Turecko zprostředkovalo jednání venezuelské prezidenta Madura s částí opozice

K omilostnění více než stovky politických vězňů, které v pondělí překvapivě oznámil venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro, přispěla jednání části opozice s vládou zprostředkovaná Tureckem, spojencem Madurova režimu. Oznámil to v úterý na twitteru turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu a nepopřel to ani významný lídr opozice Henrique Capriles, který se jednání podle Ankary účastnil.

Tento článek je více než rok starý.

Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Venezuelský prezident Nicolás Maduro

Venezuelský prezident Nicolás Maduro udělil milost 110 vězňům, včetně 25 opozičních poslanců, kteří uznávají Juana Guaidóa jako prezidenta | Foto: Fausto Torrealba | Zdroj: Reuters

Podle expertů citovaných španělskými deníky La Vanguardia a El País jde o další ránu pro lídra opozice Juana Guaidóa, jemuž se loni začátkem roku podařilo rozklíženou venezuelskou opozici na čas sjednotit.

„S Číňany, Rusy, Evropany, budeme mluvit s kýmkoli, bude-li to nutné pro to, abychom vyvedli Venezuelany z této krize,“ napsal Capriles (48) v noci na středu na twitteru a připojil k tomu fotku, na níž si podávají ruce prezidenti USA a Turecka Donald Trump a Recep Tayyip Erdogan.

„Mým jediným cílem je chránit Venezuelany a dosáhnout svobody pro Venezuelu,“ dodal Capriles, který má od roku 2017 na 15 let soudně zakázáno kandidovat ve volbách. Tento bývalý guvernér státu Miranda se dvakrát ucházel o úřad prezidenta a v roce 2013 ho Maduro ve volbách jen těsně porazil.

Krátce před Caprilesovým tweetem vydal prohlášení Juan Guaidó, který se loni v lednu z pozice šéfa opozicí ovládaného parlamentu prohlásil prozatímním prezidentem. Za hlavu Venezuely ho uznalo už na 60 zemí v čele s USA. Guaidó (37) nynější milost pro vězně přivítal, odsoudil ale jednání Caprilese s Madurem, která se podle něj uskutečnila za jeho zády. I Guaidó loni se zástupci Madurovy vlády jednal ve snaze dosáhnout demokratických prezidentských voleb, rozhovory zprostředkované Norskem ale ztroskotaly.

„Proč tohle diktatura dělá? Osvobodili je, aby legitimizovali nynější manévry,“ uvedl Guaidó s odkazem na Madurovy kroky před prosincovými parlamentními volbami. Madurovi nakloněný nejvyšší soud totiž v předchozích měsících mimo jiné jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament, a dosadil do desítky opozičních stran Madurovi nakloněné politiky.

Dvacet let za invazi, která měla svrhnout Madura. Soud ve Venezuele poslal do vězení dva Američany

Číst článek

Začátkem srpna oznámilo 27 stran bojkot prosincových voleb, protože je nepovažuje za demokratické. K tomuto názoru se připojila i EU. Pondělní vyhlášení „milosti“ pro vězně přivítal šéf unijní diplomacie Josep Borrell i vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Podle amerického ministerstva zahraničí by se ale „obnovení ústavních práv, která byla porušena, nemělo tleskat“. USA také vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění i ostatních politických vězňů, jichž je ve Venezuele stále ještě nejméně 250.

Turecký ministr zahraničí Çavusoglu, který byl ve Venezuele na návštěvě minulý měsíc, v pondělí na twitteru uvedl, že jednání Caprilese a dalšího opozičního lídra Stalina Gonzáleze s Madurovou vládou se uskutečnilo „díky úsilí jeho země ve spolupráci s EU“. To ale podle médií není potvrzeno.

Maduro udělil milost 110 vězňům, včetně 25 opozičních poslanců, kteří uznávají Guaidóa jako prezidenta. Asi pět desítek amnestovaných bylo v domácím vězení, žije v exilu nebo má azyl na ambasádách ve Venezuele. Milost se netýká některých významných opozičních lídrů, například Leopolda Lópeze, který žije na některé z ambasád, ani Julia Borgese v exilu v Kolumbii ani Guaidóa, který čelí rovněž několika obviněním.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme