šance liberálové v listopadu uzavřeli volební pakt s dalšími dvěma menšími stranami vystupujícími proti brexitu. K předvolebnímu taktizování se však uchylují i další strany včetně euroskeptické „Brexit Party“.

Právě nedávné rozhodnutí Strany Brexitu Nigela Farage nepostavit kandidáty ve 317 volebních obvodech, v nichž v roce 2017 zvítězili konzervativci, se zřejmě stane významnou proměnou britského volebního klání. Taktika má Konzervativní straně nalákat voliče zastávající odchod Británie z Evropské unie, kolik jich ale nakonec bude, se ukáže až po zveřejnění výsledků.

„S ohledem na to, že se Brexit Party do značné míry stáhla z volebního boje, voliči deklarují přechod zpátky ke konzervativcům, kteří mají dotažení brexitu v podstatě za jediný bod volebního programu,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Velkou Británii z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Váška, podle kterého je nicméně výsledek voleb stále otevřený.

To ostatně přiznává i Boris Johnson, který pár dní před volbami přiznal určitou nervozitu, protože i v cílové rovince „se může pořadí koní změnit“.

Faktor nevolitelnosti

I přes obavy Johnsona se zdá, že konzervativci drží v rukou klíčové trumfy. „Záleží ale samozřejmě na tom, jak budou voliči takticky hlasovat v jednotlivých volebních obvodech,“ podotýká Váška s tím, že jedinou cestou k odblokování britského parlamentu je právě Johnsonovo dosažení na parlamentní většinu.

Na stole tak stále leží dva možné scénáře. Konzervativci získají buď absolutní většinu a rychle postoupí ke druhému pokusu ratifikace dohody o vystoupení z EU, kterou s unijní sedmadvacítkou v říjnu dojednal Johnson namísto dohody předložené bývalou premiérkou Theresou Mayovou, nebo většinu nezískají. „V takovém případě by největší počet křesel měli s největší pravděpodobností konzervativci, museli by se ale opřít o hlasy další strany – zřejmě znovu o severoirské unionisty (DUP),“ říká politolog.

Zůstal bych neutrální, řekl Corbyn k otázce setrvání Británie v EU. ‚Lhostejnost,‘ kritizoval ho Johnson

Číst článek

Druhá možnost se ale podle aktuálních předvolebních průzkumů zatím jeví jako méně pravděpodobná. Je nicméně třeba připomenout, že průzkumy se do značné míry zmýlily i před dvěma lety – labouristům přisuzovaly méně, než nakonec získali. Parlamentní volby v roce 2017 tak konzervativci sice vyhráli, ale neměli dostatek hlasů na to, aby ovládli Dolní sněmovnu, a museli se spojit s DUP.

Podle Vášky se tehdy kampaň lépe podařila vůdci opozice Jeremymu Corbynovi než úřadující premiérce Therese Mayové, což labouristům velmi pomohlo.

„Rozdíl v osobním faktoru ale současná kampaň nepřináší. Corbyn nedokázal oslovit další nové voliče, kteří pro něj byli dříve připraveni hlasovat. Pro řadu voličů je principiálně nepřijatelné volit Corbyna kvůli jeho minulosti i lavírování v řadě témat. A zároveň konzervativci v čele s Johnsonem zatím neudali žádnou hrubou chybu, která by část voličů odehnala,“ vysvětluje.

Právě fakt, že je Jeremy Corbyn pro nemalou část Britů v podstatě nevolitelný, tak nahrává konzervativcům na jejich cestě získat pro sebe parlamentní většinu. Sympatizanti levého středu mu vyčítají mimo jiné to, že v otázce brexitu hraje na dvě strany. Podle Vášky je pak další věc finanční stránka velmi radikálního volebního programu labouristů, která není považována za věrohodnou.

„Pro část umírněných voličů je nicméně volba Corbyna a priori nepřijatelná kvůli jeho velmi radikální minulosti a vazbám na teroristické organizace. Řada lidí ho považuje za nevyléčeného marxistu ve stylu 80. let nebo mu jednoduše nedůvěřují,“ vysvětluje důvody Corbynovy nepopularity.

Velký kámen úrazu

Předpovědět výsledek voleb, kterým dominuje brexit, ale i otázky spojené se zdravotnictvím, ochranou klimatu nebo investicemi do dopravy a školství, je nanejvýš problematické, upozorňuje Váška. Odborník na Británii se nicméně domnívá, že konzervativci absolutní většinu těsně získají.

„V zásadě očekávám vítězství konzervativců, s náskokem před labouristy spíše menším než 10 procent a s malou, ale přeci jen absolutní většinou,“ míní politolog Univerzity Karlovy.

Politolog, který se v ruské show zastal Česka: Pro kritiky režimu je nebezpečí větší, strach ale nemám

Číst článek

Na základě výsledků se pak ukáže, která z brexitových strategií vyhraje. Zatímco premiér Johnson slibuje v případě svého úspěchu brexit na konci ledna na základě upravených podmínek dojednaných v říjnu, labouristé jeho plán odmítají a chtějí vyjednat lepší brexitovou smlouvu. O té by pak Britové měli možnost hlasovat v novém referendu, které by se uskutečnilo půl roku po volbách.

I v případě Johnsonova vítězství a získání většiny v Dolní sněmovně ale premiér stoprocentně vyhráno nemá. Podle Vášky totiž stále existuje riziko, že se premiérovi vzbouří nejradikálnější křídlo Konzervativní strany.

„Najednou by toto křídlo zjistilo, že dohoda v této podobě je v některých ohledech méně výhodná, než první verze Theresy Mayové – zejména pokud jde o postavení Severního Irska a integrity Spojeného království,“ varuje odborník s tím, že naplnění tohoto rizika je nicméně velmi nepravděpodobné, protože v případě volebního vítězství by Johnson získal velice silný mandát. Evropská unie by navíc na další přejednání dohody nekývla.

Pokud se tedy konzervativcům skutečně podaří ovládnout parlament, dojde s největší pravděpodobností k rychlé ratifikaci dohody o brexitu, která dnes leží na stole, a k následnému vystoupení Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu 2020.

Váška nicméně upozorňuje, že uskutečněním brexitu napětí nekončí. Pak přijde na řadu skutečně perné období, kdy se Londýn s Bruselem budou dohadovat o tom, jak nastavit budoucí vztahy. „Nastane rok přechodného období, na jehož konci by měly být schváleny nebo téměř připraveny dohody o budoucích vztazích. A tam bude velký kámen úrazu.“

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme