Švédsko 2:5 Česko

Venezuelská opozice vybrala kandidáta na prezidenta. Proti Madurovi postaví diplomata Gonzáleze

Venezuelská opozice v pátek večer oznámila společného kandidáta do prezidentských voleb, které se v této jihoamerické zemi konají 28. července. Stal se jím kariérní diplomat Edmundo González, který tak bude ve volbách hlavním soupeřem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, jenž se chystá obhajovat už třetí mandát. Informoval o tom v sobotu server BBC Mundo.

Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Edmundo González

Edmundo González Urrutia podle deníku El País začínal jako diplomat koncem 70. let na ambasádě ve Spojených státech | Zdroj: Profimedia

„Od teď se musíme všichni, kdo chceme změnu v naší zemi, spojit. Brzy zveřejníme základní linie kampaně, která bude vítězná,“ řekl Omar Barboza, výkonný šéf největší opoziční aliance Jednotná demokratická platforma (PUD).

‚Maduro nám nemůže vybírat kandidáta.‘ Venezuelská opoziční politička burcuje k protestům

Číst článek

Oznámil také, že opoziční politik Manuel Rosales, guvernér venezuelského státu Zulia, který se koncem března registroval jako prezidentský kandidát jedné ze stran PUD, se kandidatury vzdá a podpoří Gonzáleze.

Čtyřiasedmdesátiletého Gonzáleze strana zaregistrovala koncem března provizorně a do soboty se podle volebních pravidel mohla rozhodnout pro změnu.

PUD se snažila původně do voleb vyslat svou šéfku Maríu Corinu Machadovou, která v říjnu vyhrála opoziční primárky. Nejvyšší soud jí ale v lednu potvrdil zákaz ucházet se 15 let o veřejné funkce, který má od loňska a který opozice považuje za politicky motivovaný. Zákaz výkonu veřejných funkcí dostali za Madurovy vlády i další opoziční lídři v zemi.

Opozice se snažila místo Machadové na poslední chvíli v březnu zaregistrovat osmdesátiletou historičku Corinu Yorisovou, která mohla být jedinou ženou mezi prezidentskými kandidáty. I jí režim registraci znemožnil.

Edmundo González Urrutia podle deníku El País začínal jako diplomat koncem 70. let na ambasádě ve Spojených státech. V letech 1991 až 1993 byl velvyslancem Venezuely v Alžírsku a od roku 1999 byl velvyslancem v Argentině v prvních letech vlády prezidenta Huga Cháveze. Diplomatickou službu skončil v roce 2002, kdy po vlně protivládních demonstrací a stávek armáda Cháveze sesadila. Po dvou dnech ho ale jeho příznivci dostali zpět do úřadu.

Madurův režim neumožnil registraci kandidátky největší opoziční aliance. Sabotáž vlády, tvrdí

Číst článek

Nyní jedenašedesátiletý Maduro, někdejší řidič autobusu caracaské MHD, se k moci dostal v roce 2013 díky tomu, že si ho před smrtí v roce 2013 vybral za svého nástupce Chávez. Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich emigrovala, aby neskončila ve vězení.

Poslední prezidentské volby se ve Venezuele konaly v roce 2018, ale velká část opozice je bojkotovala jako nedemokratické. Proto také v lednu 2019 parlament, ovládaný tehdy opozicí, neuznal nový Madurův mandát a stanovil jako prozatímního prezidenta svého tehdejšího předsedu Juana Guaidóa.

Guaidóa byl pak tři roky opozicí i řadou států uznáván za prozatímní hlavu Venezuely s nadějí, že se mu podaří přimět Madura k odstoupení a svobodným volbám. Jelikož se mu to ale nedařilo, venezuelská opozice, kterou Guaidó načas nebývale sjednotil, se nakonec opět rozklížila a opoziční sněm loni v lednu Guaidóovu vládu odvolal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme