Mohli bychom spustit řízení pro porušení evropského práva, říká Jourová k polskému mediálnímu zákonu

Dolní komora polského parlamentu ve středu večer přijala hlasy vládní koalice kontroverzní mediální zákon. Podle něj by média v Polsku mohla patřit jen společnostem z Evropského hospodářského prostoru. Opozice v něm ovšem vidí snahu umlčet kritické hlasy, zejména zpravodajskou televizi TVN. „Jsem velmi rozrušená z toho, co se stalo,“ okomentovala normu ve vysílání Radiožurnálu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (za ANO).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurokomisařka Věra Jourová | Zdroj: Profimedia

Považujete čerstvě schválenou polskou normu za problematickou?
Samozřejmě. Před časem už jsem veřejně dávala najevo, že máme z té normy velké obavy. Mimochodem ono to má i geopolitické dopady, před časem jsem jednala s americkou ministryní obchodu Ginou Raimondovou a ta vyjadřovala také velké obavy. V zásadě tam vyvstala otázka, co se to v Evropě děje, že neumožňujete svobodné podnikání. Protože ono je to opravdu na jedné straně o televizi jako o médiu, ale zároveň také o svobodě podnikání. Jsem velmi rozrušená z toho, co se stalo, protože to tam vypadalo, že by ten zákon mohl být ještě vrácen zpátky. Takže bohužel, proces je nastartován.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s eurokomisařkou Věrou Jourovou

Chystáte se vy osobně o té věci s polskými představiteli jednat, nebo si počkáte na to, jak dopadne norma v polském Senátu?
Já mám povinnost si počkat na konečnou verzi zákona. To znamená, že teď po vrácení Senátem – tedy pokud to Senát neschválí, což ani nečekám, protože většinu v Senátu má opozice – až bude norma definitivně schválena, tak budeme vyhodnocovat její podobu. Pak bychom i eventuálně mohli spustit řízení pro porušení evropského práva.

Polský parlament přijal mediální zákon namířený proti TVN. Vláda nakonec sehnala dostatek hlasů

Číst článek

Jak hodnotíte argument předsedy strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyńského, který říká, že sdělovací prostředky v rukou zahraničních vlastníků narušují veřejnou diskusi a neslouží polským zájmům? Já ještě dodám, že evropským vlastníkům se tedy ta cesta do polských médií neuzavírá.
Samozřejmě že já tohle budu kritizovat. My tvrdíme, že právě svoboda médií a pluralismus médií – to znamená řada médií, která mají třeba různé názory, zároveň silná veřejnoprávní média ve státě – je to, co dělá zdravou demokracii. Pokud chce stát nějakým způsobem zamezit třeba média, která jsou ze země s nepřátelskými postoji, tak to v Evropě umíme udělat. Udělaly to například pobaltské státy, ale udělaly to tak, že přesně definovaly, jakému ohrožení je třeba zamezit ve vztahu k národní bezpečnosti. Ale ne takhle plošně. Myslím si, že Polsko jde příliš daleko a v zásadě omezuje pluralitu médií v nezměrné podobě.

‚Vyvrcholení dlouhodobé tendence‘

Doteď Brusel kritizoval především reformu soudnictví v Polsku, která má ohrožovat nezávislost polské justice. Dá se prosazení této normy brát jako ohrožení další svobody?
Ono vždycky, když jsou takové tendence v justici, tak vidíme, že jsou i v dalších citlivých oblastech. My už jsme loni u Polska ve zprávě o právním státu vyjadřovali obavy, že jsou tam tendence k omezování svobody médií. Tady ten případ, o kterém mluvíme, je vyvrcholením už dlouhodobé tendence, které tam sledujeme a které samozřejmě kritizujeme.

Polskou vládu opouští po konci vicepremiéra strana Dohoda. Koalice se neshodla na mediálním zákonu

Číst článek

Vy osobně jste vynaložila na řešení těchto problémů celkem velké úsilí. Není to pro vás frustrující, že se ta situace mění spíše k horšímu?
No je to moje práce. Radostná agenda to není, protože si nemůžu zaškrtávat políčka „Toto je uděláno.“ A když vidím, že vývoj v členském státě v kompetencích, které mám na starost, jde špatným směrem, tak je to pro mě signál k akceleraci všech možných nástrojů, zejména diplomatického dialogu. No a když se nedaří, tak to samozřejmě netěší, ale frustrací bych to nenazvala.

Jedním z těch nástrojů je i zastavení přísunu evropských peněz, dokud se ten stav nezlepší. Dokonce v Evropském parlamentu roste nespokojenost s už probíhajícím unijním řízením s Varšavou a Budapeští. Jak to budete řešit, jaký bude další postup?
My teď máme nový nástroj. To, na co narážíte, je nařízení, které má umožnit toky peněz do zemí, kde právě je zaručen právní stát. Tam zahrnujeme i svobodu médií. My budeme hodnotit všechny státy ve druhé polovině tohoto roku a budeme velmi pravděpodobně spouštět to řízení se státy, kde uvidíme systémová pochybení. A nechci předjímat, která to budou.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme