Guaidó vyzval k shromážděním u základen. Ve Venezuele se hraje o podporu armády
Lídr venezuelské opozice Juan Guaidó vyzval své příznivce, aby se v sobotu shromáždili u hlavních vojenských základen v zemi. Cílem demonstrací je přesvědčit armádu, aby se přidala na stranu politika uznávaného více než 50 zeměmi za prozatímního prezidenta Venezuely. Podle autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, k němuž je vedení vojska loajální, je armáda připravena na akce „zrádců a pučistů“.
V zemi stižené těžkou politickou a ekonomickou krizí se tento týden rozhořely nové násilné protesty poté, co Guaidó vyzval armádu a lid ke svržení Madurovy vlády. Při střetech demonstrantů a prorežimních sil zemřelo podle dnešního vyjádření úřadu pro lidská práva OSN pět lidí a 239 dalších bylo zraněno. Mezi mrtvými jsou i tři mladiství ve věku 15 až 16 let, uvedla mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová.
Guaidó hraje vabank. ‚Vojáci na jeho straně by mohli spustit dominový efekt,‘ říká expert o Venezuele
Číst článek
Guaidó ve čtvrtek obyvatele Venezuely vyzval k poklidným demonstracím u hlavních vojenských základen, „aby (vojáci) začali jednat v souladu s ústavou“. Předseda parlamentu ovládaného opozicí se v lednu prohlásil za prezidenta s odvoláním na ústavu, která mu tuto pravomoc dává v případě, že je prezidentem nelegitimně zvolený člověk. Maduro loni obhájil prezidentský mandát ve volbách, které byly podle jeho oponentů zmanipulované a jichž se proto opozice nezúčastnila.
„Tento boj vyhrajeme, neboť se nám podaří docílit toho, aby se zbraně neobrátily proti lidu,“ napsal ve čtvrtek na twitteru Guaidó.
Klíčová armáda
Otázka, na čí stranu se armáda připojí, je přitom klíčová. „Pokud Guaidóa armáda co nejdříve nepodpoří, bude oslaben, protože ztratí u některých důvěru,“ řekl argentinskému deníku La Nación bezpečnostní analytik Brian Fonseca z floridské univerzity.
Jenže sílu podle Fonseca ztrácí i Maduro. To se prokázalo i tím, že po Guaidóově prohlášení se celý den neukázal veřejnosti.
Posléze ale Madruo pronesl další z řady veřejných projevů před nastoupenými jednotkami v uniformách.
Šéf americké diplomacie Pompeo: Bude-li potřeba, nevylučujeme vojenský zásah ve Venezuele
Číst článek
„Ano, jsme v plném boji, musíme udržovat nejvyšší bojovou morálku, abychom odzbrojili všechny zrádce, všechny pučisty,“ prohlásil venezuelský vládce před téměř 5 tisíci vojáky shromážděnými na stěžejní caracaské základně Fort Tiuna.
„Čas pracuje pro Madura,“ řekl španělský politolog Gustavo Palomares španělské televizi RTVE s tím, že aby Guaidó uspěl, musí udržet silný tlak opozičních protestů a urychleně získat podporu armády.
Její velká část je zatím loajální Madurově režimu, mnozí ze strachu z represí. Maduro má také stále mnoho příznivců, kteří rovněž vycházejí do ulic ho podpořit.
Opoziční předák
Madurovy úřady usilují o zatčení opozičního předáka Leopolda Lópeze, který tento týden opustil domácí vězení a po krátkém vystoupení po Guaidóově boku našel s rodinou útočiště v rezidenci španělského velvyslance v Caracasu. OSN v pátek uvedla, že je tam v pozici „hosta“ a nežádá Španělsko o azyl. Madrid nehodlá vyjít vstříc venezuelskému zatykači a Lópeze v rezidenci ponechá.
Armáda jeho výzvy nevyslyšela, teď Guaidó mobilizuje Venezuelany k rozhodující generální stávce
Číst článek
Sám Lopéz také vyvíjí tlak na armádu. „Znám dobře myšlení vojáků, vím, že se cítí bezmocní, když vidí děti jíst odpadky z popelnic, když několik let chybí jejich rodinám léky,“ řekl ve čtvrtek novinářům.
Španělský ministr zahraničí Josep Borrell v pátek uvedl, že o azyl by musel López požádat přímo ve Španělsku. „Je hostem a jako host byl přijat. Nemůžeme dovolit, aby se španělská ambasáda stala centrem politických aktivit ve Venezuele,“ dodal podle agentury AP socialistický ministr bez dalších podrobností.
Situace dalšího opozičníka stíhaného Madurovým režimem je však podle OSN nejasná. Mluvčí Shamdasaniová v pátek vyzvala Caracas, aby ihned zveřejnil informace o tom, kde se nachází poslanec Gilber Caro, který byl zadržen minulý týden, a od té doby o něm nejsou zprávy. „Jeho situace nás zvláště znepokojuje, neboť čelí velkému riziku mučení nebo špatného zacházení,“ řekla mluvčí novinářům.
Jednotný postoj opozice
Guaidó na pátek svolal v celé zemi shromáždění, na nichž budou příznivci opozice probírat jednotný postoj a další postup ve snaze odstranit prezidenta, kterého označují za „uzurpátora moci“. Jejich cílem je uspořádání svobodných voleb, které má podporu desítek zemí včetně Spojených států, jejichž vláda nevyloučila možný vojenský zásah v této jihoamerické zemi.
Možná intervence Spojených států by ale mohla uškodit snahám opozice získat na svoji stranu armádu.
U velké části vojáků je totiž, stejně jako u řady Latinoameričanů, zakořeněná nevraživost vůči Spojeným států kvůli jejich intervencím v regionu v minulém století.
Podle analytiků citovaných serverem BBC by také americká intervence roztříštila koalici latinskoamerických zemí, které od ledna uznaly spolu s USA a většinou států EU, včetně Česka, Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely.
Alan McPherson z univerzity ve Filadelfii se domnívá, že USA intervencí jen hrozí, aby silněji podpořili venezuelskou opozici. Podle něj by země regionu považovaly intervenci za nelegální a situace by se jen zhoršila.
Maduro má navíc podporu Číny a Ruska, které letos poslalo do Venezuely přes stovku vojáků. Moskva varovala Washington před jakoukoli intervencí. O situaci ve Venezuele budou příští týden jednat ministři zahraničí obou zemí Mike Pompeo a Sergej Lavrov.
Jiná situace
- Protivládní protesty se konaly už několikrát po nástupu Madura do úřadu prezidenta v roce 2013. V roce 2014 jejich potlačení režimními jednotkami stálo život 43 lidí a v roce 2017 přes 150 osob.
- Zatímco dříve nebyly demonstrace úspěšné, nyní je to jiné díky sjednocené opozici pod vedením šéfa parlamentu Guaidóa.
- Situace je nyní jiná i v tom, že se prohloubila humanitární krize. Kromě nedostatku léků a potravin se zintenzivnily výpadky elektřiny a vody. Na rozdíl od dřívějška má nyní opozice též silnou podporu ze zahraničí díky uznání Guaidóa prezidentem. Stále ale nemá otevřenou podporu armády.
- Řešením je podle některých dialog, který nemusí být nutně s Madurem a který už opozice s představiteli režimu zřejmě delší dobu vede.
- Madura v posledních měsících přestali podporovat mnozí jeho dřívější spojenci, včetně důstojníků či prokurátorů. Přes tisíc vojáků emigrovalo do Kolumbie a tento týden přestal být loajální i šéf rozvědky.
- Podle Johna Boltona, bezpečnostní poradce amerického prezidenta, jednala opozice v uplynulých dnech i s venezuelským ministrem obrany Vladimirem Padrinem, předsedou nejvyššího soudu Maikelem Morenem a velitelem prezidentské gardy Ivánem Hernándezem, kteří podle Boltona souhlasili, že Maduro musí z funkce odejít.
