Velké uprchlické tábory by měla EU budovat mimo své území, tvrdí analýza českého výzkumného centra
Evropa by měla drtivou většinu žadatelů o azyl zadržet v uprchlických táborech mimo své území. To je jedno z řešení současné migrační krize, které v Bruselu představilo české výzkumné centrum Evropské hodnoty. Podle něj je chybou, že Česko a další země Visegrádské čtyřky dostatečně neprosazují vlastní recepty, jak v uprchlické krizi postupovat. Evropské hodnoty proto přišly s analýzou toho, jak současné situaci čelit.
„Víme, že v širokém sousedství Evropské unie jsou desítky milionů lidí, kteří si přejí se vydat na cestu do Evropské unie. A to je něco, s čím bychom měli počítat,“ řekl Českému rozhlasu Radko Hokovský, ředitel výzkumného centra Evropské hodnoty.
České výzkumné centrum Evropské hodnoty v Bruselu navrhlo řešit migrační krizi pomocí vybudování uprchlických táborů mimo Evropu. Natáčel zpravodaj Ondřej Houska
Upozorňuje, že migrační krize bude pravděpodobně pokračovat dlouhé roky a evropské země se na to musí připravit. Podle něj se teď Evropa pohybuje mezi dvěma radikálními pohledy: podle jednoho názoru by se měl kontinent zcela otevřít a přijmout všechny lidi, kteří utíkají před válkou a pronásledováním. Druhý proud by chtěl naopak zavřít dveře úplně všem a zcela se zříct zodpovědnosti pomáhat trpícím.
První bezpečná země
Hokovský zdůrazňuje, že ani jedna varianta není udržitelná: „Navrhujeme řešení střední cesty, které je založeno v zásadě na dvou hlavních věcech. Že bude Evropská unie uplatňovat princip první bezpečné země. To znamená, nárok na mezinárodní ochranu v Evropské unii budou mít jenom lidé ze zemí, pro které je Evropská unie prvním bezpečným místem, první bezpečnou zemí.“
To znamená, že by měl azyl v Evropě získat jen ten, kdo na své cestě neprošel přes jinou bezpečnou zemi. Na tomto principu je ostatně založena současná dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o zastavení migrace.
„Pak si ale musíme říct, co uděláme s těmi, kteří ochranu hledají, mají na ni z objektivních důvodů nárok, ale ne v Evropě. Potom bychom solidaritu měli projevit tak, že jim tuto ochranu poskytneme v nějakých azylových centrech, v bezpečných zónách. V místech mimo Evropskou unii, kde jim budou zajištěny důstojné podmínky pro jejich ochranu,“ doplňuje Hokovský.
'Jednat z pozice síly'
Země Evropské unie by tak měly vybudovat velké uprchlické tábory mimo Evropu. Jak ale přimět sousedy unie, aby se vznikem takových táborů na svém území souhlasily? Podle Hokovského by to měla unie vynutit kombinací masivní pomoci, diplomatického tlaku nebo tím, že podmíní rozvojovou pomoc spoluprací na řešení migrační krize.
„Myslíme si, že Evropská unie by v té situaci měla jednat sebevědomě z pozice síly. Evropská unie tu sílu má. Měla by si vytvořit tabulku všech zemí, kterých by se to týkalo, ve svém sousedství, dalších tranzitních, které by připadaly v úvahu. A přesně si říct, co od nás tyto země již dostávají, co od nás chtějí. Co jim můžeme vzít, co jim naopak můžeme dát,“ dodává Hokovský.
Česko podobné názory včetně nutnosti chránit vnější evropské hranice zdůrazňuje dlouho. Podle Hokovského mělo Česko v řadě věcí pravdu, nedokázalo ale kromě obecných tvrzení zformulovat jasný alternativní přístup k řešení migrační krize pomocí kvót.
„Domnívám se, že návrh našeho typu je něco, co vlády, třeba ze střední Evropy, měly dát dohromady již před rokem, aby to existovalo jako kompaktní návrh a alternativa k tomu, co prosazovalo Německo nebo Evropská komise,“ poznamenává Hokovský.
Vyjednání výjimky
To si myslí i europoslankyně z KDU-ČSL Michaela Šojdrová, pod jejíž záštitou Evropské hodnoty svou analýzu v Bruselu představily: „Když se podíváme na návrhy, které teď máme v Evropském parlamentu, což je ustanovení pohraniční a pobřežní stráže, tak si myslím, že to je zrovna opatření, na kterém se může shodnout.“
Radko Hokovský je přesvědčen, že pokud by zastánci povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků opět přehlasovaly jejich odpůrce, mohlo by to v Česku výrazně posílit extrémisty, kteří volají po vystoupení Česka z Evropské unie.
V takovém případě by si mělo Česko podle Evropských hodnot spolu s ostatními podobnými státy vyjednat výjimku. To znamená, aby se na něj nevztahovala společná azylová politika, a tedy i případné kvóty.
„Koneckonců Británie také přišla s tím, že její společenská debata je takového charakteru, že buďto dostaneme nějaké výjimky, nebo pravděpodobně budeme muset opustit na základě referenda Evropskou unii,“ uzavírá Hokovský. Výjimku ze společné azylové politiky má už dnes například Dánsko.
