Venezuelské volby vyhrála opozice. V parlamentu bude mít ústavní většinu

Po více než 16 letech končí ve venezuelském parlamentu hegemonie vládní socialistické strany. Demokratická opozice ve Venezuele ohlásila, že v nedělních volbách získala dvoutřetinovou většinu v parlamentu, která je nezbytná k ústavním změnám. Volební hlasy z elektronických uren se sčítaly déle, než je obvyklé, volby se ale obešly bez větších komplikací. Hlas vhodilo do urny přes 74 procent voličů, to je nejvíce od zrušení volební povinnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z kandidátů venezuelské koalice MUD Julio Borges | Foto: Reuters

Podle agentury AP totiž někteří soudí, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi Nicolásu Madurovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce Hugo Chávez. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.

Opoziční koalice, která podle zatím neúplných výsledků získala nejméně 99 ze 167 parlamentních křesel, by ráda mimo jiné prosadila vyhlášení referenda v roce 2016 za odvolání Madura. Tomu končí mandát v roce 2019.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výsledcích voleb ve Venezuele mluvil jihoamerický zpravodaj ČRo David Koubek

Opozice také může přijmout zákony o amnestii a pokusit se dostat z vězení opoziční vůdce, které považuje za politické vězně, třeba Leopolda Lópeze.

Maduro a jeho socialisté mají stále v rukou klíčové instituce v zemi, ovládají justici, nejrůznější úřady, a určitě si budou chtít ponechat kontrolu nad státními médii. Zatím mají socialisté jistých 46 mandátů, zbývá rozdělit 22 křesel.

Úspěšná ale může být pouze v případě, že získá dvoutřetinovou většinu. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu.

'Dočasné vítězství?'

Po oznámení výsledků v ulicích venezuelské metropole Caracasu propukly oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro podle agentury Reuters rychle uznal porážku. Prohlásil, že zvítězila ústava a demokracie. Zároveň ale prohlásil, že nevyhrála opozice, ale kontrarevoluce.

„Jsme tu, se svou morálkou a etikou, abychom uznali tyto nepříznivé výsledky,“ řekl Maduro v projevu k národu.

Stůl demokratické jednoty (Mesa de la Unidad Democrática, MUD), též jednoduše Jednota (Unidad) je koalice více než dvaceti venezuelských stran, které mají hlavní společný cíl - svrhnout chavismus. Ten nyní představuje prezident Nicolás Maduro.
- Koalice se zformovala v roce 2008, tehdy proti prezidentovi Hugovi Chávezovi.
- Tvoří ji strany nejrůznější orientace - levicové (například Demokratická akce, Aliance statečného lidu, Radikální příčina či Vůle lidu), ale i křesťanskodemokratické či liberální, jako například Projekt Venezuela či Nejdříve spravedlnost.
- V předchozích parlamentních volbách získala MUD asi 47 procent hlasů, ale jen 64 křesel v parlamentu.

Maduro tak v neděli zmírnil svou rétoriku. V minulých týdnech totiž vyzýval své příznivce, aby vyšli do ulic bránit Chávezův odkaz.

Opozice společně s kapitalisty podle něj vede ekonomickou válku proti projektu takzvané socialistické revoluce. Boj údajně podporuje ještě jakási osa zla Washington-Bogota-Madrid. V dramatickém vystoupení v televizi Maduro také řekl, že to je pouze dočasné vítězství.

Jako začátek změny, kterou si přejí Venezuelané, označil výsledky tajemník sjednocené opozice Jesús Torrealba.

O tom svědčí i výjimečná účast přes 74 procent, která je nejvyšší od 90. let, kdy přestalo být hlasování ve volbách povinné.

Venezuelané podle agentury AP chtějí konečně zúčtovat s Madurovou vládou, která zemi s největšími prokázanými zásobami ropy na světě přivedla do hluboké krize. Obyvatelé trpí nedostatkem všeho, včetně základních potravin. Inflace se blíží ke 200 procentům.

Podle průzkumů firmy Datanalisis stráví lidé průměrně pět hodin týdně ve frontách a pro základní potraviny musejí obejít čtyři obchody.

Podle odhadů MMF a Světové banky se letos hospodářství propadne o 10 procent, příští rok o 6 procent. Nezaměstnanost má přesáhnout příští rok 18 procent.

Soumrak jihoamerické levice

Výsledek nedělních voleb je též těžkou ranou pro latinskoamerickou levici a signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez.

Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmena Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.

ČTK, David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme