‚Sebrali nám pasy.‘ Venezuelská vláda nepustila do země europoslance, kteří přijeli za Guaidóem

Venezuelské úřady nepustily do země skupinu europoslanců, kteří v neděli přiletěli na letiště ve městě Maiquetía na oficiální pozvání venezuelského parlamentu. Delegace, vedená španělským europoslancem Estebanem Gonzálezem Ponsem, se chtěla sejít s šéfem parlamentu Juanem Guaidóem, jehož od ledna přes 50 zemí uznalo jako dočasného prezidenta. Venezuelské ministerstvo zahraničí schůzku označilo za konspiraci a provokaci.

Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó. | Foto: Carlos Garcia Rawlins | Zdroj: Reuters

„Sebrali nám pasy a neřekli ani důvod, proč nás vyhošťují,“ postěžoval si na videu zveřejněném v neděli na sociálních sítích Pons. Dodal, že přiletěli na oficiální pozvání parlamentní komise pro zahraniční záležitosti.

Vyhněte se krvavému střetu, napsal papež Madurovi do Venezuely. Vynechal oslovení ‚prezidente‘

Číst článek

„Jsme první mezinárodní delegace, která přiletěla navštívit dočasného prezidenta Juana Guaidóa,“ dodal Pons, jehož doprovázeli nizozemská europoslankyně Esther de Langeová, Portugalec Paulo Rangel a Španělé José Salafranca, Juan Salafranca a Gabriel Mato.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza uvedl, že europoslanci byli informováni několik dní předem, že je venezuelské úřady do země nepustí. „Zamýšleli navštívit zemi s konspirativními cíli,“ uvedl Arreaza. Šlo podle něj o další provokaci Západu.

Konec autoritářství

Guaidó, který je od ledna předsedou parlamentu, se prohlásil prozatímním prezidentem během demonstrací 23. ledna. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový prezidentský mandát Nicoláse Madura s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa uznaly jako nejvyššího venezuelského představitele Spojené státy i další americké země, posléze se přidaly i státy evropské a jiné. Madura stále uznávají mimo jiné Rusko, Čína či Turecko.

Evropská unie jako celek Guaidóa výslovně neuznala, ale i ona označila loňské prezidentské volby ve Venezuele za nesvobodné. Evropský parlament ale v nezávazné rezoluci Guaidóa jako prezidenta uznal. Pons dnes zopakoval, že europoslanci podporují Guaidóa v jeho snaze ukončit Madurovu autoritářskou vládu, vytvořit přechodný kabinet a uspořádat svobodné volby.

Delegace europoslanců z Venezuely také vzkázala, že požádá Evropskou unii, aby vystoupila z mezinárodní kontaktní skupiny. Tu unie vytvořila spolu s Mexikem a Uruguayí a snaží se svobodných voleb dosáhnout prostřednictvím dialogu opozice s Madurem. Dialog ale venezuelská opozice odmítá s tím, že nejprve se musí Maduro vzdát moci.

K hranicím Venezuely dorazila humanitární pomoc. Guaidó vyzval armádu, aby pomohla s dopravou

Číst článek

Jednání opozice s autoritářskou vládou v roce 2016 zprostředkoval Vatikán, skončilo ale nezdarem. Venezuelská vláda je obviňována mimo jiné z porušování lidských práv, kvůli čemuž se několik amerických zemí i organizací obrátilo na Mezinárodní trestní soud.

Tento týden vrcholí přípravy sobotní demonstrace, na kterou se venezuelská opozice snaží svolat co nejvíce lidí se záměrem přesvědčit armádu, aby nebránila vstupu humanitární pomoci do země. Tu Madurova vláda odmítá s tím, že jde o začátek vojenské intervence USA.

Venezuelské úřady proto zvyšují přítomnost vojáků u kolumbijské hranice, u níž se v blízkosti kolumbijské Cúcuty pomoc soustředí. Maduro tvrdí, že Venezuela pomoc nepotřebuje a potraviny v humanitárních dodávkách označil za zkažené a kontaminované.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme