Maduro tvrdí, že ho chtěla zlikvidovat skupina pučistů. ‚Výmysly,‘ reaguje lídr opozice Guaidó
Venezuelské bezpečnostní složky věrné prezidentovi Nicolás Madurovi údajně zmařily pokus o převrat. Cílem pučistů prý bylo Madura a jeho blízké spolupracovníky zavraždit a do čela Venezuely dosadit nového prezidenta. Maduro ze zosnování převratu obvinil opozici v čele s předsedou parlamentu Juanem Guaidóem. Ten ale tvrdí, že Maduro si celý převrat vymyslel, aby v zemi vyvolat atmosféru strachu.
Před plánovaným pučem nejprve podle televize Al-Džazíra varoval Madurův mluvčí Jorge Rodrigez. Oznámil, že skupina policistů a vojáků, většina z nich ve výslužbě, chtějí vyhodit do povětří vládní budovu, zabrat letiště v Caracasu a vyplenit centrální banku.
Pučisté ze zahraničí
Pučisté podle Madurova tvrzení plánovali ukrást helikoptéru a s ní osvobodit dlouholetého vězně ministra obrany z dob Chávezova režimu Raula Baduela. Toho pak chtěli dosadit do prezidentského úřadu.
Lídra opozice Juana Guaidóa, kterého za prezidenta uznává přes 50 států, prý pučisté chtěli z venezuelské politiky vytlačit.
Pětice evropských států chce sankce proti Madurovi a jeho okolí. Hlavně kvůli zatýkání venezuelské opozice
Číst článek
Jak na webu píše americká stanice CNBC, Nicolás Maduro v televizním přenosu oznámil, že úřady „odhalily a zatkly skupinu teroristů“, kteří převrat plánovali.
Primárním cílem pučistů prý byla budova tajné služby Sebin. Podle Madura jde o fašisty a kriminálníky a úřady proti nim mají jasné důkazy. Za přípravou puče stáli představitelé Chile, Kolumbie, Spojených států a na rozdíl od předchozího tvrzení mluvčího obvinil Maduro i představitele opozice Guaidóa.
Podle něj jde o vymyšlený příběh, který je založený na vynucených svědectvích. Má prý v zemi vyvolat pocit ohrožení. Guaidó se v lednu na základě ústavy prohlásil za prozatímního prezidenta a usiluje o změnu režimu a vyhlášení nových, férových voleb.
V dubnu se Guaidó pokusil vyvolat protirežimní povstání. Vyzval Venezuelce k demonstracím a ozbrojené složky, aby Madurovi vypověděly poslušnost. Většina armády ale zůstala dosavadnímu vládci země věrná. Od té doby žádný velký pokus o změnu nepřišel.
Tři možnosti
Guaidó, který je pro víc než padesátku států prozatímní prezident země, zůstává ve Venezuele. Co chystá, tají, britské stanici BBC ale prozradil, jaké cesty ke změně režimu se nabízejí. Nevyloučil ani vojenský převrat.
„Jsou tři způsoby, jak vyřešit venezuelský konflikt. Zaprvé svobodné volby. To bychom si všichni přáli. Zadruhé svého druhu předání moci, tak jako v roce 1958, kdy byl diktátor svržen a pak devět měsíců vládla armáda, která připravila opravdu svobodné volby. A pak je tu třetí cesta. Pokud bude vláda pokračovat v utlačování a zabíjení mladých lidí, je tu možnost použití síly,“ vypočítal.
Z Venezuely utekly už čtyři miliony lidí, uvedla OSN a vyzvala k mezinárodní pomoci
Číst článek
Opoziční lídr stále věří, že změna nastane. To, že si někteří komentátoři myslí, že opozice ztrácí vítr z plachet, ho neznepokojuje.
Ve Spojených státech se objevili někteří noví aktéři, kteří tvrdí, že mají k dění ve Venezuele co říct. Do Washingtonu dorazil například bývalý politický vězeň venezuelského režimu, kterého nechal zatknout ještě prezident Hugo Chávez.
Iván Simonovis byl za mřížemi devět let. Jeho propuštění v květnu zařídil Juan Guaidó a jemu věrní členové armády. Teď Simonovis podle španělského listu El País chce ve Spojených státech předložit svědectví o kriminálních praktikách Madurovy vlády a spolupracovat s administrativou prezidenta Donalda Trumpa.
Ve Washingtonu je údajně i bývalý šéf venezuelské tajné policie Sebin, generál Cristopher Figuera, který se ke Guaidóovi přidal v dubnu. Potvrdil to velvyslanec venezuelské opozice v USA.
