Jourová k balíčku na ochranu demokracie: Chceme mít celoevropský přehled, kdo je kým ovlivňován

Evropská komise má před sebou už jen rok, což znamená poslední šanci protlačit unijním legislativním kolečkem své návrhy. Co nestihne předložit do léta, bude mít jen malou šanci na schválení. Mezi napjatě očekávanými návrhy je i balíček na ochranu demokracie. Ten připravuje tým místopředsedkyně Věry Jourové. „Nechceme nikomu dávat nálepku, ale chceme, aby veřejnost věděla, kdo pracuje na jakých zakázkách,“ popsala v podcastu Bruselské chlebíčky.

Bruselské chlebíčky Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdo, co a za kolik? Jourová si chce posvítit na financování neziskovek či univerzit cizími státy

Kdo, co a za kolik? Jourová si chce posvítit na financování neziskovek či univerzit cizími státy | Zdroj: Český rozhlas

Proč zrovna teď potřebujeme speciální legislativu na ochranu demokracie? Je demokracie ve státech Evropské unie ohrožena?
Demokracie je momentálně ohrožena všude na světě, protože vidíme veliké tlaky ze strany různých autokracií a diktatur vůči demokraciím. To, proč budu navrhovat zákon, který by měl ochránit Evropskou unii proti vlivům zvenčí, které by mohly narušovat demokracii, tak takový zákon mají Spojené státy, Austrálie, pracují na něm ve Velké Británii, v Kanadě. Dá se říct, že brzo by byla Unie jediným demokratickým kontinentem, který by si svou demokracii nechránil proti těm vnějším vlivům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý díl Bruselských chlebíčků

Váš tým legislativu na ochranu demokracie dolaďuje. Ale už teď víme, že tím hlavním cílem by mělo být přimět nevládní organizace nebo třeba univerzity v členských státech zveřejňovat jakékoliv své financování, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Pojďme si nejdřív ujasnit, na koho by se to vlastně mohlo vztahovat. Kdo všechno by měl tuto povinnost zveřejňovat to své financování?
Povinnost připadne těm, kteří fungují na evropském trhu a kteří získávají zakázky, kontrakty na různé typy služeb od cizích států, a to přímo od států nebo státních organizací, nikoliv od kohokoliv ze zahraničí. Takže už tady můžu vlastně snížit určitou míru nervozity tím, že to není od kohokoliv.

Je to od států a od státních institucí a bude se to týkat organizací a institucí, které operují na evropském trhu. Takže může se to týkat i neziskových organizací, ale i právních firem, škol, lobbistických agentur, může se to týkat svým způsobem i médií.

‚Transparentnost, ne utlačování.‘ Zahraniční vlivy v Unii má nasvítit balíček na ochranu demokracie

Číst článek

Jde o to, aby se dostala na veřejnost informace: kdo pracuje na čem pro cizí státy. Což samo o sobě nemusí být nic špatného. Nechceme nikoho stigmatizovat, nechceme nikomu dávat nálepku, ale chceme, aby veřejnost věděla a abychom věděli, kdo pracuje na jakých zakázkách a třeba jaký lobbing k nám probíhá v Evropě.

Státní intervence

Zmínila jste, že by se to týkalo pouze financování z veřejných nebo státních zdrojů.
Od států, ano.

V Česku nedávno se objevila kauza, že Radio Hey je dlouhodobě financované Čínou. Toto by byl zrovna příklad, kdy by rádio mělo povinnost zveřejnit zdroje svého financování?
Takhle na první poslech mi to tak připadá, že ano. Záleží na tom, aby ten, kdo přijímá takovou zakázku, aby si ověřil, od koho ji přijímá. A pokud je to jasné, že je to stát nebo nějaká státní organizace, tak na něj připadne povinnost jednou za rok zveřejnit, jaké to byly peníze, na jaké typy kontraktů, a když jsou to organizace, které působí v několika státech, mohou tak učinit jenom v jednom státě.

‚Čin proti národní bezpečnosti‘. Čína za posledních pět let stíhala o osm milionů lidí více než dříve

Číst článek

Je tam ještě řada detailů, které vlastně zaručují, aby ti, kteří budou přiznávat takovéto kontrakty, nebyli nějakým způsobem postihováni. Dáváme tam zákaz členským státům jít za rámec toho, jak je to v té směrnici. Takže myslím, že se snažíme legislativu, kterou považujeme za nezbytnou, udělat tak, aby byla zároveň přiměřena.

Bude se tato povinnost stahovat i na jednotlivce, například na jednotlivé lobbisty?
Pokud budou takovýto jednotlivci operovat na evropském trhu a mít takové kontrakty, tak ano.

Takže mohu si to představit tak, že já jako soukromá osoba – novinářka, bych si v budoucnu mohla v nějakém rejstříku vyhledat všechny subjekty působící v České republice, které mají nějaké financování od státních subjektů ze zahraničí, například z Číny nebo z Ruska, když tedy zmíním dvě nejkontroverznější země.
Přesně tak. A vy se budete moci podívat jednak do rejstříku v jedné zemi, ale zároveň bych chtěla dosáhnout toho, abychom měli přehled celoevropský. To znamená, aby se v nějakém systému sčítaly kontrakty, které budou mít byznys v několika zemích. Ale vy jako novinářka samozřejmě můžete mít na tom legitimní zájem vědět, kdo je kým ovlivňován, kdo dělá jaký servis a za jakým účelem.

Administrativní sankce

Mohla by Evropská unie, potažmo tedy členské státy, toto cizí financování v některých rizikových případech třeba i zatrhnout, nebo organizace, univerzity nějakým způsobem postihnout?
V žádném případě tam není taková možnost. Není tam ani sankce typu, jako ji mají třeba v australském nebo v americkém zákoně, protože tyto zákony tam spadají do režimu trestního práva. Dáváme tam jedinou sankci za neregistraci, respektive neuvedení pravdivých údajů. Bude to administrativní sankce.

Unie chce sjednotit tresty za uplácení. Korupčníci teď můžou v různých zemích dostat půl roku i patnáct let

Číst článek

Co to znamená?
Bude to sankce nikoli v režimu trestního práva a bude to sankce finanční. Není tam předjímáno, že by byla ta instituce zakázaná.

Je to ale zase nutno vidět v kontextu členských států, protože v momentu, kdy tohle prosadíme a bude tady velká a nová znalost toho, kdo vlastně dělá jaký servis kterému státu, tak potom mohou reagovat státní orgány, třeba bezpečnostní orgány na některá zvýšená rizika, pokud budou na území toho státu fungovat peníze z třetích zemí, které nemají dobré úmysly. To už potom bude na členských státech, aby si to vyhodnotily.

Děje se to podle vás často? Proč je vůbec nutné kontrolovat zdroje financování všech těchto subjektů? Má Evropská komise podezření, že třeba narůstají možné rizikové zdroje financování v členských státech?
Máme zmapovány některé případy, kdy sem jdou peníze ze zemí, které nemají dobré úmysly. Ale máme velice sporadické informace a to je právě kámen úrazu. Je podezření, že vnější vlivy a vnější i negativní tlaky narůstají. Bereme tyto informace trošku i právě od států, které už mají ty zákony, jako je Amerika nebo Austrálie, kde se ten trend zvyšuje.

Nemáme pochybnost, že se to týká i Evropy. Zkrátka, myslíme si, že ten problém je čím dál vážnější, ale nemáme data. Je to trochu začarovaný kruh. Nemáme data, protože nemáme transparentnost, nemáme informace o tom, kdo dělá jaké služby a za kolik.

‚Nekádrujeme‘

Zmínila jste „rizikové státy“, já jsem předtím jmenovala Rusko a Čínu. Bavíme se hlavně o nich, nebo ta rizika pochází i z jiných koutů světa?
Bavíme se hlavně o Rusku a o Číně, bavíme se o Íránu, Kataru, mohla bych pokračovat.

Ale je pravda, že diplomatické kruhy hodně nechtějí – myslím i naši kolegové, kteří dělají diplomacii – abychom do tohoto zákona dávali nějaký černý seznam, nějaké rozlišování třetích zemí na ty, které jsou hodné, na ty, které jsou špatné. Je to velice neutrální, tak jak to připravuji.

Nejvíce firem z celé EU ovládají Rusové v Česku. Stát nově může zakázat ‚toxickou‘ investici ze zahraničí

Číst článek

Takže ta legislativa nebude jmenovat konkrétní státy, které by měly být považovány za rizikovější?
Co se týče třetích zemí je neutrální, a co se týče ideologií taktéž. Nekádrujeme, dopředu neříkáme: Ty jsi špatný, musíš registrovat a ty jsi dobrý, nemáš povinnosti. Takhle to vůbec nemůže fungovat.

Ne všechny strany, ale tu legislativu připravovanou vnímají tak pozitivně, jak teď popisujete. Například některé neziskové organizace jsou k ní poněkud kritické, mám na mysli třeba Transparency International. V čem se chystaná legislativa odlišuje například od zákona o zahraničních agentech, který nedávno vyvolala protesty v Gruzii, anebo dokonce o podobném ruském zákonu?
Negativní reakce vyvolaly konzultace, které jsme zahájili a které úplně přesně nedefinovaly, co v tom zákoně bude. Nechci být nespravedlivá. Kdybych si dovolila být nespravedlivá, řekla bych, že je to kritika předtím, než někdo ten zákon četl.

Kde je ten rozdíl? Už jsem to říkala, že to není směrnice, která spadá do oblasti trestního práva, nejsou tam sankce, není to žádné označování někoho za zahraničního agenta, není to žádná nátlaková záležitost, která by někoho nutila, aby třeba přestala s nějakým byznysem.

Chceme transparentnost a je trošku úsměvné, že zrovna Transparency International se brání transparentnosti. Myslím si, že si o tom musíme spolu ještě chvilku povídat.

Očekáváte, že třeba těmto kritickým neziskovým organizacím ještě před zveřejněním návrhu vyjdete v něčem vstříc, nějakými ústupky, nebo k tomu dojde potom v následujícím legislativním procesu?
Konzultujeme to velmi intenzivně. Měla jsem několik koleček rozhovorů s neziskovkami, které i zastřešují hodně organizací v Evropě. Snažila jsem se vysvětlit, kde bude podstata toho zákona a co to bude a co to nebude. Že to tedy určitě nebude zákon typu toho gruzínského nebo ruského, ale ani amerického. Mimochodem, opravdu ten zákon, který připravuji, má daleko menší dopady.

Always very useful to attend @AFCO Committee Press.

We exchanged views on:
➡️Interinstitutional Ethics body
➡️Defence of Democracy Package
➡️Code of Practice on disinformation
➡️European electoral law

18:36 – 24. 05. 2023

2 14

Ale bude tam prostor k trvalé diskusi během legislativního procesu. Sama jste to říkala, že už teď produkujeme trochu ve spěchu kvůli tomu, že končí mandát, ale bude tam dobrých pár měsíců k tomu, abychom si vyjasňovali pozice.

Ještě možná k těm výtkám Transparency International. Argumentují třeba tím, že legislativa je trochu nespravedlivá, protože se zaměřuje na financování ze zahraničí, ale potenciálně rizikové financování může být i zevnitř Evropské unie. A to tedy Evropská unie nebude vůbec nějak kontrolovat.
Nebude, protože máme teď na mysli zejména vnější nebezpečné vlivy.

Zneužití autoritáři?

Jak tedy chcete zajistit, aby Evropská komise v tomto nezašla příliš daleko? Nemůže dát tato legislativa zbraň do ruky lídrům s autokratickými sklony typu Viktora Orbána? I kdyby ta zbraň byla pouze „nálepka“ organizace, tito lídři by potom mohli mít sklony nebo možnosti, jak dál dusit nevládní organizace, což už dělají nyní.
Tohle se nesmí stát. S určitou mírou představivosti, kterou už dneska máme, jak by se dala zneužít evropská legislativa, jsme dělali takový test právě i tady na tom případu. Zkrátka a dobře je tam zabudován princip, že to je tzv. plná harmonizace. A je tam naprosto zřetelně uvedeno, že státy nesmí jít za rámec požadavků, které klade směrnice na ty instituce, kterých se to bude týkat. Jasný zákaz. Nevím, jaké silnější zarážky bychom tam měli dát.

Europoslanci nechtějí Maďarsko v čele Rady EU. Budapešť prý nerespektuje unijní právo a hodnoty

Číst článek

Fantazie někdy není dostatečná, viz třeba to, co se děje kolem směrnice o ochraně oznamovatelů v Maďarsku. Třeba to jsem nečekala, že by to mohlo vzít takový posun, ale tady u té směrnice jsme poučení a zkrátka tam je ten jasný zákaz nejít nad rámec, nezneužít toho.

Říká se tomu balík na ochranu demokracie, zatím jsme tedy mluvily pouze o povinnosti zveřejňovat financování pocházející ze zahraničí. S čím dalším ta připravovaná legislativa počítá? Jak dále chcete demokracii chránit?
Mám především povinnost skládat účty z toho, jak jsme zatím chránili demokracii přes tzv. Evropský plán na ochranu demokracie. Budu proto vydávat zprávu o tom, co jsme udělali kolem dezinformací, jak jsme posílili pozici médií a jak jsme se postarali o zlepšení fungování voleb – ve smyslu ochrany proti různým novým nebezpečím typu kybernetických útoků a zneužití privátních dát.

Tohle jsem měla za úkol popsat, co jsme doposud dělali. Zároveň budu v tom sdělení, které vydáme, naznačovat, které věci jsou potřeba řešit – například zneužití různých odposlouchávacích technologií, jako je Pegasus a tak dále.

Pak je tam tahle směrnice, o které jsme se bavily. A pak jsou tam dvě doporučení pro členské státy. Jedno je směrem k volbám, nejenom evropským, ale vůbec k organizaci voleb. Doporučení, jak by se mohl zvýšit zájem voličů o volby, zájem prvovoličů.

A to jak?
Myslím, že členské státy mají pořád ještě rezervy. I Evropská unie má rezervy v tom, aby dělala aktivní a srozumitelnou kampaň, která pozve voliče k volbám.

Mimochodem některé členské státy, například Belgie, v poslední době rozhodly nebo jdou tím směrem, že k evropským volbám přizvou i mladší voliče od 16 let. Není i toto něco, co členským státům doporučíte?
Mně se to velice líbí, my na tom ještě teď pracujeme, ale já bych osobně byla ráda, kdybychom dali takové doporučení, je možné, že tam bude. A taky doporučujeme, aby se volební systém zmodernizoval, to znamená více méně digitalizace těch procesů, aniž by se zhoršila bezpečnost toho volebního systému.

Jak už jsem říkala, výskyt kybernetických útoků na volební systémy máme zaznamenán v Evropě a je to dost nebezpečná záležitost. Budeme doporučovat, aby nebyl nikdo ochuzen o možnost volit, ani třeba lidi s různými postiženími. Myslím, že tam máme velké rezervy.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) při natáčení podcastu Bruselské chlebíčky se zpravodajkou Zdeňkou Trachtovou | Foto: Eva Hrnčířová, tiskový tým eurokomisařky

Druhé doporučení se týká neziskových organizací, kde doporučujeme státům, aby snížily tlak na neziskovky ve smyslu ekonomického tlaku nebo nepřizvání neziskových organizací do dialogu. Pojala jsem to teď negativně, ale více méně doporučujeme, aby byl strukturovaný dialog s neziskovkami, aby byly zvány třeba i k programování toho, do čeho by měly jít evropské finance. Aby měli lidi, kteří mluví za neziskové organizace, možnost větší ochrany proti různým útokům a výhrůžkám, protože se toho už hodně namnožilo, takových výhrůžek, je to nebezpečný trend. Je tam řada praktických věcí, které by měly zlepšit fungování neziskových organizací v členských státech.

Celý díl podcastu Bruselské chlebíčky si můžete poslechnout v audiozáznamu. Eurokomisařka Věra Jourová v něm dále hovoří o novém orgánu Etické radě, komentuje legislativní průběh kolem mediálního zákona nebo poodkrývá, kam povedou její kroky po skončení mandátu příští rok.

Zdeňka Trachtová, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme