Guaidó se vrací do Venezuely, hrozí mu zatčení. ‚Nemůže si jen tak odejít a zase přijít,‘ tvrdí Maduro
Venezuelu čekají další protivládní demonstrace svolané šéfem parlamentu Juanem Guaidóem, který se po více než týdnu vrací z cesty po okolních zemích, kde sbíral podporu jako prozatímní prezident. S napětím se čeká, zda režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura opozičního lídra zatkne, či zda ho vůbec vpustí do země. Zatímco opozice vyzývá k protestům za svobodné volby, Maduro pokračuje v kampani, v níž Venezuelanům vykresluje světlé zítřky.
„Karneval jde velmi dobře, mám pozitivní zprávy, náš národ se ve všech koutech země raduje,“ napsal v neděli na twitteru Maduro. „V listopadu 2020 nadělíme lidu Venezuely a mezinárodnímu turismu dva skvělé hotely,“ napsal Maduro na twitteru v sobotu poté, co navštívil výstavbu hotelového komplexu ve státě Vargas.
Kritici Madurova režimu, který je obviňován z porušování lidských práv i ze zodpovědnosti za hlubokou ekonomickou krizi, v pondělí s napětím očekávají návrat opozičního lídra Guaidóa.
Deportace za nepříjemné otázky. Venezuela zadržela během rozhovoru s Madurem americké novináře
Číst článek
Ten odjel předminulý pátek do Kolumbie, odkud měla být následující den dopravena do Venezuely humanitární pomoc. Tomu ale uzavřením hranic a vysláním armády na hranice zabránil Maduro, který pomoc označuje za intervenci USA a Kolumbie a za jejich snahu ho svrhnout. Při střetech na hranicích 23. února zemřelo nejméně sedm lidí.
„Nemůže si jen tak odejít a zase přijít… justice mu zakázala opustit zemi a já zákony respektuji,“ řekl nedávno novinářům Maduro s odkazem na předběžné opatření, které soud vydal koncem ledna a jímž na žádost prokurátora obstavil Guaidóovi účty a zakázal mu vycestovat ze země.
Podle expertů, které v pondělí citoval server BBC Mundo, by ale Madurovi uškodilo, kdyby Guaidóa zatkl. Opozičního lídra už totiž uznalo za prozatímního prezidenta přes 50 zemí, včetně USA. Jeho zatčením by Maduro ještě zvýšil napětí v ústavní krizi, která vyvrcholila v lednu, kdy se Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co parlament neuznal nový Madurův mandát s tím, že nevzešel ze svobodných voleb.
Ústavní krize
Ústavní krize ale ve Venezuele trvá už od roku 2016, kdy Maduro po porážce své strany v parlamentních volbách začal s pomocí nejvyššího soudu označovat za nelegitimní veškerou legislativu přijatou parlamentem.
„Pokud se režim odváží mě zatknout, bude to jedna z posledních chyb, kterých se dopustí,“ uvedl na twitteru v neděli Guaidó s tím, že je připraven plán na další postup v případě jeho zatčení. Podporu má od řady zemí regionu i od nejvýraznějšího spojence USA.
‚Všechny možnosti jsou na stole,‘ Americký viceprezident vyzval k tvrdšímu přístupu vůči Madurovi
Číst článek
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton v neděli zdůraznil, že Washington i mezinárodní společenství odpoví jasně a důrazně na jakýkoli pokus zabránit Guaidóovi v bezpečném návratu do země. Návrat je očekáván kolem 11.00 místního času (16.00 SEČ).
Podle nedávného průzkumu soukromé společnosti Datanálisis má Maduro podporu asi 20 až 30 procent obyvatel, včetně vedení armády i řady vojáků. Právě armáda je pro změnu režimu klíčová.
Opozici se jí ale zatím nepodařilo přesvědčit, aby se přidala na její stranu, ač vojákům i státním úředníkům nabídla amnestii v případě, že jí pomůžou obnovit v zemi demokracii. Nicméně za poslední necelé dva týdny uprchlo za hranice, většinou do Kolumbie, už přes 700 vojáků.
