Venezuelský prezident svolá ústavodárné shromáždění. 'Maskuje státní převrat,' varuje opozice
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v úterý podepsal dekret o svolání ústavodárného shromáždění, které by mohlo přepsat základní zákon země. Opozice ale burcuje k odporu proti záměru šéfa státu. Podezírá ho, že chystá obrovský podvod, aby se udržel u moci. Maduro podle zpravodajské agentury AP neupřesnil, jakým způsobem bude shromáždění vytvořeno a kdy by se mohlo sejít. Zdůraznil nicméně, že rozhodovat budou pracující, a ne politické strany.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v pondělí na prvomájové manifestaci popsal, že z 500 členů ústavodárného shromáždění má asi 200 až 250 volit přímo dělnická třída a další části společnosti, například zdravotně postižení, zbytek má být zvolen podle územního principu.
Ústavodárné shromáždění
Ústavodárné shromáždění v roce 1999 úspěšně použil Madurův předchůdce Hugo Chávez. Jeho přívrženci shromáždění skutečně ovládli, byli však zvoleni v celostátních volbách, tedy nikoliv způsobem, o jakém mluvil současný venezuelský prezident Maduro.
„Nechci občanskou válku," řekl na manifestaci Maduro. „Svolávám skutečnou ústavní moc, abychom dosáhli míru, který republika potřebuje, a porazili fašistický převrat a aby lid dosáhl klidu, harmonie a opravdového národního dialogu," dodal a vybídl své přívržence chystat se na „veliké vítězství".
Vůdce opozice Henrique Capriles vyzval národ, aby vyšel do ulic a zabránil „diktátorovi Madurovi" a jeho klice „spáchat ústavní podvod".
„Maduro chystá podfuk, aby se vyhnul všeobecným, přímým a tajným volbám, zatímco lid v ulicích požaduje respektovat ústavu. Maduro nesvolává ústavodárné shromáždění, o kterém pojednává ústava, ale maskuje probíhající státní převrat proti demokracii," prohlásil předseda parlamentu Julio Borges.
Nepokoje jsou nejhorší od roku 2014
Venezuelou několik týdnů otřásají rozsáhlé demonstrace. Nepokoje vypukly poté, co se nejvyšší soud na konci března rozhodl převzít pravomoci parlamentu, který kontroluje opozice. Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil, protesty ale pokračují.
Střety s policií během protivládních demonstrací za Madurovo odstoupení si od počátku dubna vyžádaly téměř tři desítky mrtvých, asi 400 zraněných a asi 1600 lidí bylo zatčeno.
Opozice požaduje vypsání předčasných voleb, zatímco Maduro své odpůrce viní z organizace puče. Předseda parlamentu Borges již dříve uvedl, že hlavním cílem opozice je, aby vláda dodržovala ústavu. Tohoto požadavku se prý nevzdá.
Prezident Maduro ale z nepokojů viní najaté skupiny a gangy. Jeho vláda podle něj pracuje na tom, aby situaci získala pod kontrolu. Opozice zase obviňuje z násilí Madurovy ozbrojené stoupence.
Demonstrace pokračovaly i v pondělí. V Caracasu pořádkové síly použily slzný plyn, zatímco demonstranti odpovídali házením kamení a dav skandoval: „Svobodu, svobodu!". Potyčky si podle radnice vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, z nichž tři byli postřeleni.
Současné nepokoje ve Venezuele jsou nejhorší od roku 2014. Tehdy při několikaměsíčních protestech proti Madurovi přišlo o život 43 lidí.
