Guaidó hraje vabank. ‚Vojáci na jeho straně by mohli spustit dominový efekt,‘ říká expert o Venezuele
Jak je možné, že od ledna ve Venezuele prakticky platí status quo, a že Juan Guaidó i Nicolás Maduro dál koexistují vedle sebe? Podle odborníka na Latinskou Ameriku Martina Reye chrání Guaidóa před zatčením mezinárodní pozornost a nátlak. Dočasný prezident, jehož uznává i Česko, teď podle něj sází všechno, co má. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz Rey popisuje i zájmy USA, Ruska a Číny ve Venezuele.
Jak o situace ve Venezuele nejlépe mluvit? Je to revoluce, převrat či povstání?
Záleží na tom, jak chápeme Nicoláse Madura a Juana Guaidóa a jejich pozice. Pokud na to nahlížíme tak, že je Maduro u moci nelegálně, usurpuje ji, tak se nemůže jednat o puč nebo převrat, protože ten naopak udělal Maduro už na počátku ledna, když se ujmul funkce, která mu nepatří. Pokud platí tato optika, jde o snahu o návrat k ústavnosti a demokracii – tak to prezentuje opozice. To by měl být pohled i Česka, protože to Guaidóa uznalo.
Během střetů s jednotkami Madura zemřela žena. Desítky lidí jsou po demonstracích ve Venezuele zraněné
Číst článek
Pokud si myslíme, že loňské volby byly v pořádku a nevadí, že tam byly zakázané strany, někteří politici byli ve vězení, vláda je zastrašovala a došlo k volebním podvodům, tedy že je Maduro u moci legálně, tak ho někdo chce svrhnout a jde o puč. Tohle může být pohled tak trochu Ruska, Turecka, Číny, Nikaraguy, Bolívie nebo Kuby.
Co bylo důvodem aktuálních výzev Guaidóa směrem k armádě a ke generální stávce? Je si tak jistý sám sebou, tedy jeho podporou a silou opozice, nebo je v úzkých a riskuje?
Tuhle rétoriku vede dlouhodobě, protože si uvědomuje, že je armáda klíčovým hráčem. Pat ve Venezuele je v tom, že relativně úzká skupina drží moc a sílu, a proto nedochází ke změně režimu.
Guaidó nově vyzývá ke generální stávce, k té dříve nevyzýval. Chce, aby lidé zůstali v ulicích a aby došlo narůstající stávce, která vyvrcholí generální. Z mého pohledu jsou tyhle výzvy už sázkou všeho, co má, protože se už měsíce snaží o změny, ale ony úplně nepřicházejí. Došlo k dílčím změnám, ale panuje dál status quo – lidé trpí, na demonstracích jsou zatýkáni a nevypadá to, že by se na tom něco měnilo.
Zároveň se Guaidó snaží dát lidem najevo, že vede odpor a že se snaží inovovat taktiku, která dosud fungovala tak na půl. On bude samozřejmě tvrdit, že všechno běží skvěle, a že je to lepší a lepší, ale realita je taková, že mnozí by si přáli, aby to šlo rychleji.
Kam až to může zajít? Ve Venezuele se míchá i hodně zahraničních vlivů.
Obětí jsou po desítky, stovky. Spousta lidí umírá i kvůli krizi a nedostatku léků na běžné nemoci, na které by umřít nemuseli. Někteří umírají hladem… Často se ta situace pojímá jako souboj velmocí, ale to není tak úplně pravda. Dříve než se letos začalo zajímat mezinárodní společenství, krize ve Venezuele už dávno probíhala.
MARTIN REY
Absolvent MUNI, VŠE a UK. Pravidelně komentuje dění v Latinské Americe pro Českou televizi a Český rozhlas. Působil v několika státech Latinské Ameriky a do regionu se pravidelně vrací. Nejdéle pobýval ve Venezuele, na kterou se také nejvíce specializuje. (AMO)
Může současná situace eskalovat až v občanskou válku?
Dříve jsem říkal, že ne, protože není, kdo by bojoval na druhé straně. Teď jsme v úterý poprvé zažili, že se několik desítek vojáků vzbouřilo a přidalo se na stranu Juana Guaidóa. Bohužel pro opozici se nepřidali další, a to ne nutně proto, že by s režimem souhlasili – jsou zastrašováni, kontrolováni a podobně.
Revolta tedy nebyla úspěšná, ve středu vláda opět rozprášila demonstrace. Kdyby se na stranu opozice přidalo víc vojáků, mohlo by dojít k vzájemnému střetu. Mnoho komentátorů si ale myslí, že pokud se přidá na stranu opozice víc vojáků, spustí se dominový efekt a Nicolás Maduro uprchne ze země. Riziko občanské, dlouhé, vleklé partyzánské války tedy asi není na místě.
Čínská flexibilita, ruská geopolitika
O tom, že byl Maduro v úterý připravený utéct ze země, mluvil americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo. Podle něj měl Maduro připravené letadlo, ale Rusové mu nedovolili opustit zemi. Takové tvrzení odmítla Moskva i sám Maduro s tím, že jde o nesmysl a součást psychologické a informační války. Jak moc silný je ve Venezuele střet zájmů USA, Ruska a Číny?
Čína není tak výrazná, její zájem je především ekonomický. V prvních dnech a týdnech v lednu, po ustavení Guaidóa prozatímním prezidentem, kdy jeho hvězda stoupala a zdálo se, že Madurův režim rychle skončí, Čína už avizovala, že vyjednává i s opozicí a má zájem na tom, aby udržela své investice. I když Čína vyjadřovala podporu Madurovi, je velmi flexibilní a pokud by se Venezuele změnil režim, je schopná vyjednávat a obhájit si své ekonomické zájmy.
A v případě Ruska?
Rusko má kromě ekonomických zájmů i geopolitické, a je otázkou, co převáží. Jedna rovina je to, že se bude chtít co nejdéle udržet ve Venezuele a komplikovat tak Spojeným státům situaci – jako naschvál a také naznačení, že by se neměly plést do konfliktů blízko ruských hranic.
Druhá je ekonomická. Rusko má své ekonomické zájmy a stejně jako Číňané se Rusové už v lednu připravovali, že budou jednat s novou vládou. Zatím se ale zdá, že Rusko vsadilo na geopolitickou kartu a podporuje Madura u moci.
Rozhodne Washington o intervenci?
Zájem USA je jaký?
Určitě mají zájem o ekonomický vliv, stejně jako Rusko a Čína. Z mého pohledu je tam i politická rovina v tom, že Donald Trump nebyl moc úspěšný v jiných vyjednávání na mezinárodním poli, například se Severní Koreou, blíží se volby, on chce politické body a Venezuelu vidí, nebo aspoň viděl, jako snadnou možnost body získat. Situaci má jednoduší o to, že v tomhle tématu mu demokraté nejsou opozicí.
Šéf americké diplomacie Pompeo: Bude-li potřeba, nevylučujeme vojenský zásah ve Venezuele
Číst článek
Dá se očekávat ze strany Američanů i vojenský zásah?
Těžko říct, ale vzhledem k tomu, že se situace nehnula z toho patu - byť tam jsou signály, že se situace ve Venezuele vyřeší sama -, myslím si, že je vojenská intervence poměrně daleko ať už je ze Spojených států, nebo Brazílie. Půjde spíš o diplomatický tlak a sankce.
Jak je vlastně ta několikaměsíční koexistence Madura a Guaidóa možná? Maduro nenechal Guaidóa zatknout, zároveň nebyl Maduro odstraněn… Jak obě strany mohou fungovat?
Z mého pohledu nebyl Guaidó zatčen díky mezinárodní pozornosti. Režim to považuje za příliš velké riziko, které by ho mohlo ohrozit na existenci. Loni byli zatčení mnozí poličtí vůdci, i velmi vysocí, a jsou ve vězeních drženi bez udání důvodu nebo se o nich neví.
Růst Guaidóovy hvězdy byl pro Madurův režim překvapením, on nebyl tak známý, ale najednou se stal předsedou parlamentu a velmi rychle došlo k tomu, že se ujal funkce dočasného prezidenta, a oni na něj neměli přichystané to, co měli na jiné politiky – tedy léčky, konspirace. Pak už nebylo pro režim možné Guaidóa kvůli jeho popularitě zatknout.
Svět také sleduje Venezuelu více než dříve a velmi varuje, že pokud se něco stane lídrovi opozice a dočasnému prezidentovi, bude následovat adekvátní reakce. Režim ale neustále testuje situaci: co se stane, když zatknou Guaidóova spolupracovníka, co se stane, když dělá nátlak na jeho rodinu, nebo mu omezí pohyb po zemi. Když budou mít pocit, že už na Gauidóa není upřena taková pozornost, možná se uchýlí i k jeho zatčení.
