Evropa byla ve vesmíru s každým kamarád. Válka na Ukrajině ukázala, že je čas na změnu, říká expert

Navigace, meteorologie i připojení k internetu, ale také špionáž nebo navádění raket, to je jen část úkolů pro stovky družic obíhajících zemi. Evropa se dlouhodobě soustředí na civilní výzkum kosmu, podle vesmírného experta Jeana-Jacquese Tortory ale konflikt na východě Evropy ukázal, že přišel čas na změnu. „Věděli jsme i předtím, že máme mezery a slabiny, ale pořád jsme si mysleli, že máme ještě čas,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jean-Jacques Tortora

Ředitel think tanku European Space Policy Institute Jean-Jacques Tortora byl jedním z řečníků na konferenci o vesmírné bezpečnosti, kterou již pošesté uspořádal Prague Security Studies Institute. | Foto: PSSI/Ondřej Besperát

Sedneme si do auta, a než vyrazíme směr dovolená, zadáme si do navigace souřadnice prázdninové destinace. Ráno předtím ještě zkontrolujeme předpověď počasí na týden dopředu a možná, pokud bude nezvykle horko, se na internetu dočteme nejnovější zprávy o změně klimatu.

Nic z toho by nebylo možné bez stovek družic, které obíhají Zemi a neustále sbírají a odesílají data.

Družice válku nevyhrají, ale je šokující, že Rusové víc a víc používají nenaváděné střely, míní expert

Číst článek

„Vesmírné technologie využíváme každý den, aniž bychom si to uvědomovali, jsou všudypřítomné a všichni na ně spoléháme,“ shrnul pro iROZHLAS.cz Jean-Jacques Tortora, ředitel think tanku European Space Policy Institute (ESPPI), který byl jedním z řečníků na konferenci o vesmírné bezpečnosti, kterou uspořádal Prague Security Studies Institute (PSSI) na konci června.

Zabezpečená komunikace i důkazy

Ruský útok proti Ukrajině z letošního února připomněl a části veřejnosti možná úplně poprvé ukázal, jakou roli hrají vesmírné technologie ve válečných konfliktech: družice sbírají zpravodajské informace, zajišťují bezpečnou komunikaci a můžeme díky nim vidět v reálném čase pohyby na frontě. Navíc snímky, které pořídí, se dají využít jako důkaz, tak jako se to stalo při snahách ruské armády utajit masakry civilního obyvatelstva v okolí Kyjeva.

Také ale navádějí rakety k jejích cílům a mohou se stát terčem kybernetických útoků. O tom se přesvědčila americká firmy ViaSat, provozující komunikační satelity, když na ni hodinu před začátkem „speciální operace“ prezidenta Vladimira Putina zaútočili, podle Spojených států, Velké Británie a Evropské unie, ruští hackeři.

Důsledky dopadly na tisíce Ukrajinců a dalších Evropanů, kteří se nemohli připojit k internetu, ale také na činnost 5 800 větrných turbín v Německu.

Satelitní centrum Vojenského zpravodajství má novou ředitelku. Přípravy na vyslání české družice pokračují

Číst článek

Čas na změnu?

Ve světle aktuálního konfliktu je podle Tortory, který dříve působil ve Francouzské vesmírné agentuře, na čase promyslet přístup Evropy k vesmírné bezpečnosti. „Ukrajina je katalyzátor. Věděli jsme i předtím, že máme mezery a slabiny, ale pořád jsme si mysleli, že máme ještě čas, ale válka na Ukrajině nám připomněla, že to tak není, ochrana evropské vesmírné infrastruktury by měla být naše priorita“ říká Tortora.

Evropská unie má svou vlastní politiku v oblasti vesmíru, která se momentálně řídí kosmickým programem Evropské unie pro roky 2021-2027. Tento kosmický program zastřešuje jednak již existující unijní projekty Galileo, Copernicus a EGNOS, jednak přináší nové iniciativy: Bezpečné připojení a Řízení kosmického provozu.

I když třeba Galileo, tedy globální navigační družicový systém Evropské unie, nabízí i šifrovanou verzi pro vojenské využití, většina unijních aktivit ve vesmíru je civilních.

Na evropském vesmírném programu se podílí Evropská vesmírná agentura (ESA), jejímž úkolem je podpora spolupráce mezi členskými státy, kterých je v současnosti 22, v oblasti kosmického výzkumu, ovšem výlučně za mírovými účely. Dále Agentura Evropské unie pro vesmírný program (EUSPA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a další.

NASA vyšle první raketu z komerčního vesmírného střediska. Let startuje v Austrálii

Číst článek

„Nejdále jsou se zajišťováním bezpečnosti ve vesmíru USA,“ říká Tortora. Ve Spojených státech vedle civilní NASA fungují Vesmírné síly Spojených států amerických jako jedna ze složek americké armády.

„Vesmírné síly v rámci armády dlouhodobě rozvíjejí Francouzi, v roce 2019 dokonce spustila francouzská armáda vlastní vesmírné velitelství,“ připomíná Tortora. Došlo k tomu tedy ve stejném roce, kdy Severoatlantická aliance vyhlásila vesmír za pátou operační doménu. Kromě toho se francouzské armádní vzdušné síly o rok později přejmenovaly na „vzdušné a vesmírné síly“.

„Ale je otázka, co bude s evropskými projekty, jako je Galileo nebo Copernicus, pokud jde o vesmírnou bezpečnost. Zajistí jim Francouzi ochranu? Přijdou další země se svými národními armádními vesmírnými velitelstvími? Nemůžeme si dovolit to neřešit“ myslí si Tortora.

Dříve kamarádi, dnes sankce

Evropské vesmírné snahy ve vesmíru se dlouhodobě zaměřují hlavně na civilní a soukromé aktivity. „Historicky byl přístup Evropy ve vesmíru takový, že jsme byli kamarádi se všemi, dokonce i za studené války probíhala spolupráce se Sovětským svazem. Evropský model nebyl založený na konfrontaci, naopak stál na mezinárodní spolupráci,“ popisuje Tortora podle kterého nastal čas na zamyšlení, jak zajistit vesmírnou bezpečnost na celoevropské úrovni, a unijní přístup se podle něj již začíná měnit.

Dalším významným dopadem války na Ukrajině kromě „postrčení“ ke snaze o větší evropskou vesmírnou autonomii, bylo ukončení většiny spolupráce na vesmírných projektech s Ruskem a uvalení sankcí na ruský vesmírný průmysl.

V důsledku unijních sankcích Roskosmos zrušil starty raket Sojuz z vesmírného střediska Evropské vesmírné agentury ve Francouzské Guyaně a stáhnul odtamtud svůj personál, kvůli čemuž neodletělo pět družic, z toho dvě sloužící evropské satelitní navigaci Galileo a jedna patřící francouzské armádě.

První ryze soukromá mise. Čtyřčlenná posádka v lodi od SpaceX míří na Mezinárodní vesmírnou stanici

Číst článek

Odkládá se také start druhé etapy programu ExoMars, jehož cílem je pátrání po možných stopách života na rudé planetě. I na tomto projektu spolupracovala Evropská vesmírná agentura s Roskosmosem.

Kde ale spolupráce zatím pokračuje, je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). „Rusko je jediným státem, který dokáže pravidelně vynášet do vesmíru astronauty. Američané se tak musí ohledně dopravě na ISS spoléhat na ruský Sojuz nebo na soukromý průmysl, jako je americká firma SpaceX. Vzájemná závislost ohledně fungování ISS je veliká,“ dodává Tortora.

Evropské vesmírné bezpečnosti se věnuje také Strategický kompas, tedy strategický dokument, který představuje unijní plán na posílení evropské bezpečnostní a obranné politiky do roku 2030, který byl schválen 21. března 2022 Radou pro zahraniční věci a který má mimo jiné za úkol vypracovat kosmickou strategii Evropské unie pro bezpečnost a obranu.

„Pozice Evropy založená na vyhýbání se konfrontaci a založená na dobré vůli a spolupráci funguje od druhé světové války, ale možná je čas na změnu,“ uzavírá Tortora.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme